Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tři dny v ráji - 4. kapitola - Spadneš!

19.01.2011 (07:15) • KateSwan • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2727×

Prošli jsme obloukem kolem chatiček, když jsme potkali Alice a Jaspera.

„Alice!“ vykřikla jsem a zastoupila jí cestu, aby nemohla projít.

„Bello, co se děje?“ zeptala se s nevinným kukučem.

Co se děje? Ona mi něco slíbí, potom to nedodrží a vypaří se s Jasperem a zeptá se mě, co se děje?!

„Proč jsi odešla? Myslela jsem, že půjdeme spolu,“ vytkla jsem jí.

„Promiň, Bello. Něco mi do toho vlezlo,“ nepatrně se podívala na Jaspera, „ale hned ti to vynahradím. Copak sis to ale neužívala?“

Trošku jsem zčervenala. Užívala jsem si to až až, ale spíš jsem věnovala pozornost Edwardovi. „Byla to legrace.“

„Tak vidíš,“ usmála se. Pak se ale zarazila a pořád se na mě dívala. Měla takový zastřený výraz.

„Děje se něco?“ zeptala jsem se opatrně.

Jasper se hned naklonil k Alice a ochranitelsky ji objal. „Lásko, opovaž se. Bella je určitě se svými plavkami spokojená.“

Co? Koukala jsem na něj vykolejeně.

„Když Alice takhle kouká, znamená to neblahé události. Zřejmě by z tebe na místě stáhla plavky a dala ti poslední módní trend,“ zasmál se Edward.

Zase jsem zčervenala a chtěla se propadnout do země.

Alice se mezitím vzpamatovala. „Musím jít do chatičky.“

„Proč?“ zněla jednoduchá otázka.

„Musím si vyměnit plavky, tyhle jsem nosila už dost dlouho.“ Protočila jsem oči v sloup. Co se jí na těch zelených plavkách nelíbí? Vždyť jí sluší.

„Alice, slíbila jsi mi, že spolu prozkoumáme aquapark!“

„Neboj, přijdu za tebou. Jdi zatím s kluky, třeba na vyhlídku k palmám, jo?“

„Dobře,“ rezignovala jsem a spolu s Edwardem a Jasperem jsem odešla. Vůbec jsem ale nevěděla, kam mám jít. Jaká vyhlídka s palmami?

„Ehm… víte někdo, kde ta vyhlídka je?“ bezradně jsem se zeptala. Edward jen zakroutil hlavou.

„Zavedu vás tam, už jsme tam s Alice byli,“ řekl Jasper a vyšel do čela naší skupinky.

Prošli jsme okolo restaurace – někdy si budu muset dát oběd – a minuli sprchy, které byly určeny pro návštěvníky, kteří se zde neubytovali. Konečně jsme se dostali na dlážděnou cestu, která vypadala jako kameny, a po stranách bylo zábradlí. Všude okolo byly palmy nebo jiné tropické stromy, a z mikrofonů vycházely zvuky zvířat. Připadala jsem si opravdu jako v džungli.

„To je úžasné,“ vydechla jsem. Alice si vážně umí najít pěkné místo.

Minuli jsme strom, pod kterým seděla nějaká ještěrka. Oni tady mají i vycpaná zvířata?

Jasper nás vedl dál po cestičce, která mírně začala stoupat nahoru, až jsme se ocitli na vrcholu a měli celý aquapark jako na dlani. Pod námi hučel vodopád a padal dolů do bazénu. Tady určitě nešetří.

„Támhle jsou umělé vlny,“ ukazoval Jasper na druhou stranu. Přešla jsem k němu a zadívala se tam.

Byl tam obrovský bazén, kroutil se do zatáček a dokonce u něj byla i pláž.

„To je, viď?“ Úplně jsem nadskočila, jak jsem se lekla.

„Alice, to mi nedělej!“ varovala jsem ji. Na sobě měla červené plavky s květinovým vzorem. Jak byla ale tak rychle převlečená?

„Promiň,“ usmála se. „Teď ale půjdeme do bazénu na umělé vlny, tobogánů sis užila až až.“

Jak to mohla vědět, že jsem byla s Edwardem na tobogánech? Vždyť jsem jí nic neříkala a Edward také ne. Možná nás viděla odcházet od turniketů. Alice mě mezitím popadla za ruku a táhla směrem k bazénu. Kluci šli samozřejmě za námi.

Došli jsme k němu a postávali u břehu.

„Spadneš!“ křikla Alice a strčila do mě. Vykřikla jsem a čekala ledovou vodu, která mi bude téct do pusy, nosem i ušima, ale nic se nedělo. Otevřela jsem oči a viděla, jak mě Alice drží těsně u hladiny vody.

„Alice!“ protestovala jsem. „Okamžitě mě postav!“

Než jsem se ale nadála, strčil do Alice Jasper a obě jsme spadly do vody. Rychle jsem se vynořila a vyprskla vodu, která se mi dostala do pusy.

„Jaspere!“ vykřikly jsme obě unisono a probodávaly ho pohledem.

Jasper se mezitím na břehu smál, až se za břicho popadal, takže neviděl Edwarda, jak se k němu ze zadu blíží. Strčil do něj a Jasper se ocitl mezi námi. Nakonec i sám Edward skočil do vody.

„Já ti dám, takhle mě shazovat!“ vyhrožoval mu Jasper se smíchem a začal se s ním prát. Byl to napínavý zápas a spolu s Alice jsme podporovaly Edwarda – koho jiného, že? – protože shodil Jaspera a tím nás pomstil.

Prali se tak už pět minut a pořád nikdo nevyhrával.

„Bello, tohle je na dlouho, pojď, půjdeme si někam zaplavat,“ navrhla Alice a já s ní souhlasila. Trochu mě ale mrzelo, že neuvidím, kdo vyhrál.

Plavaly jsme k umělým vlnám, protože to byla obrovská plocha, kde se dalo dělat téměř cokoliv.

„Tak jak se ti tady líbí?“ ptala se Alice, zatímco se nechala unášet vodou.

„Je to tu nádherný,“ řekla jsem tu samozřejmou věc. „Je tu tak volná atmosféra, všichni se tu chovají jako malé děti. Nemusím tady být jako ta Bella, která Charliemu dělá večeře a stará se o něj, už tady prostě nejsem taková dospělá.“

„Ano, máš pravdu,“ přitakala Alice, „Jeden aquapark a co všechno dokáže změnit.“

Také jsem se položila na vodu, ale po chvilce jsem se začala potápět, a tak jsem radši dala přednost plavání.

Chvíli jsme si povídaly, když vtom se vlny ztratily, a všude byla stojatá voda.

„Co se děje?“ svraštila jsem obočí. Mají poruchu?

„Vlny tu jsou každou půl hodinu. Střídá se to,“ vysvětlila mi Alice.

„Zajdeme do vířivek?“ pokývla jsem hlavou směrem k vodě, která začala bublat.

„Jasně,“ souhlasila.

Doplavaly jsme k vířivce a sedly si do ní. Hned mě to začalo nadnášet, takže jsem se musela přidržet okraje.

„Můžeme se k vám přidat?“ zaslechla jsem Edwarda, který stál na okraji bazénu a vedle něj Jasper.

Spolkla jsem touhu Edwarda shodit do vody, jako to udělal Jasper mně, a chtěla mu říct, že se samozřejmě může přidat – Bello, neměla bys být tak průhledná! – ale Alice mě předběhla: „A co když řekneme, že ne?“ škádlila je.

„Tak vám vyhlásíme válku!“ vykřikl Jasper, skočil do vody a chtěl chytit Alice. Ta se mu ale obratně vyhnula a plavala pryč. Nechápala jsem, jak může plavat tak rychle. Jasper se ale hnal za ní stejně rychlým tempem. Jsou snad olympijští mistři, či co?

„Takhle se kočkují pořád,“ ozval se Edward přímo vedle mě, až jsem nadskočila a málem jsem vykřikla.

„Tohle mi nedělej,“ zhluboka jsem se nadechla. Jak se ke mně mohl tak neslyšně dostat?

„Promiň,“ uchechtl se.

Znervózňovalo mě, jak byl blízko. Sice jsem s ním už byla sama a dotýkali jsme se – třeba v autobuse nebo v letadle – ale tohle mi připadalo jiné.

„Zajímavé,“ pozvedl Edward obočí a zadíval se na moje plavky.

Rychle jsem se podívala, na co se to kouká a potom jsem celá zčervenala. Bože, za co mě trestáš!

Moje plavky se z důsledku bublinek nafoukly, takže jsem horní část měla dvakrát větší než normálně.

Chtěla jsem se propadnout do země nebo se aspoň utopit, když jsem zavadila pohledem o Edwardovy plavky – vážně čistě náhodou! – a viděla, že se mu stalo to samé co mně.

„Ty máš co říkat,“ kývla jsem na jeho modré trenky.

Rychle si je splácl rukou, ale nezačervenal se jako já. Vlastně, když o tom tak přemýšlím, nikdy jsem ho neviděla jinak než s bledou pletí. Není to zvláštní?

„Co tu řešíte?“ vyrušila nás Alice.

„Vyhrála jsi bitvu?“ zeptala jsem se jí a její otázku přešla.

„Samozřejmě že ano,“ usmála se. Jasper se za ní ploužil trochu sklíčeně.

„A něco jsi provedla Jasperovi,“ hádala jsem podle jeho výrazu.

„Ne, ale protože jsem vyhrála, musí se mnou na nákupy.“ Protočila jsem oči. Ona si s nimi snad nedá pokoj.

„Upřímnou soustrast,“ popřála jsem mu. Mně stačilo pár hodin na letišti a byla jsem vyřízená.

„Nemáte hlad?“ zeptal se Edward nás všech, ale díval se především na mě.

Na jídlo jsem úplně zapomněla, ale teď se hlad přihlásil k životu.

„Já docela jo,“ přihlásila jsem se.

„Tak jdeme,“ zavelela Alice a všichni jsme vylezli z vody.

<< 3. kapitola - 5. kapitola >>

Autor: KateSwan (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Tři dny v ráji - 4. kapitola - Spadneš!: