Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Úplněk za svitu luny - 14. kapitola vlci

Chlupatá láska, Akkisek


Úplněk za svitu luny - 14. kapitola vlciTak a je tu další díleček, není tak dlouhý, ale za to by měli přibývat rychleji (v to alespoň doufám) Omlouvám se předem za pravopisné chyby, ale můj program na opravu chyb má taky chyby-neopravuje :( Tak si pěkně užilte tento díl a prosím napište mi sem nějakou tu kritiku :)

 

14. kapitola: Vlci

Nijak rychle jsem neběžel, když mě do nosu udeřil zápach kouře. Zastavil jsem se, abych se ujistil, že to není táborový oheň, u kterého jsou lidé. Ten zápach byl však až příliž štiplavý a pronikavý, bylo to jako spálené maso. Znovu jsem se rozběhl. Běžel jsem pomalu (lidskou rychlostí) dál a sledoval okolí, jestli nespatřím zdroj onoho zápachu. Zdálo se, že mířím přímo k němu. Když jsem si to uvědomyl, vzpoměl jsem si na něco, co mi říkala Claire.

Zlikvidovali zbytky upíra tak, že je spálili! Zarazil jsem se, že by tam právě hořel někdo z nich? Ale proč? Rázem jsem si však vzpoměl na výbušnou náladu některých z nich a tak mi bylo jasné, jak to zkončilo.

Běžel jsem lidskou rychlostí po stopě ostatních a poslouchal zvuky okolo mě. Byla to směsice šustění listí, zpěvu ptáků alámání malinkých větviček, ktré pod mou vahou praskali. Užíval jsem si ty zvuky.

Najednou jsem však zaslechl jiné zvuky, byly dunivé a rychle se blížili a bylo jich několik. Zastavil jsem se a zaposlouchal se do nich, nejdřív jsem si myslel, že to jsou ostatní, protože se blížili téměř ze stejného směru, jako byla stopa, ale při bližším poslouchání jsem si tím už tak jist nebyl. Zdálo se, že to jsou zvuky tlap! Že by to byly medvědi? Ne to není možné! Hlavou se mi honili různorodé představi a já si už říkal, že se z nich asi zblázním. Nakonec jsem se rozhodl zůstat na místě a čekat.

Netrvalo dlouho a já konečně spatřil původce těch zvuků.

Byly to vlci.

vlci

Tedy vypadali jako vlci, ale byli velcí jako býk nebo gryzli. Nehnul jsem se z místa a zíral na ty tvory. Jakmile mě uviděli, zastavili se. Bylo jich celkem pět. Dva z nich, světle hnědý a černý si vyměnily krátce pohledy a pak všichni jako na povel na mě začali vrčet.

Kdyby to byli obyčejní vlci, tak bych se tomu jen zasmál, ale u nich jsem měl divný neblahý pocit.

Díky své schopnosti jsem cítil, že mě chtějí zabít, na tom nebylo nic neobviklého, to by mi bylo jasné i z jejich vrčení. Ale já z nich ucítil ještě něco.

Bylo to něco jako ochranitelský pud, něco chránili a nechtěli abych já tomu ublížil. Je to smečka a možná chrání své teritorium a své mladé, napadlo mě.

Ti dva vlci si opět vyměnili pohledy a já cítil, že mě chtějí obklíčit. To co jsem udělal pak bylo i pro mě tak bláznivé, že ani nevím, proč jsem to udělal.

,,Klid,... nechci vám ublížit,“ konejšil jsem je tichým hlasem.

Vlci zbystřili.

,,Jenom tudy proběhnu a zase zmizím,“ pokračoval jsem.

Ten černý přečlápl z nohy na nohu a vyryl tak do země pořádnou rýhu.Propaloval mě nenávistným pohledem a ještě víc měl chuť mě roztrhat na kosíčky. Z jeho pocitů by se mi téměř podlamovala kolena, jak ny mě útočili.

,,Hodný vlci, co byste se mnou dělali, já vám stejně chutnat nebudu.“ Snažil jsem se je dál obměkčit. Ani nevím, proč jsem na ně vlastně mluvil, byly to přece zvířata, obrovská, ale pořát ještě zvířata.

,,Proč si tu s váma vlasně povídám?“ řekl jsem si pro sebe nahlas.

Černý vlk na mě nelítostně a zuřivě zavrčel a ke mně najednou dolehl pocit smýsený se vzpomínkou.

Vlci pobýhali po lese a trhali na kousky upíry, které pak házeli do připravených ohňů. Všichni vlci si oddechli, když se jim podařillo zničit i posledního upíra a teď se spokojeně vraceli domů.

boj-nic moc kvalita

Po tomhle jsem se nezmohl na nic a jen na ně vyjeveně zíral. Černý ke ně popošel o jeden krůček a já přímo cítil jak v duchu jásá nad tím, že se brzy přidám k těm zapáleným hranicím, které dohořívali tam vzadu za ním.

,,Jak ste je dokázali zabít?“ zašeptal jsem vyděšeně.

Černý přestal vrčet a místo toho vytvořil svou tlamou něco, co vzdáleně připomínalo výsměšný úšklebek. Vysmívá se mi?

Dál jsem už nic neřešil, upíří rychlostí, jsem se otočil a běžel pryč.

Ti vlci však byli rychlí, až příliž rychlí. Kličkoval jsem mezi stromy a snažil jsem se jim uniknout a zmást, ale bylo to, jako by se na mě domlouvali.

Že mě nahánějí jsem pochopil, až ve chvíli, kdy se předemnou rozprostřelo prostranství poseté dohořívajícími ohni. Všude kolem se nesl pach spálených těl smýsený s pachy mě známých upírů.

Takže tady je můj konec! Zemřu v jednom z těch ohňů?

 

shrnutí


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Úplněk za svitu luny - 14. kapitola vlci:

 1
1. Janča
10.04.2013 [15:53]

zajímavý a těším se na další :-)

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!