Další kapitola je na světě. Velice děkuji za komentáře. Vždy mě potěší. Jaký bude Edwardův dnešní den? Potká Bellu, ale potom se to napůl zvrtne, protože oba uslyší to, co by slyšet neměli. Jak to dopadne se dozvíte příště.
09.03.2011 (08:45) • forewertwilight • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 3631×
„Nemáš zač,“ otočil jsem se na něj a chvíli se na něj koukal. Vůbec bych ho netipl na upířího idiota.
Měl jsem proti němu zbraň. Když mi bude něco chtít udělat, tak všem řeknu, jaký má dar.
Nechci být zlý, ale když budu muset, tak to udělám.
„Koudy?“ zeptal se Bad a otočil se na něj.
„Ano?“ odpověděl mu.
„Můžu s tebou mluvit?“ řekl a vstal. Mířil ke dveřím a doufal, že ho Koudy bude následovat.
„Jo, jasně,“ řekl, vstal a šel za ním. Zavřeli dveře a někam šli, protože jsem neslyšel jejich myšlenky. Vlastně, když o tom tak přemýšlím, tak neslyším Koudyho myšlenky stejně jako Belly. Že by měli oba psychický štít? Nevím, proč by to ale Koudy tajil. Vždyť to není špatný dar. Začal jsem silně uvažovat a doufal, že dospěji k nějakému závěru.
„Ha,“ vykřikl jsem a zapomněl na to, že nejsem v pokoji sám.
Koudy s Badem se ještě nevrátili, tak na mě jak na vola koukali jenom Jerry a Nick.
„Už nic,“ řekl jsem a potichu se zasmál.
„Teda, Edwarde, ty jsi ale hlupák,“ poslal mi v myšlenkách Nick.
„Díky, no,“ zamručel jsem.
Přišel jsem na to, co se to děje. Nebo neděje, ale prostě jsem na něco přišel.
Bella a Koudy jsou příbuzní, nevím jak to, ale možná to je pravdivé. Koudy má nějaký zvláštní dar a Bella má psychický štít, ale Koudy taky, takže, ten štít je jednoho z nich a tomu druhému kryje myšlenky také. To jsem řekl blbě. Prostě dejme tomu, že má štít Bella, Koudy má zvláštní dar a ani jeden z nich nechce, aby někdo jeho dar znal, tak Bella použije svůj štít na něj, ale i na sebe. To by dávalo logiku. Ale né, takhle to být přeci nemůže, proč by to tajili?
„Má Koudy sourozence?“ zeptal jsem se „kluků“.
„Myslím, že ano, ale nechce říct, jestli to je sestra nebo bratr,“ řekl Nick. Z jeho myšlenek jsem si přečetl, že je taky velmi zvědavý, jestli má sestru nebo bratra.
„A nevymýšlel si?“ zeptal jsem se, ale vtom se oteřely dveře a v nich stáli Bad a Koudy.
„Nevím, ale myslím, že tady není moc upírů, co by měli nějaký zvláštní dar,“ snažil se to ukecat Nick. Nebyl by moc rád, kdyby Koudy věděl, že ho teď probíráme.
„Jsme domluveni?“ ozval se Bad s otázkou směrem ke Koudymu. Nevěděl jsem, jestli to řekl schválně, nebo si neuvědomil, že už nejsou sami.
„Jo,“ kývl mu Koudy.
„Jdu se projít,“ řekl jsem a odešel z pokoje.
Začala mě bolet hlava. Jak může upíra bolet hlava? Slyšel jsem velké množství myšlenek. Asi tak u čtyř lidí. Cože? Myšlenky od čtyř lidí? Vždyť Badovy myšlenky číst neumím. Bylo nás pět i se mnou a moje myšlenky se nepočítají. Buď Badovy myšlenky už nechrání štít, nebo tam byl i někdo navíc. Kdo by tam ale byl? Kdo by chtěl vlézt zrovna k nám do pokoje? Šel jsem už známou chodbou. Nekoukal jsem se na cestu, a proto jsem se ani nedivil, když jsem do někoho naboural. Koukl jsem se na tu osobu a uviděl upírku mého srdce.
„Koukejme, kdo tady je,“ řekla Bella a zvesela se usmála.
„Ahoj,“ pozdravil jsem ji a pokusil se o normální úsměv. Bohužel se mi to moc nepovedlo a já se usmál tak, že jsem si roztáhl pusu.
Bella se zvesela zasmála.
„Ahoj,“ oplatila mi pozdrav. „Kam jdeš?“
„Nevím. Nechtěl jsem být v pokoji.“
„A můžu jít s tebou?“
„Jo jasně.“
„Tak dík.“
Šli jsme zase mně známou chodbou a došli až na její konec. Tam jsme zatočili doprava a mířili nahoru po schodech.
„Kdy ho vyřídíme?“ uslyšel jsem bohužel známý hlas. Byl to hlas Flowa.
Bella se zastavila a vyděšeně na mě pohlédla. Dal jsem si prst na pusu a naznačil jí, že má mlčet.
„Až bude příležitost... nebo lépe, až nám Bad řekne, jaký má Koudy dar,“ řekl druhý mně také známý hlas. Byl to Jorg.
„Už se nemůžu dočkat, až toho Cullena vyřídíme,“ uslyšel jsem myšlenky jedno z těch dvou.
Stáli na místě, ale potom začali jít. Nedokázal jsem uhodnout, jestli šli pryč nebo k nám. Za to Bella to věděla. Vzala mě za rukáv a táhla pryč. Běželi jsme upíří rychlostí až na mně dosud neznámé místo.
„Co se to děje?“ zeptala se mě a pohledem mi naznačila, že nemám lhát.
Minule tu byl jeden komentář, který chtěl, aby byly kapitoly delší. Pro mě je ale výhodné psát krátké kapitoly a často. Tak se na mě prosím nezlobte, ale mně to vyhovuje. Jinak uvítám kritiku. Jestli mám na povídce něco změnit, tak mi to napište a nebojte se. Jinak velice děkuji každému, že je ochotný si toto přečíst a zanechat komentář. Moc mě to těší. Děkuji a hezké čtení.
Autor: forewertwilight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Upíří tábor - 8. kapitola:
HEZKÁ KAPITOLKA, ale trošku mě překvapila kombinace začali jít :D opravdu jsem nikde nic takovýho nečetla :D
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!