Doufám, že se vám bude líbit :)Po dlouhé době přicházím s dalším dílkem. Tentokrát to bude o - jak sám název vypovídá - tom, jak Alice zorganizuje výlet po aquaparku do saun.
07.02.2011 (08:00) • KateSwan • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3057×
S plným žaludkem jsem ležela na posteli a hypnotizovala matraci, která byla nade mnou.
Alice byla s Jasperem – jako vždy – a Edward byl u sebe v chatičce.
Vtom se otevřely dveře a někdo přišel dovnitř. Neviděla jsem, kdo to byl, protože jsem hlavu měla otočenou na druhou stranu.
„Pospěš si!“ zašeptal někdo z venku na člověka vevnitř.
Co? Chtějí něco ukrást? Rychle jsem se posadila, zatnula ruce v pěst a připravila se na cokoliv.
„Promiň, nechtěla jsem tě vzbudit,“ ozval se hlas. Rychle jsem zaostřila a úlevně vydechla – byla to Jessica.
„Co tady děláš? Myslela jsem, že jsi zloděj,“ zasmála jsem se.
„Ne, jen jsem potřebovala – ééé – něco jsem potřebovala. Nebudeme tě rušit, jdeme zase za kluky,“ mrkla na mě.
„Užijte si to,“ mávla jsem na ni a znovu si lehla – no, ona to není sranda, pobíhat nějaké tři hodiny po aquaparku a pak se přecpat jídlem.
Začala se mi klížit víčka, byla strašně těžká. Nakonec jsem podlehla a trochu si zdřímla.
Probudilo mě šeptání. Měla jsem pořád zavřené oči, ale už jsem vnímala.
„Měl bys jí to říct.“ To byla Alice.
„Ne. Nemůžu.“ Tenhle hlas bych poznala všude. Ale co dělá tady?
„Pokud jde o její city –“ Sakra, kolik lidí tady vlastně je? Srdce mi začalo bušit trochu rychleji, ani nevím z čeho, ale všichni se zarazili a přestali mluvit. Cítila jsem jejich pohledy, jak se mi zabodávají do těla. Říkala jsem si, že bych měla otevřít oči, vždyť odposlouchávat cizí rozhovor není slušné, ale nemohla jsem si pomoct.
„Zřejmě špatné sny,“ pronesl Edward do ticha a já cítila, jak se matrace prohnula pod jeho váhou, když si sedal.
„Brácha, nech toho, nebo se mi rozskočí hlava!“ zanaříkal Jasper.
„Víš, co si můžeš,“ zavrčel nazpátek.
„Tak dost. Bella takhle nemůže spát.“ Srdce mi začalo bít ještě rychleji – nedostanu infarkt? – a bála se, že mě Alice prokoukla. „Jdeme ven. A nechci slyšet žádné protesty.“
Uslyšela jsem, jak se dveře zaklaply a já jsem osaměla. Bála jsem se otevřít oči – co když je to past a oni tady pořád jsou? Po deseti minutách jsem se odvážila otevřít oči. Nikde nikdo. Zvedla jsem se a protáhla.
Jen, co jsem to udělala, rozletěly se dveře a v nich se objevila Alice. Takže to určitě byla past!
„Bello, šup šup, jde se dělat další okružní jízda po aquaparku,“ popoháněla mě. Takže žádná past!
„Už jdu,“ zívla jsem a šla se převléknout do plavek. Jen, co jsem se vrátila, v chatičce už stál i Edward s Jasperem.
Jak to jen dělají, že přijdou tam, kde mají být, aniž by o tom byli informováni?!
„Jdeme,“ korigovala nás Alice a my jsme jako poslušné děti poslechly.
„Pan čelko, prosím, kam to jdeme?“ zeptala jsem se.
„Dočkej času jako husa klasu,“ zasmála se a pokračovala v cestě.
„Ale vážně, kam jdeme?“ ptala jsem se.
„Ani nám to nechtěla prozradit,“ pokrčil rameny Jasper.
Procházeli jsme kolem bazénů a na chvíli jsme šli i tropickým lesem.
„Aáá,“ lekla jsem se, když se kolem mě producíroval úplně normálně – páv! „Co tady dělají pávi? Neutekli jim z klece?“ strachovala jsem se a nenápadně se schovala za Edwarda.
„Můžou se tady volně pohybovat, viděla jsem to na internetu na fotkách,“ vysvětlila mi Alice.
Já jsem se ale dál nehodlala k pávovi přiblížit a držela se za Edwardem. Říkáte si, je to jenom páv, ale ten zobák – kdyby vás klovnul, hned byste změnili názor!
Došli jsme na plac a okolo něj bylo osm vchodů, které vedly do jednotlivých jeskyněk.
„Co to je?“ zeptal se Edward. To samé jsem chtěla vědět i já.
„Sauny,“ zářila Alice jak sluníčko.
Sauny? Jako horko, spousta páry a zpocené čelo? Tak to bude super… ale ne! Jestli Edward půjde s námi… a do sauny se musí chodit bez plavek… NE! Bože, za co mě trestáš!
„Bello, tak jdeme!“ zamávala na mě a ukázala na dveře do šatny.
„Jasně,“ hlesla jsem a vydala se do šatny. Tedy, pokud se tomu tak dalo říkat, protože obsahovala pouze věšák na plavky a stojan na ručníky. Alespoň byli tak důmyslní, že to rozdělili na dámskou a pánskou část. Ale v sauně to asi tak nebude.
Rychle jsem ze sebe shodila plavky a ručník si pevně omotala kolem těla.
Alice asi viděla, že jsem značně nervózní, protože řekla: „Neboj, bude to super.“
Vyšly jsme ze šatny a zapadly do první sauny, která byla volná. Tahle měla název KAMILLE, ale nevím, co to znamenalo. To jsem ale zjistila hned, jak jsem vešla, protože mě do nosu uhodila vůně heřmánku. Heřmánková sauna? Tak to si nechám líbit.
Byla jsem jak na trní, když jsem si sedla na nejvyšší stupínek.
„Bello, co se děje?“ zeptala se mě Alice.
„Nic,“ lhala jsem.
„Jestli jde o to, že jsme ve společných saunách, můžeme klidně odejít.“
„Ne, mně to nevadí,“ trvala jsem si na svém. A v tomhle ohledu jsem jí ani nelhala – okolo mě sedělo několik paní a chlapů a nevadilo mi to – když mám ručník, tak ne.
„Tak jde o kluky? Jestli tě to uklidní, tak kluci jsou natolik taktní, že šli do jiné sauny.“
Spadl mi tak obrovský kámen ze srdce, že jsem se teď cítila úplně lehká.
„Aha… ale to mi taky nevadí. Já jen, že mi po tom obědě nebylo moc dobře. Ale už se to lepší, neboj,“ snažila jsem se to zakecat, protože Alice vypadala, jako by to na mě poznala.
„Dobře,“ řekla a nechala mě být.
Konečně jsem se mohla uvolnit a relaxovat.
Postupně jsme vystřídaly všechny sauny – a každá voněla trochu jinak – až jsme se dostaly do poslední. Tahle byla úplně prázdná, byla jsem tam jenom já a Alice.
„Bello, já si musím odskočit, počkáš tu na mě?“
„Jasně,“ přikývla jsem a zavřela oči.
Po čtvrt hodině zavrzaly dveře.
„Alice, kde jsi tak dlouho byla?“
Ozvalo se jen nějaké zaklení, ale vůbec to nepřipomínalo hlas Alice.
Rychle jsem otevřela oči a uviděla…
<< 4. kapitola - 6. kapitola >>
Autor: KateSwan (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Tři dny v ráji - 5. kapitola - Sauna:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!