Další díl. Jak to bylo dál?
12.03.2012 (14:30) • piromaan23 • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1710×
Z minulého dílu:
Otevřel jsem dveře a usmál se. Vůbec nic se tady za tu dobu, co jsem s tátou nežil, nezměnilo. Konečně jsem zpátky. Jsem doma.
2. kapitola
Můj táta Charlie se večer nevrátil. Uvařil jsem mu večeři a šel si lehnout. Byl jsem unavený po té dlouhé cestě. V pokoji jsem si lehl na postel a už o ničem nevěděl. Ráno jsem vstával, jak jsem byl zvyklý ve tři hodiny ráno. Udělal jsem snídani a s potěšením zjistil, že Charlie večeři snědl. Usmál jsem se a vyběhl schody do koupelny, kde jsem se upravil. Své vlasy jsem si sčesal do malého culíku.
Přešel jsem ke skříni, kde jsem si vzal černé kalhoty a bílou košili. Na krku jsem měl řetízek s přívěskem lva. Obul jsem si boty a stoupl si před zrcadlo. Byl jsem spíš podobný dívce, nežli chlapci. Povzdechl jsem si a sešel dolů. Vyšel jsem ven pro poštu a sedl si za stůl, kde jsem ji začal probírat. Hodiny odbily osmou hodinu ranní a nahoře vstal táta z postele.
Ozvalo se vrzání, které vydávaly schody. Charlie scházel na snídani. Usmál jsem se.
„Dobré ráno, tati,“ řekl jsem tiše a díval se na tátu, který mě hned běžel obejmout.
„Dobré ráno, Leo, jak ses vyspal? Jsi spokojený? Líbí se ti pokoj? Jaká byla cesta?“ zeptal se a myslím si, že by pokračoval, kdybych mu nedal prst na pusu, a tím ho umlčel.
„Nejdřív se najez a potom si promluvíme. Je sobota ráno,“ řekl jsem a usmál se na taťku, který se pustil do snídaně. Odnesl jsem svůj talíř do dřezu a napustil si teplou vodu. Byl jsem zvyklý od matky, která byla nešikovná, dělat všechno sám. Občas mi, ale bylo smutno. Táta mi donesl talíř a hrnek, který jsem umyl. Po úklidu nádobí jsem se vydal do obýváku, kde na mě čekal táta. Začali jsme si o všem povídat.
Když jsem mu všechno řekl, byl čas oběda. Táta objednal pizzu a společně jsme se najedli. Ozval se zvonek u dveří. Společně s tátou jsme vyběhli ke dveřím a závodili, kdo bude u dveří první. Otevřel jsem je a s úsměvem se podíval na muže na vozíčku. Táta do mě strčil a já se jen tak tak vyhnul naší návštěvě a přistál na chodníku. Naštvaně jsem nabral bahno a hodil ho po tátovi, který to nečekal a měl bahno na obličeji. Naše návštěva se naplno smála a až teď jsem si všiml kluka za tím mužem na vozíčku.
„Jacobe?“ zeptal jsem se překvapeně a okouzleně ho pozoroval. Jacob vyrostl a byl z něho kus chlapa.
„Čau, ošklivko,“ řekl s úsměvem a podal mi ruku. Přetočil jsem se a postavil se bez jeho pomoci a naštvaně odešel pryč. Vyběhl jsem schody a oblékl jsem si triko a svetr někde jsem našel černé kalhoty a seběhl dolů. Zaběhl jsem do kuchyně, kde byla návštěva a táta.
„Jdu se projít,“řekl jsem s úsměvem a vyběhl na chodbu, kde jsem si obul botasky. Popadl bundu a vyběhl ven. S úsměvem jsem běžel do lesa, kde jsem si radostně poskočil. Tohle mi chybělo. Volnost a čistý vzduch. Šel jsem hlouběji do lesa, kde jsem natrhal nějaké květiny. Dorazil jsem na nějakou loučku, kde jsem si sedl a chvilku odpočíval. Z lesa vyšla srnka, která ke mně opatrně přešla. Seděl jsem bez hnutí na zemi a pozoroval srnku, která ke mně přišla a začala mě očichávat. Pomalu jsem zdvihl ruku. Uskočila a vystrašeně si mě měřila. Čekal jsem, co udělá. Naklonila hlavu k mé ruce a očuchala ji. S úsměvem se opatrně položil ruku na její hlavu a pomalu ji drbal.
Ze západu zafoukal vítr, srnka ztuhla a rychle někam odběhla. Zklamaně jsem se za ní díval a všiml si něčeho blýskavého u kamene. Pod kamenem leželo mrtvé zvíře a na tlapě mělo řetízek, který byl přetrhlý, vzal jsem ho do ruky a strčil do kapsy. Podíval jsem se na mobil, který jsem měl v ruce, 16:00. Měl bych už jít. Najednou jsem měl pocit, že mě něco sleduje. Otočil jsem se okolo své osy, ale nic neviděl. S pokrčením ramen jsem šel zpátky stejnou cestou domů. Doma stále bylo živo. Svlékl jsem si bundu, boty i svetr a šel připravit večeři. Prošel jsem okolo Jacoba, který se napřímil a zhnuseně nakrčil nos, jako bych mu nevoněl. Nenápadně jsem si přičichl ke svému tričku, které vonělo po mém deodorantu.
Autor: piromaan23 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Ty jsi měl být holka! - Kapitola 2:
Um je velká škoda že už nejsou další díly moc se mi to líbí ....
Super! Těším se na další! :)
hm.. :D :D To može byť zaujímavé.. a Leo je asi na chlapcov jak pozorujem. :D
Pěkná kapitola. Zvláštní pojetí celého děje, ale proč ne. Jen, pochopila jsem to dobře z toho "okouzleně ho pozoroval" že Leo je na kluky už na začátku povídky a nebude to zjišťovat až během ní? Nebo se mýlím? No, jsem už zvědavá na další díl, tak šup šup do psaní.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!