Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Upíří tábor - 12. kapitola

13.03.2011 (18:15) • forewertwilight • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 3179×

pohled Jorga

Seděl jsem v pokoji na posteli a chystal se říct Flowovi novinku.

„Chceš něco říct, Flowe?“ zeptal jsem se ho.

„Hm,“ odpověděl. Také ležel na posteli.

„Je tu nováček. Prý se jmenuje Edward. Co kdybychom si ho proklepli.“

„To není špatný nápad, Jorgi,“ řekl.

„Myslím, že teď bude na hřišti se svými kamarády Jerrym, Nickem, Badem a Koudym.“

„Tak jdeme,“ řekl Flow a zvedl se z postele.

Vyšli jsme z pokoje a mířili na hřiště. Byl u vchodu, tak jsme se za ním zastavili.

„Už jdu,“ řekl a mířil ke svým kamarádům.

Udělal dva kroky a všiml si nás.

„Koho pak tady máme?“ řekl Flow a zlověstně se na něj usmál.

„Nováček,“ řekl jsem a zazubil se.

„Jak pak se jmenuješ, maličký?“ zeptal jsem se.

„Edward a jak ty?“ zeptal se a snažil se nás moc neprovokovat.

„Já jsem Jorg a tohle Flow," ukazoval jsem.

„Tak co, Edíku? Proč jsi tady? Spal si se svojí mámou?“ začal si ho dobírat Flow a já se začal smát.

„Zatím ještě ne, Flouwíku,“ začal oplácet údery.

„Tak tohle si nedovoluj,“ vyjel na něj Flow a chytl ho pod krkem. Přimáčkl ho ke zdi.

„Otrapo, hlupáku, debile,“ začal jsem mu nadávat.

„Říká ta pravá opice,“ vpálil mi a kysele se usmál.

„Tak to jsi přehnal,“ řekl jsem a chtěl mu vrazit pěstí.

„Pusťte ho,“ řekla nám nějaká holka.

My dva jsem ho ale nepustili, a tak se znovu ozval ten dívčí - upíří hlas.

„Vy jste mě snad neslyšeli?“ zeptala se, ale o kapku naštvaněji.

„Hele, Flowe. Nějaká upířice nám říká, abychom toho ubožáka pustili. Co ty na to?“ řekl jsem s výsměchem v hlase.

„Já ti nevím, Jorgi. Co jí asi uděláme?“ zeptal se mě Flow a jeho pustil.

Dopadl na nohy a my se otočili na tu osobu.

„Copak chceš?“ zeptal se jí Flow.

„Nejdříve jsem vám chtěla dát za vyučenou, ale když jsem viděla, jak jste ubozí, tak jsem si řekla, že vás zmlátit nemá cenu,“ řekla s výsměchem v hlase a kysele se usmála.

Edward si šel stoupnout po boku té upírky.

„Nechte ho na pokoji,“ řekla nám a chovala se velice povýšeně.

„Proč?“ zeptal jsem se jí a vytáhl při tom jedno obočí.

„Nic vám neudělal.“

„Nechoď nám na oči,“ řekl jsem a pohrozil mu prstem. Neměl jsem chuť dohadovat se s nějakou upírkou.

Odešli jsme na pokoj.

„To je ale idiot,“ neodpustil jsem si a vrazil pěstí do skříně. Naneštěstí tam zůstal otisk mé pěsti.

„Nech to být, je to debil,“ řekl Flow.

Přestal jsem nad ním přemýšlet.

„Hele nešel bys se mnou za Jackem? Chci se ho na něco zeptat?“ zeptal se Flow a tím mě překvapil. Nikdy za Jackem jít nechtěl.

„Dobře,“ kývl jsem mu a vyšli jsme z pokoje. Šli jsme dlouhou chodbou, až jsme narazili na Cullena. Byl sám. S Flowem jsme si vyměnili pohledy a šli k němu.

„Co mu uděláme?“ zeptal se Flow

„Nevím, ale teď tady nemá svoji upírku. Takže je bezbranný,“ řekl jsem.

„Já nejsem bezbranný,“ vykřikl na nás a zamračil se.

„Ale jsi. Minule musela přijít tvoje Bellinka, aby tě zachránila,“ řekl mu Flow.

„To není pravda. Není moje. Tak byste mě zmlátili no, co byste si tím dokázali?“ zeptal se nás.

„Sobě nic, ale tobě bychom ukázali, kdo je tady pánem,“ řekl Flow a udělal krok k němu.

„Mně nic dokazovat nemusíte.“

„Jsi nováček. Každému nováčkovi musíme dokázat, kdo je tady pánem.“

„Je to docela trapné, ale dělejte si, co chcete, ale mě a moje kamarády z toho vynechte.“

„Jeden rozumný důvod proč."

„Protože nás to štve.“

„Tak to si na to zvykněte.“

„Na nic si zvykat nebudeme, ale vy si zvykněte na to, že se vás už všichni bát nebudou,“ řekl Flowovi.

„Co si o sobě sakra myslíš?“ zeptal jsem se ho.

„Rozhodně nic víc než vy dva o sobě.“

„To by už stačilo,“ rozzuřil se Flow a upířím krokem ho chtěl chytit pod krkem.

„Ty jeden,“ nakousl jsem větu a zneviditelnil se.

Chtěl jsem ho praštit, ale Flow zmizel. Myslím, že také čekal, že mu něco udělám, ale já šel hledat Flowa.

Zviditelnil jsem se až u našeho pokoje. Vešel jsem, ale Flow nikde. Nechtělo se mi ho hledat, tak jsem si sedl na postel a čekal, kdy se objeví.

Přišel asi půl hodiny po mně.

„Kde jsi byl?“ zeptal jsem se ho.

„Neřeš,“ odbyl mě.

Leželi jsme oba mlčky na posteli, až Flow prolomil ticho.

„Potkal jsem Lea. Mluvil s Badem. Edward umí číst myšlenky.“

„Jak jako,“ zeptal jsem se.

„No že umí číst myšlenky, proto čekal nějaké naše útoky.“

„To je hustý a celkem užitečný.“

„To jo. Musíme se naučit ovládat myšlenky.“

„To je pravda, ale nevím, zda na to budu myslet, až ho potkáme.“

„Budeš muset, nebo ti to připomenu.“

„To by šlo,“ řekl jsem. Už jsme nemluvili.

Seděli jsme zrovna na posteli a debatovali o Volturiových, když se ozvalo ťukání na dveře.

„Dále, řekl Flow.

Vešel Bad.

„Á, Bade. Co potřebuješ?“ zeptal jsem se.

„Potřebuji někoho vyřídit.“

„Řekni koho a my to uděláme,“ řekl Flow a zatnul pěsti.

„Edwarda Cullena.“

„Taky ho nemůžeš vystát?“

„Jo. Je to hajzl a musí pryč. Balí mi Swanovou.“

„Do týdne bude pryč. Slibujeme,“ řekl jsem.

„Díky,“ poděkoval a vypadal opravdu vděčně.

„Ale něco za to chceme,“ řekl Flow.

„A co?“

„Zjistíš, jakej dar má Koudy. Jestli ne, tak tě zabijem.“

„Pokusím se.“

„Máš na to týden.“

„Dobře.“

„A teď jdi,“ vyhodil jsem ho a on odešel pryč.

Začali jsme rozebírat, jak ho vyřídíme.

Šli jsme za Badem, jestli už ví Koudyho dar.

„Kdy ho vyřídíme?“ zeptal se mě Flow. Byl celý nedočkavý. Chtěl se Cullena zbavit stejně jako já.

„Až bude příležitost... nebo lépe, až nám Bad řekne, jaký má Koudy dar,“ řekl jsem.

Už mě otravovalo, že se pořád ptal, kdy ho vyřídíme. Nebyl důvod ho vyřídit. Bad nám zatím Koudyho dar neřekl, ale po dvou dnech se objevil u našich dveří.

„Co chceš?“ zeptal se ho Flow. Já jsem jenom z postele přihlížel.

„Vím, jaký má Koudy dar,“ řekl. To už byl Flow milejší a pozval ho dál.

„Tak, jakej má dar?“ zeptal jsem se nedočkavě.

„Umí ovládat vodu,“ řekl Bad a tvářil se přesvědčivě.

Prosím, přečtěte si toto.

Nevím, jestli se zítra objeví další kapitolka. Každopádně se omlouvám, kdybych ji sem nestačila dát. V úterý ale bude. To vám slibuji. Děkuji za přečtení.

Autor: forewertwilight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Upíří tábor - 12. kapitola: