V téhle kapitole poznáte spíš Nessii. Má zvláštní charakter. Uvnitř je ale malé dítě. A to je vize celé povídky. Hodí se ti dva k sobě? Co na Jakeovo otištění řekne Edward? Věnováno TwilightMishce, a ano, jsi moje oblíbená spisovatelka :* MartinaBlack
18.03.2011 (11:00) • MartinaBlack • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2170×
Seděla jsem u toaletního stolku a pročesávala si vlasy. Dívala jsem se na svůj obličej. Jsem upírka, takže jsem docela hezká. No, ostatní říkají, že krásná. Položila jsem kartáč a našla řasenku. Nanesla jsem si ji na řasy. Povzdechla jsem si. Snažila jsem si nalhávat, že mi na tom, jak vypadám, záleží pořád, ale nebyla to pravda. Mohl za to on.
Ten cizinec, kterého znám jen z mámina vyprávění a jedné malinkaté fotky, kterou jsem jednou našla schovanou u mámy. A ten člověk dnes přijede. Máma mi o něm říkala, že je mu dvacet dva, ale prý vypadá na šestnáct, protože je vlkodlak. A proč to vlastně tak řeším? Stejně mu budu ukradená. Je mi patnáct, ale nikdo mi to nevěří. Vypadám tak na třináct. A chovám se tak na deset.
Ale toužím prožít lásku, o které čtu a vidím ji v televizi. Chci, aby mě konečně někdo políbil. Nemůžu se nikomu svěřit, protože všichni ve mně vidí to malé nevinné děcko. A to nechci. Proto jsem si dala předsevzetí, že sbalím Jacoba Blacka, ať mě to stojí cokoliv!
…
„Nessie!“ ozvalo se z hloubi domu. Máma!
Že by už přijel? Naposledy jsem hodila pohled do zrcadla. V pohodě. Měla jsem na sobě tmavě modré triko bez rukávů a podprsenku, která mi alespoň trochu lichotila. Taky jsem si vzala černou minisukni. Nadechla jsem se a vyšla z pokoje. Seběhla jsem schody a pak jsem ho uviděla. Zůstala jsem jen zírat. Nikdy jsem neviděla někoho tak přitažlivého. Stačil mi jeden pohled na něj a vzrušovalo mě to. To budou ty poblázněné hormony patnáctiletých. On na mě taky koukal docela zaujatě. Proboha! Chtělo se mi pištět a skákat do stropu, ale ovládla jsem se, místo toho jsem nasadila okouzlující pohled a štěněčí oči.
Čekala jsem, že mě pozdraví nebo tak něco, ale místo toho se ozval táta.
„Renesmé, běž zpátky nahoru,“ zavrčel.
„Ale tati! Já chci zůstat tady!“ zamračila jsem se na něj.
„Edwarde, co se děje?“ zeptala se máma a nespouštěla oči s Jacoba.
„To ti povím potom,“ vymáčkl ze sebe skrze zatnuté zuby. „Jaku? Mohl bych s tebou mluvit? Na chvilku. A o samotě!“ vyštěkl.
„Fajn,“ řekl Jacob a koukl po mně. Měl úžasně sexy hlas. Může být hlas sexy?
Táta na mě vrhl jeden z jeho nejpřísnějších pohledů. Nebyl zvyklý na takové myšlenky. Ne z mé strany.
Pak oba odešli. Bella je následovala. Zvědavka. Celá moje rodina se na sebe zmateně koukla a já jsem kopla do odpadkového koše. Sakra, já ho chci!
Proč mi ho odvlekli?
Z vedlejší místnosti se ozýval tlumený šepot. Táta ho asi přísně seřvával. To jako proč? Že ve mně budí takové pocity?
Pak se oba vrátili. Máma tam asi zůstala.
„Nessie, seznam se s Jacobem,“ řekl táta. To brzo.
Lidi, měli byste vidět, jak já jsem se styděla. Moje myšlenky byly plné mého falešného sebevědomí a najednou jsem ze sebe nemohla vypravit ani hlásku. Došla jsem k Jacobovi a cítila jsem, jak rudnu. Mám mu podat ruku?
„Ahoj,“ zamumlala jsem stydlivě. Bylo mi do breku.
„Čau krásko,“ usmál se na mě.
Zrudla jsem tak, že moje tvář teď připomínala rajče. No, to není „krásné“.
Vymáčkla jsem ze sebe úsměv.
Pak šlo všechno rychle. Šli jsme si sednout do obýváku a všichni si měli co povídat. Jen já jsem byla zticha a rádoby nenápadně jsem pokukovala po Jacobovi. Svlíkala jsem ho pohledem. Máma mi naštěstí dala štít. Cítila jsem to. Ona mi jako jediná rozumí.
Zrovna jsem hypnotizovala jeho sexy krk a představovala si, jak ho na něj líbám, když máma začala mluvit o mně. V duchu jsem zavrčela. Máma je někdy děsná, copak všem musí vykládat, že krásně zpívám a že umím hrát na klavír? Koho to zajímá. Jacob se ale tvářil zaujatě a usmíval se. Na mě. Ach bože. Moje srdce tak nějak roztálo.
…
Byl večer a já jsem uléhala do postele. Jacob odešel před půlhodinou. Nikdy jsem neměla takové pocity jako teď. Chtělo se mi brečet, chtělo se mi řvát radostí a já nevím co. Já ho prostě miluju!
Je tak úžasnej. Zavrtala jsem se hluboko pod peřinu a oči se mi samy zavíraly. Věděla jsem, o kom se mi bude zdát. Bude to fakt krásná noc…
Autor: MartinaBlack (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Untouched 2. kapitola:
Jáj, jde na to trošku hopem, ne? :D
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!