Část druhá. Krátký "pohled" od Jaspera a tajemství malé Rey.
11.08.2010 (08:00) • Aleach • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1223×
(Jasper, tábor)
„Lidé jsou jako mor. Nákaza, která musí být potlačena. Oni myslí, že existuje snad i jiný důvod jejich existence, než bytí naší potravou. A od toho jsme tu my! To my jim ukážeme, jak se věci mají!“ prohlásil generál, davem se ozvalo souhlasné zahučení a následně zuřivý projev souhlasu. Vojáci byli strženi jeho řečnickým umem, doslova z nich sálaly pocity oddanosti a víry, tak proč, proč jsem to jen necítil stejně? Snad proto, že stejně jako desítky dalších zde, i já býval kdysi člověkem?
„Jaspere, co je s tebou?“ ozvalo se vedle mě a někdo mě šťouchnul do ruky. Byl to Eleazar, jak taky jinak. Asi jediný upír, kterého tu znám a i z něho sálalo nadšení, které ve mně vzbuzovalo odpor, ale vždy jsem byl voják a nejspíš i vždy budu a v této době je lepší být členem velkého společenství, kterým opovrhujete, než malého, jež bude vyhlazeno…
„Nic,“ odtušil jsem, „to jen ty silné emoce.“ Eleazar se zatvářil nedůvěřivě, ale pak prostě jen pokrčil rameny a dál sledoval výklad.
„… a právě proto se tam zítra vydáme.“ Davem se ozvaly spokojené výkřiky plné radosti z dalšího masakru. Povzdechl jsem si. Proč jen se ti lidé nežijící v Dallasu nechávají tak snadno vypátrat?
(Rea, Útočiště)
Je to pořád to samé. Každý se zajímá jenom o sebe a na mě kašlou. Proč jen musela přijít ta debilní válka? Proč musí moje matka a otec trpět přehnanou péčí o všechny ty „nebožáky?" Proč si musel Edward najít tu Bellu? Dřív s ním bývalo tolik legrace… a Alice? Proč se musí Alice neustále promenádovat po bojištích doufajíc, že najde toho svého pitomečka ze snů? Přemýšlela jsem, zatímco jsem si balila věci do batohu. V tomhle „ústavu“ pro mentálně choré já nezůstanu už ani minutu!
Celý týden jsem si poctivě dávala pozor na své myšlenky a doufala, že Alice je natolik zaneprázdněna svým „milým“, že si ničeho nevšimne. Kam že jsem se rozhodla jít? Přece do Nexu, místa, kde žijí všichni, snad normální, upíři.
Je půlnoc, spárovaní se věnují jeden druhému, další spí a jiní zase hledají ty své druhé drahé polovičky. Ideální doba pro můj odchod. Na posteli jsem nechala dopis a teď už jen zbývá vyplížit se odsud.
Katakomby jsou možná rozlehlé, ale ven vedou jen tři cesty. Tu hlavní škrtám rovnou, tam vždycky někdo hlídá. Ta druhá je taky hlídaná a navíc má táta ordinaci přímo naproti vchodu, takže se zamítá taky. Zbývá tajný průchod v knihovně. Máma mi ho ukázala pro případ nouze, jako únikový východ – jaká to ironie.
Už jsem byla skoro u dveří do knihovny, když jsem zaslechla kroky. Kdo to může být? napadlo mě, ale zas tak zvědavá jsem nebyla, takže jsem se schovala za pilíř.
„Je tu někdo?“ zavolala… Bella?, když jsem se trochu razantněji přitiskla ke zdi. Do háje! To znamená, že Edward je někde nablízku. Snad rychle zmizí.
„Haló?“ zavolala znova.
„Co se děje?“ zajímal se můj všetečný bratříček. To mi tak scházelo. Nemysli! Nemysli!
„Reo? Jsii to ty?“ ozvalo se a vzápětí už stál přede mnou. „Co tu děláš?“ zeptal se a svraštil čelo, když jsem začala překládat Hamleta do ruštiny.
„Nesmíš to nikomu říct, slibuješ?“ řekla jsem nakonec, protože mě napadlo, jak se z toho vykroutit.
„Co máš za lubem?“ zeptal se místo odpovědi.
„Chtěla bych přespat u Veroniky. Znaš ji? Ta holka, co jsme ji našli minulý týden. Je super,“ dodala jsem přesvědčivě, teda, aspoň doufám, že to bylo přesvědčivé.
Edward se zakabonil a řekl: „A to je tak hrozně tajné, žes to nemohla říct rovnou?“.
„Ty to nechápeš,“ odvětila jsem s poťouchlým úsměvem, „takhle je to větší legrace“.
Edward zakroutil hlavou, vzal Bellu za ruku a společně odkráčeli kamsi jinam. Zhluboka jsem si vydechla. Ještě že jsem tak dobrá herečka, řekla jsem si a pokračovala v cestě do pryč…
Autor: Aleach (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek There is not enough space for you - 2:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!