Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Ty jsi teď můj život - 14. Kapitola

n/a


Ty jsi teď můj život - 14. KapitolaTak co se stalo s Renesmee? Je z ní upír nebo zůstane navždy napůl upír a na půl člověk. A jak zareaguje Renesmee na Bellu? Doufám, že se Vám kapitola bude líbit a zanecháte mi nějaký ten komentář, abych věděla jestli má nějakou cenu ještě pokračovt v této povídce. Tak co mám pokračovat nebo tuto povídku ukončit? Přeji pěkné počtění Vaše NessCullen :D

„Vidím, že už je všechno skoro v naprostém pořádku,“ zasmál se Carlisle, ale v tu chvíli se z domu ozval křik při kterém člověku mrzla krev v žilách. Všichni jsem vběhli do Renesmeeina pokoje a věděli jsem, že něco není v pořádku. Její srdce bilo jako o závod a na jednou…

… přestalo bít. Žádný úder už nevydalo.

„Co se děje Carlisle!?“ zeptali jsem se s Bellou zároveň a chtěli jsme vědět, co se s ní děje. Protože přeměna začala teprve před třemi hodinami a měla trvat tři dny.

Ale z ničeho nic se pokojem znovu začalo rozléhat tlumené bum,bum a Renesmeeino srdce znovu tlouklo jako předtím než ji Alec napadl. Všichni jsme své pohledy věnovaly Renesmee a čekali, co se bude dít.

„Možná tím, že je už z části upír, tak proměna proběhla rychleji. Ale popravdě vůbec nevím,“ povzdychl si Carlisle, ale v jedné věci mohl mít opravdu pravdu. Možná by proměna mohl trvat méně času, když je na půl upír a na půl člověk.

Každý jsme svým dokonalým zrakem uviděli jak se Renesmeeina víčka zachvěla a následně se otevřela a já jsem zase viděl ty krásné hnědé oči a dívku, které patřila v celé své kráse. Cítil jsem se, jako kdyby mi ze srdce odpadl ten největší balvan, který existuje. Byl jsem šťastný, že je moje malá holčička v pořádku.

„Mami,“ zašeptala a Bella bez jakého koliv zaváhání k ní přistoupila a obě se na sebe usmály a já jsem věděl, že jsou obě šťastné ze společného setkání.

„Mami jsi to ty?“ zašeptala Renesmee a  jedna její slza  ji stékala po tváři, ale Bella ji jedním pohlazením prstu utřela  v tu chvíli ji Nessie skočila kolem krku  a pevně ji sevřela ve svém obětí  a Bella ji taktéž sevřela ve svém obětí. Nechápal jsme jak se Bella mohla obávat toho, že by ji Renesmé něco vyčítala. Jedna druhou potřebovala, aby mohly být šťastné. Mohl jsem se snažit jakkoliv, ale nikdy jsem naši dceři nemohl vynahradit její matku, i kdybych ji dával přepychovější dary, tak by ji matka stejně chyběla. Ale teď je tady a obě jsou šťastné a tím pádem jsem šťastný i já.

„Jak se cítíš Renesmee?“ přerušil tu krásnou chvilku Carlisle. Ale i já jsem byl zvědavý jak se cítí.

„Cítím se normálně,“ odpověděla a  obdařila nás krásným úsměvem.

„Jak normálně?“ zeptal se znovu Carlisl a vyžadoval se odpovědi.

„Cítím se tak jako vždy. Myslela jsem, že když u mě začala přeměna, tak se ze mě stane upír. Dokonce jsem i cítila příšernou bolest, kterou bych s ničím nedokázala srovnávat. Celé mé tělo jako kdyby bylo v plamenech a místo krve, která mi proudila v žilách  jako bych měla roztavené železo. Nikdy bych něco takové nikomu nepřála. Nikdy,“ nikdy jsme nechtěl, aby tak v životě trpěla. Ale život nikdy nejde, tak jak bychom chtěli.

„To je zajímavé… Takže se cítíš jako před tím… Bolí tě něco?“ vyptával se dál Carlisl, ale moje myšlenky se ubíhali jiným směrem. Patřili mě, Bella a naši dceři a to mu, že před sebou máme nekonečnou věčnost, kterou konečně strávíme jako pravá rodina.

„Ne nic mě opravdu nebolí, ale co se stalo s Alecem?“ všichni jsme zpozorněli a každému se v mysli vybavila situace, kterou jsme viděli na louce.

„Promiň zlatíčko, že jsem tě před ním nedokázala ochránit,“omlouvala se ji Bella a pohladila ji po tváři.

„Ale proč by to byla tvoje chyba? A kde jsi vlastně byla?“ zeptala se zvědavě Nessie  a bylo na ni vidět, že chce všechno vědět.

„Víš byla jsem ve Volteře,“ odpověděla ji a začala ji vyprávět celý svůj příběh. A mně se vybavila jedna stará vzpomínka, ve které jsem byl v podobné situaci jako Bella, kdy se mě Renesmee na něco neustále vyptávala. Ale nevyptávala by se, kdyby si Emmett dával pozor na to, co říká.

Bylo to tak přes čtyřmi lety.

„Tati co je to sex?“ vyptávala se mi už po několikráte Nessie a já jsem nevěděl jak ji mám odpověď. Kdyby tak Emmett někdy používal mozek, tak by to bylo všechno o tolik lehčí a já bych se nemusel bát je nechávat spolu chvilku osamotě.

„Copak brácha neznáš odpověď?“ utahoval si ze mě Emmett a odpovědí mu bylo ode mě jen zavrčení. Chtěl bych ho vidět na mém místě. Co by dělal on? Teď mě ale něco napadlo.

„Renesmé strejda Emmett by ti určitě rád vysvětlil, co je to sex,“ navrhl jsem ji a podíval jsem se na Emmetta, kterému rychle zmizel úsměv z tváře a přemýšlel jak by se odtud rychle vypařil.

„No já teď musím na lov neteřinko, ale táta by ti to vysvětlil určitě líp než já,“ snažil se z toho vykroutit. Ale ostatní, kteří se tady teď sběhli  a chtěli vědět jak se tato situace vyvine byli naštěstí na mé straně.

„Renesmee strejda Emmett ti to teď určitě vysvětlí,“ stála na mé straně Rosalie a byla zvědavá jak to Emmett vysvětlí.

„Ale já musím na ten lov a dát si grizlíka,“ snažil se z toho vykroutit, ale když se podíval na ostatní a uviděl jejich pohledy, tak si to rychle rozmyslel.

„Tak dobře,“ rezignoval a posadil si Nessie vedle sebe na gauč. Bál jsem se, co z něho vyleze.

„Takže Renesmee Cullenová ty chceš vědět, co znamená slovo sex?“ Nessie jen přikývla, ale já jsem si tím jistý nebyl. Přeci je to jen malá holčička, ale věkově je na tom jak třináctileté dítě.

„Renesmee slovo sex se skládá ze tří písmem a jedné slabiky a označuje to, že… Že třeba nějaká kočička a  kocourek… Tedy kočička a kocourek si jdou společně lehnou,“ měl jsem, co dělat, abych se tady rozesmál. Vlastně každému až na Emmetta, který vypadal že se jako první upír v historii zhroutí,  cukaly koutky.

„To je zajímavý,“ mluvila šťastně Renesmee a byla ráda, že zná význam dalšího slova.Doufal jsem, že toto ji bude stačit, ale ta malá mrška se nedala a začala místo Emmetta bombardovat mě miliony otázkami ohledně dalšího významu slova SEXU. Ten den byl  pro mě strašný, a proto není divu, že když konečně usnula jsem byl šťastný jako malé dítě.

„Edwarde vnímáš?“ mávala mi Rosalie před obličejem rukou.

„Jen jsem se trochu zamyslel,“ odpověděl jsem jim a všiml jsem si,že zdejší atmosféra se změnila. Něco tady bylo jiného. Ve vzduchu jsem cítil obavy a strach. To jsem se opravdu, tak moc zamyslel, že jsem nepostřehl tu velikou změnu okolo mě?

„Přišel jsem o něco?“ zeptal jsem se ostatních.

„Volturiovi přijdou za tři dny.“

předchozí << shrnutí >> následující



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Ty jsi teď můj život - 14. Kapitola:

 1
04.02.2016 [19:20]

Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!