Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Unintended - Prolog

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Unintended - PrologBella - stoletá upírka, zkušená a velice uznávaná advokátka. Edward - stoletý upír, jenž přes den učí bandu zamilovaných puberťaček a v noci obšťastňuje svoji milovanou ženu Bellu. Dlouhodobé idylické manželství, do kterého se ale vetře někdo třetí. Christopher. Muž, který za Bellou přijde jako za jediným právníkem, který mu je ochotný pomoct. Kam až tohle zajde? Jaký postoj k tomu zaujme Edward? A cože je Chris vlastně zač? Které tajemství tento záhadný muž uchovává jako oko v hlavě?

21.10.2010 (19:00) • Verony1 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1674×

 

Píseň, která mě inspirovala a podle které se i povídka jmenuje.

Prolog

Má nejdražší Bello,
nic si, prosím, nevyčítej. Dala jsi mi tolik, kolik jsem neměl za celý svůj život. Byla si mým světlem, mou nadějí. Vrátila si do mého života to, co už tam dlouho chybělo - lásku.
Když jsem za tebou tenkrát přišel se svým problémem, nevěřil jsem, že mi pomůžeš. Tolik lidí to vzdalo rovnou, a tak jsem nedoufal ani v tebe, ale ty jsi mě překvapila. Nejen, že jsi tvrdě bojovala a dávala mi naději, ale také jsi vyhrála a dala mi tak to nejcennější a já ti za to budu navždy nekonečně vděčný.
Ale tím si svou štědrostí nekončila. Dala si mi sebe a svou lásku a dala mi tak chuť žít ještě déle a intenzivněji, než jsem dosud žil.
Osud nám sice moc nepřál, ale tím se netrap. Tak to mělo být, naše životy se měly setkat, ale ne se proplést. I tak ti za všechno moc děkuju. Navždy tě budu milovat a bdít nad tebou.
S láskou navždy Tvůj Chris.

Dopis, který jsem četla, dnes už poněkolikáté mi vypadl z rukou a já se sesunula podél zdi na zem. V hrudníku jsem cítila obrovský tlak, který ne a ne povolit. Chtěla jsem se z něho vybrečet, ale nemohla jsem. Ne v tomhle nemrtvém těle, které mi bránilo udělat cokoliv, abych zmírnila svou bolest. Mohla jsem tu jen sedět a tiše truchlit pro svou ztracenou lásku.

„Bello?“ prolomil to hrobové ticho medový hlas. V posledních pár dnech jsem nic jiného než tohle ticho neznala, a tak jsem se trochu lekla a nadskočila.

Zvedla jsem se ze země a podívala se do toho nádherného obličeje, který teď byl ztrhaný zradou, smutkem a prohrou. Jeho černé oči žhnuly žízní a jeho tělo bylo unavené, ale přesto to byl on. Ten, kterého jsem tu čekala nejméně.

„Edwarde? Co tu děláš?“

„Hledal jsem tě, lásko, hledal jsem tě dlouhé týdny, než jsem tě konečně našel. Bello, prosím vrať se se mnou domů. Na všechno zapomeneme a začneme od nuly. Bude nám zase dobře, tak jako před tím,“ prosil mě.

„Edwarde, já nemohu. Jak bych se mohla vrátit po tom všem? Po tom, co jsem ti udělala? Ty bys mě chtěl zpět, ale proč?“

„Protože tě miluju, nezáleží na tom, co bylo, jen na tom, co bude.“

„Taky tě miluju, ale stačí to? Stačí to na to, aby to přebilo všechno to, co se stalo? Protože na tom také záleží, Edwarde, nemůžeme poslední rok jen vymazat a žít s pocitem, že se nic nestalo. To já prostě nedokážu.“

„A co tedy chceš, Bello? Co mám udělat, aby ses ke mně vrátila. Já bez tebe být nedokážu. Tak se se mnou prosím vrať.“

„Já nemůžu.“

„Kvůli němu? Kvůli němu zahodíš celé naše štěstí? Ale proč? Už je přeci pryč,“ přesvědčoval mě zdrceně.

„Ale vzpomínky zůstanou, chápeš to?“ řekla jsem trochu razantněji, než jsem měla původně v úmyslu.

„A chceš se se mnou o ně podělit? Třeba tě pak lépe dokážu pochopit a možná ty pak dokážeš se mnou odejít. Když veškeré vzpomínky zanecháš zde,“ nabídl, usedl na podlahu a naznačil, abych si šla do jeho klína.

„Možná to opravdu pomůže,“ uznala jsem a šla se uvelebit do jeho nabízené náruče. Už tak dlouho jsem nezažila tento pocit opory a v tuhle chvíli jsem ji moc potřebovala. Opřela jsem se o jeho hruď a chystala se k vypravování.

Zhluboka jsem se nadechla, srovnala myšlenky a spustila: „Takže… začneme ránem před osmi měsíci, kdy jsem šla jako obvykle do své kanceláře…"

následující kapitola

Autor: Verony1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Unintended - Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře