Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Tři bratři, tři sestry. To bude zajímavé 2 - 2. kapitola

14.10.2010 (10:00) • Kajushqa1 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4023×

Bella

Po našem skvělém příchodu jsem šla hned tancovat. Já, Alice, Rose a Jane jsme byly královnami parketu. Opravdu jsem si užívala být opět středem pozornosti a chvíli nemyslet na Edwarda.

Chyběl mi, to jsem byla ochotna přiznat, ale to, že ho miluji, jsem nechtěla přiznat ani sama sobě. Jistě, při těch našich hrách mezi námi něco vzniklo, ale nebyla jsem si jistá, že je to láska, až do té doby, když jsem si uvědomila, jak moc mě jeho zrada zasáhla. Připadala jsem si, jako kdyby mi srdce vyrvali z hrudi. Moje předsevzetí nepustit si Edwarda k tělu mi jednoduše nevyšlo, získal mě po pouhých dvou měsících a já se ani moc nebránila, příliš mě okouzlil. Jednoduše, zvorala jsem to.

Byla jsem ovšem rozhodnutá pro pomstu, ať už jakoukoliv, od ignorování, až po veřejné ztrapnění, celkem mě zajímalo, jak by se tvářil, kdyby o něj už žádná holka nestála. Od té chvíle, co jsme přijely do Volterry jsem dělala, že jsem nad věcí, abych tak dodávala sílu Al a Rose. Ve skutečnosti jsem to ale všechno dusila v sobě. Připadala jsem si jako sopka, která jednou vybuchne.  

Jane věděla co se stalo, pověděla jsem ji to hned druhý den ve Volteře, když jsme byly společně nakupovat oblečení, slíbila, že to klukům neřekne.

Z mého přemýšlení mě vytrhl konec písničky. Pak začala hrát písnička, na kterou jsem poprvé tančila s Edwardem.

„To si ze mě děláte srandu?“ zeptala jsem se sama sebe potichu a už jsem mířila k baru.

„To by byla škoda, kdyby jedna z nejkrásnějších holek v tomhle sále netančila,“ řekl Felix, chytil mě kolem pasu a začal se mnou tancovat.

„Jasně, Felixi, tak ji ode mě pozdravuj,“ řekla jsem mu a chtěla se mu vymanit.

„Bello, v klidu, jenom jedna písnička, pak si můžeme dát pití u baru,“ řekl Felix a já už se zapojila do tance.

„Ale platíš ty,“ nezapomněla jsem dodat naši starou hlášku.

Zasmáli jsme se a dál pokračovali v tanci.

Měla jsem Felixe ráda, jako nejlepšího kamaráda, vždycky tu pro mě byl a nikdy mě nezradil. Když jsme šli my dva pařit, byla to opravdu vražedná kombinace, většinou to skončilo tak, že pro nás musel někdo přijet, protože jsme byli totálně namol. Felix věděl jaká jsem a nikdy mě neodsoudil. Prostě ideální nejlepší přítel.

Když písnička skončila, šli jsme k baru a objednali si pití. Když jsem do sebe hodila už pátého panáka, začal se mě Felix vyptávat.

„Bello, ty dneska nějak jedeš, do půlnoci už budeš totálně namol,“ řekl trochu starostlivě.

„Když se zapíjí smutek, kašlu na množství,“ řekla jsem mu a on přikývl.

„Tak tím pádem bych toho měl vypít víc než ty,“ řekl a hodil do sebe dalšího panáka.

„Ale copak se ti stalo?“ zeptala jsem se ho zvědavě.

„Vzpomínáš na Tracy?“ zeptal se mě a já si matně vybavila jednu upírku z gardy.

„Ano a co s ní?“

„Chodil jsem s ní půl roku a ona se pak rozhodla, že bude lepší když se rozejdeme, stalo se to měsíc před vaším návratem.“

„To mě moc mrzí, Felixi,“ řekla jsem soucitně a chytila ho za ruku.

„Víš co je na tom nejhorší?“ zeptal se mě smutně.

„Poslouchám.“

„Že je na parketu se svým novým přítelem.“

„Tak to je opravdu nejhorší.“

„No, už jsem se s tím celkem vyrovnal, jen bych si přál aby ke mně byla upřímná. Chápeš?“

Přikývla jsem a hodila do sebe dalšího panáka zároveň s Felixem.

„Tak, já ti svůj příběh řekl. Co se stalo tobě?“

„Znáš Edwarda Cullena?“ zeptala jsem se ho.

„Myslíš toho čtenáře myšlenek, kterej se pokoušel sbalit Jane?“ zeptal se Felix a já si vybavila, jak mi o tom Jane vyprávěla, však ho pak taky pěkně pomučila, když jí nedal pokoj.

„Jo, přesně toho,“ řekla jsem tak, že se na mě Felix zvědavě podíval.

„On tě dostal?“

„Ne, pokoušel se o to, jenže pak se trochu změnil a já myslela, že mu na mně záleží, nakonec jsem zjistila, že to dělal jenom kvůli sázce.“

„Tak to je hnusný.“

„Jo a to není všechno, jeho bratříčkové v tom byli namočení taky a zkoušeli to na Al a Rose.“

„Tak proto jste přijely do Volterry?“

„Hned jak jsme zjistily, že to byla sázka.“

„To dává smysl,“ řekl a hodili jsme do sebe dalšího panáka.

Když jsme oba neměli co říct, začali jsme jen tak popíjet. Po chvilce se dostavily účinky alkoholu. Začali jsme se s Felixem smát každé hlouposti a čím dál víc se k době přibližovali.

„Opravdu mě mrzí co ti udělal Cullen,“ řekl Felix.

„Mě opravdu mrzí co ti udělala Tracy,“ řekla jsem.

Najednou se to stalo. Políbili jsme se. Z naprosto nevysvětlitelného důvodu. Do každého polibku jsem dávala část vzteku, který jsem v sobě dusila. Než jsme se nadáli, byli jsme v nějaké místnosti a já ho začala vysvlékat.

Edward

Doma to teď byla hrozná nuda. Každýmu chyběly Alice, Rosalie a Bella. Lhal bych, kdybych řekl, že mi Bella nechybí. Vlastně mi chyběla docela dost, její úsměv, její svůdné rty vybízející k polibku, její nádherné tělo, ale hlavně její povaha. Při těch našich hrách se mi nějakým nevysvětlitelným způsobem dostala pod kůži a přiměla mě k tomu abych se do ní zamiloval. Když jsem zjistil, že odjela, byla to pro mě rána pod pás. Nechtěl jsem si přiznat, že ji miluji, a tak jsem začal žít zase jako dřív. Chodil jsem na párty, flirtoval s každou holkou, která stála za to a pařil o sto šest.

Zrovna jsem mířil na párty, která se konala u jednoho spolužáka, chystala se tam skoro půlka školy, na Bellinu párty to sice nemělo... Zatřepal jsem hlavou, jako bych tím mohl zahnat myšlenky na ni. Nebylo zrovna lehké být s jinou holkou, připadalo mi, jako bych ji podváděl. Je to zvláštní, když jsme spolu vlastně ani nechodili. Zase jsem myslel na Bellu, už jsem toho měl dost. Neměl jsem tušení, jak se ji povedlo sbalit mě, největšího děvkaře v Americe.

Když jsem konečně dojel k domu kde se konala párty, bylo deset večer. Hned jak jsem přišel dovnitř, všichni si mě všimli.

„Náš největší pařmen dorazil,“ řekl můj lidský kámoš.

„Tohle bych si přece nenechal ujít,“ řekl jsem a plácnul si s ním.

„Ahoj Edwarde,“ řekla jedna z mých ucházejících spolužaček.

„Ahoj,“ řekl jsem a slyšel, jak její srdce zrychlilo.

„Tak mě napadlo, nechceš jít někam, kde je větší klid,“ řekla a já v jejích myšlenkách viděl, jak si představovala, že se na mě někde za rohem vrhne.

„Znáš takové místo?“ zeptal jsem se jí.

Jenom přikývla, chytila mě za ruku a táhla do nějakého pokoje. Hned jak zabouchla dveře, začala mě líbat a vysvlékat, představovala si, jak spolu prožijeme noc, pak se ale zamyslela nad Bellou, protože ji napadlo, jestli jsem s ní něco neměl. Najednou jsem se nemohl opět soustředit na tu holku, která mě právě vysvlékala. Před očima se mi míhaly obrazy Belly, tahle holka ji nesahala ani po kotníky. Odtáhl jsem se a ta holka se zatvářila překvapeně.

„Je něco špatně, Edwarde?“

„Jo, tohle,“ řekl jsem.

V její mysli teď byla změť naštvaných myšlenek, jedna, ale byla jasná. Byl jsem podle ní odepsanej.

„Podívej se, Ede, děláš chybu, všichni už začínají pochybovat o tom, že jsi tak dobrej jak jsi byl dřív.“

Oblékl jsem si tričko a šel zpátky dolů.

„Tak to byla rychlovka,“ řekl kámoš.

„Nic se nestalo,“ řekl jsem a napil se z flašky neoznačeného alkoholu.

„Co to s tebou je chlape, od té chvíle co odjela ta Evensonová s tebou není řeč a holky už tě taky moc neberou.“

„Nic se mnou není.“

„Ty ses do ní normálně zabouchnul, dostala tě.“

„Nikdo nikoho nedostal.“

„To povídej holubům na střeše,“ řekl a šel pryč.

Najednou mi ta párty připadala hrozná. Vyšel jsem z domu, nasedl do auta a odjel do nejbližšího baru.

Autor: Kajushqa1 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Tři bratři, tři sestry. To bude zajímavé 2 - 2. kapitola: