Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Úplněk za svitu luny - 12. kapitola Odchod

Rosalie!!!


Úplněk za svitu luny - 12. kapitola OdchodTak konečně je tu po delší době další dílek, nějak jsem se nemohla rozhodnout nad jednou událostí v příběhu a vyřešila jsem to zatím odsunem na později, možná pak dám dvě různé verze pokračování, ještě nevím :D PS: omlouvám se za případné chyby v textu

Odchod

Vlastně jsem se k nim přidal jen proto, že mě strhlo jejich nadšení a touha po lovu. Propátrávali jsme město i jeho okolí, ale nikde jsme nenarazili na zdroj té opojné vůně. Několikrát jsme skrz na skrz prošli celým městem, ale nic, po lákavě vonícím člověku ani památky.

Uběhlo několik dní a pár z nás začalo být netrpělivíýh. Cítil jsem, že co nevidět se zde strhne velká bitka, tak jsem se preventivně všech stranil, netoužil jsem být první na ráně. Riley si naštěstí jejich netrpělivosti včas všiml a po necelých čtyřech dnech od vyhlášení lovu nám trochu napověděl, jakým směrem tu osobu hledat. Nebyla z města, takže se náš okruh podstatně rozšířil. Ne, že by nám to vadilo, ba naopak, takhle jsme si aspoň užili i mimo město. Běželi jsme podél silnice na západ, ani jsme se příliž nezastavovali... jen na ,,jídlo“.

Po celou dobu jsem se snažil jak to jen šlo vyhnout hlavně dvěma osobám, Claire a jejímu novému mazlíčkovi. Nevím, co bych udělal, kdyby byli poblíž a z ní bych cítil tu touhu.

cesta

Cestou jsem měl dost času na přemýšlení, hlavně jsem uvažoval nad tím, co tu vlastně dělám. Byl jsem právě s jedním klukem na lovu, ani nevím jak se jmenoval, bylo mi to v celku jedno a on se o mě taky příliš nezajímal. Vrhli jsme se na dva houbaře, kteří měli tu smůlu, že se nám připletli do cesty. Jakmile jsme skončili, tak jsme chtěli hned běžet za ostatními, ale já se zdržel a nevšiml si, že ten kluk už je dávno pryč.

Díval jsem se do skelného pohledu toho mrtvého muže přede mnou a najednou si plně uvědomil, co tu vlastně dělám. Když jsem se krmil, tak jsem nad tím nikdy nepřemýšlel, ale jakmile jsem skončil a viděl tu skázu, kterou jsem způsobil, tak jsem se začal sám sobě hnusit. Padl jsem na kolena a tvář skryl do dlaní, kdybych mohl nejspíš bych plakal, ale z mých očí už nevyteče ani jedna slzička, teď už nikdy. Opět jsem se podíval na toho muže, mohlo mu být kolem čtyřicítky, měl na sobě kostkovanou, teplou bundu s nápisem, tmavě modré lehce obnošené rifle a zablácené gumovky. Byl to takový ten tatínkovský typ, ne jako byl můj otec, ale opravdový starostlivý. Dokázal bych si ho živě představit, jak kolem něj pobíká kopa veselých dětí a křičí na něj ,,tati“. Zavrtěl jsem hlavou a snažil se vypudit tyto myšlenky, ale nešlo to.

Opět jsem složil hlavu do dlaní. I kdyby byly mé představy správné a on měl milující rodinu s kupou dětí a byl dobrým otcem i manželem, tak to vše není nic platné, protože už je mrtvý. Seděl jsem tam několik hodin a utápěl se v pocitu viny nad jeho smrtí. Vím, že je to hloupé, ale když jsem byl pokaždé s někým na lovu, tak mě pohltila vždy touha toho druhého po krvi a já přestával mít kontrolu nad sebou. Až bylo teprve po všem, tak jsem byl opět pánem svého těla. Ale tentokrát jsem od své oběti neodešel a nenechal ji tu ležet, nechtěl jsem, aby ho tu našli, vím že by se ostatním mé chování nejspíše nelíbilo, ale vzal jsem toho ubožáka a odnesl ho hlouběji do lesa.

les

Mezi statnými staletými smrky jsem mu rukama vykopal hrob a zasypal jeho tělo vlhkou studenou hlínou. Ještě chvíli jsem tam stál nad jeho hrobem a v duchu se snažil najít nějaké opodstatnění jeho smrti, smysl, proč musel zemřít, ale na nic jsem nepřišel, snad jen na jedno... aby ukojil na čas moji nekonečnou spalující žízeň.

Už jsem to tu nevydržel, musel jsem odsud pryč, rozeběhl jsem se směrem, kterým běželi ostatní, byl jsem dost pozadu, ale brzy jsem narazil na jejich stopu, a tak jsem je následoval.

Dny ubýdaly a já je ještě stále nedostihl, nechtěl jsem je dohonit. Že běžím správným směrem jsem věděl podle jejich pachu, byl ještě stále ve vzduchu a jasně mi určoval směr. Zase uběhlo několik dní a já bez přestávky běžel za nimi, ani jednou jsem se nezastavil, nepotřeboval jsem odpočinek. Problém byl však v něčem jiném, mé tělo nepotřebovalo odpočinek, ale krev.

Už několik dní jsem se uvnitř pral sám se sebou a snažil se potlačit tu bestii, která spalovala mé hrdlo. Věděl jsem, že kdybych teď narazil na člověka, tak by ten dotyčný neměl sebemenší šanci. Byl jsem sám, takže jsem se nemusel prát ještě s potřebami jiného upíra, ale i tak jsem měl co dělat, abych si udržel jasnou mysl.

Přeskakoval jsem právě přes malou říčku, když mě do nosu uhodila sladká krvavá vůně.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Úplněk za svitu luny - 12. kapitola Odchod:

 1
15.07.2012 [22:46]

WereVampiramám pro tebe jednu dobrou zprávu a jednu špatnou
tak kterou chceš slyšet jako první?

ta dobrá zpráva je, že další kapitolu už dávno mám


a ta špatná
tedy pro tebe čtenářku je, že sem si až teď všimla, že tu není odkaz na další kapitoly

nevadí hned se do toho pustím, tak se těš na další počteníčko a neboj těch kapitol, co už mám hotových je mnoho Emoticon

1. Janča
10.07.2012 [21:12]

Ahujky bude další kapitola???

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!