Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Upíří nevěra - 1. kapitola

Edward on the tree


Upíří nevěra - 1. kapitolaDěj se odehrává někdy 5 let po Rozbřesku. Ale co když byl Edward Belle v Novém měsíci nevěrný s Tanyou? A co když se Tanye narodila dcera Serena? A jak na Serenu zareagují Cullenovi? A co na to Bella a Nessie? Tak to se dočtete v mé povídce. Doufám, že se Vám bude líbit. Vaše Annalyne.

1. kapitola


„Edwarde! Prosím, neodcházej! Já tě miluju!“ křičela na mě Tanya a nechtěla pustit moji košili.

„Tanyo, moje rodina mě ale potřebuje! Bella mě potřebuje!“ opáčil jsem a vytrhl ji jí z rukou.

Byla tak tvrdohlavá! Neměl jsem si s ní nic začínat. Neměl bych si hrát s jejími city. To bylo kruté. Tanya seděla na posteli s hlavou v dlaních, a přemýšlela jak mě zastavit. Ale to nejde. Nemiluju ji. Miluju Bellu. Tanyu beru jako svoji sestru. Když jsem byl oblečený, tak jsem šel k její posteli. Byla duchem nepřítomna. Chytl jsem ji za hlavu a letmo jí vtiskl polibek na čelo. Byla celá ztuhlá.

„Prosím,“ naposledy zašeptala, ale já už jsem vyskočil z okna a běžel k lesu.

….


O 7 let později…

„Sereno! Vstávej!“ křičela na mě Kate a prala se se mnou o mou deku.

„Eleazare, ať toho Kate nechá!“ zanaříkala jsem a zachumlala se do deky.

„Damone,“ uslyšela jsem, jak Eleazar zašeptal. Najednou se mi v hlavě rozsvítilo.

„A kruci,“ zapištěla jsem, protože jsem dostala mrazivý šok od Damona. Damon má dar kohokoliv zmrazit, což není pro někoho, jako jsem já dobré. Vyskočila jsem tedy z postele, protože Damon mi jaksi omylem zmrazil i deku. Koukla jsem se na Kate.

„To máš za to, ty ospalče,“ zašeptala a otočila se.

„Jasně… teto,“ opáčila jsem jí a hlasitě se zasmála. Kate totiž nemá ráda, když jí říkám teto. Prý to zní moc staře.

„Hele, neříkej mi tak! Zní to moc… staře,“ zaječela na mě. Zase jsem se musela zasmát. To, co se jí honilo v hlavě. Nemohla jsem z toho. Nechtěla jsem ji moc dráždit a tak jsem se otočila směrem ke koupelně.

„Ale stejně jí je přes tři sta let,“ přemýšlela jsem nahlas.

„Já to slyšela!“ ozvalo se pode mnou. Hm… slyšela to. Když jsem vykonala ranní potřebu, tak jsem šla do kuchyně, dát si něco k jídlu. Mířila jsem si to rovnou k lednici. Otevřela ji a v ní bylo mléko. Tak jo… dám si cereálie. Řekla jsem si v duchu pro sebe a pustila se už do připraveného jídla. Když jsem dojedla, tak jsem šla k sobě do pokoje. Lehla jsem si na postel a přemýšlela o mamce. Kate říkala, že byla moc hodná. Ale to se jí to říká. Jednou jsem ji slyšela, jak mluvila s Eleazarem o mém tátovi.  Ale moc jsem toho nepostřehla. Vím, že se jmenuje Edward a potom už nic. Že prý mamku opustil a už se nikdy nevrátil. Začala jsem brečet. Pomyšlení na mámu, mě bolelo. Nikdy jsem ji nepoznala a taky už nepoznám. Zemřela po mém porodu. Dostala jsem malý nápad. Co kdybych navštívila tátu? Bude mít radost? No… nevím. Z mého snění mě ale vytrhla Kate.

„Zlato, potřebujeme tě dole,“ řekla mi. Já vstala z postele a šla ke dveřím. Když jsem sešla schody, tak jsem malinko znejistěla. Irina byla smutná. Vypadala, jakoby chtěla každou chvíli plakat. Takovou jsem ji ještě nikdy neviděla. Šla jsem tedy pomalým krokem ke Kate.

„Co se děje?“ zeptala jsem se. Kate se ke mně naklonila a odpověděla mi.

„Dneska je to šedesát let, co jí Volturiovi zabili manžela,“ odpověděla mi a otočila se ode mě.

„Aha.“ Nic víc jsem na to nemohla říct.

„Víš, Kate, já mám nápad,“ začala jsem pomalu, abych ji nenaštvala.

„Jaký?“ zeptala se mě rychle.

„Víš, chtěla bych navštívit Cullenovi,“ odpověděla jsem jí a hodila na ni soustředěný pohled. Kate to udivilo, ale odpověděla mi.

„Ty chceš navštívit tátu, že jo?“ zeptala se mě a podívala se na mě tím jejím pohledem.

„Ano,“ vykoktala jsem ze sebe přidušeně. Kate se zhluboka nadechla.

„Víš, máma mě poprosila, abych ti nikdy neukázala tátu. Přála si to a já její přání respektuji. On jí ublížil, a nechci, aby ublížil i tobě,“ řekla mi, otočila se a šla k Irině. Ztuhla jsem. Tohle nemůže být pravda, můj táta by určitě nikdy moji mámu neopustil. To je lež. Nikdo přece není tak krutý, aby opustil někoho, koho miluje a ještě když je v jiném stavu. Navštívím ho sama. A mám plán. Ha! Pojedu ho navštívit. Jsem na něj zvědavá, prý je taky vegetarián. Byla jsem nadšena svým plánem. Určitě bude mít radost, až mě uvidí. Šla jsem tedy do svého pokoje se obléknout, protože vyrazím ihned. Nemám čas. Kate mě tak do hodiny bude postrádat. Rychle jsem na sebe hodila nějaké šaty a šla k oknu. Otevřela jsem ho a vyskočila z něj. Dopad nebyl zrovna excelentní, protože se mi podpatek zaryl do trávníku. „Sakra!“ zaskučela jsem. Vytáhla jsem prudkým pohybem svoji nohu a rozběhla se.


……………………………………


Tak, je konec cesty. Stála jsem před velkým, bílým proskleným domem a přemýšlela o budoucnosti. Bude mě chtít? Tak nad touhle otázkou jsem pořád přemýšlela. A teď tady stojím a mám dvě možnosti. Buď odejdu zpátky do Denali nebo půjdu dovnitř a představím se. Tak moc jsem toužila ho poznat, ale teď jsem se bála. Bála jsem se odmítnutí. Bála jsem se, že mi nebude důvěřovat. Nenáviděla jsem ten pocit strachu. Buď vykročím krokem s hlavou vzhůru nebo odcupitám jako štěně bez domova. Zvolila jsem tu první možnost. Zvedla jsem hlavu, narovnala se a lehkým krokem šla ke dveřím a zaklepala. Chvíli se nic nedělo, ale najednou mi otevřela překrásná žena s karamelovými vlasy. Ta se na mě usmála.

„Tanyo! To je ale milé překvapení!“ vykřikla a objala mě. Byla jsem vážně překvapená. Ona si mě spletla s mojí mámou.

„Tanya je tady?“ uslyšela jsem nějaký mužský hlas. A Postupně kroky. Žena, která mě objímala, mě pustila, ale stále mě držela za ramena a sjížděla pohledem.

„Ty ses ale změnila! Jak to děláš?“ střílela na mě otázky a já nemohla odpovědět. Najednou se do pokoje nahrnuli i ostatní členové rodiny. Jeden velký blonďák, očividně Carlisle. Viděla jsem ho na pár fotkách doma v Eleazarově pracovně. Ta žena, která se na mě pořád smála, musela být Esmé. Irina mi o ní říkala. Prý nám dělala interiér do obývacího pokoje. Můj pohled sjel na dlouhonohou blondýnku. Rosalie typuji. Kate mi říkala, že prý je namyšlená. Vedle Rosalie stál Emmett. Irina říkala že, Emmett prý vlastní titul „Největší vtípalek, který kdy žil.“ Potom tam stály dvě hnědovlásky. O těch nic neříkali. No… nevadí a potom tam stál on. Můj táta. Měl bronzové vlasy a měl vysokou štíhlou postavu. Přesně, jak mi ho Kate popisovala. Esmé se zase zasmála a moje pozornost se stáhla na ni.

„Já… se ale nejmenuju Tanya,“ řekla jsem a Esmé ustoupila. To samé udělali všichni ostatní.

„Kdo teda jsi?!“ zavrčel na mě někdo ze zadu. Otočila jsme se a za mnou stál blonďák, který vypadal, že jestli do vteřiny neodpovím, tak mě zabije. Pořádně jsem se nadechla a udělala tři kroky k Edwardovi, který se na mě díval s nejistotou v očích. Tak a teď to přijde. Podívala jsem se Edwardovi do očí a zašeptala.

„Jmenuju se Serena a ty jsi můj táta.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Upíří nevěra - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!