Toto je druhá kapitola - Oslava (druhá část). Je trochu kratší. Co Renesmé dostane za dárek? Co vymyslí Emmett? Co Charlie? :) Tak to vše a mnohem více se dozvíte když si tuto kapitolku přečtete. Prosím zenechte komentář... prosím... (Ať už je jakýkoliv... klidně i smajlíka nebo nějakou kritiku. ) Dík moc Gabriels...:)
17.02.2010 (10:15) • Gabriels • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 3998×
2. Kapitola – Oslava (2.část)
Asi po hodině přání se Ness vrhla na rozbalování dárků. Prvně rozbalila ten největší, ten byl od Emmetta.
„Na co mi bude bassebalové vybavení... Emmette?“ zeptala se Ness překvapeně.
„No, víš... napadlo mě, že by jsem tě to mohl naučit a když budeš mít tak bezva trenéra, že by tě i vzali do ligy... “ Emm byl z tohoto nápadu opravdu nadšený.
„Tak moc děkuju, strejdo Emme.“
Další dárek byl ode mě. Byl to stříbrný medailonek s naší rodinou fotečkou.
„Děkuju maminko, to je nádherné.“ Ihned si ho Ness připla na krk.
Ness rozbalovala a rozbalovala až narazila na dárek od Edwarda.
„Co to asi tak může být?“ tázala jsem se v duchu. Nebyl by to Edward, aby nekoupil něco drahého a praktického.
„Drsně tati... to je boží, jak jsi věděl, že se mi zrovna tady tento notebook líbí?“
„To víš Ness, já vím všechno... jsem rád, že se to líbí,“ řekl Edward hrdě.
Najednou se Ness pod ruku dostala docela malá, úhledně zabalená krabička. Byla od Carlislea a Esme. Ness pomaloučku otevřela krabičku, ve které se lesknul prstýnek se znakem rodiny Cullenů. Ness věděla, co tento znak znamená, a proto byla tímto dárkem unešená. Carlisle promluvil.
„Říkali jsem si s Esme, že když už je ti těch 10 let, že jsi už docela velká, a že by se ti tento prstýnek mohl hodit a líbit.“
„Je nádherý... děkuju moc...“
Od Rosalie a Alice dostala poukázku na nákub oblečení. (Samozřejmě v drahých obchodech.)
Renesmé dostala mnoho dárku, jak už užitečných, tak taky „skoro“ na nic. Nechápala jsem proč dostala prut na ryby... . „Určitě od Charlieho, kdo jiný v naší rodině rybaří? Asi nikdo... asi ji chtěl naučit rybařit, jako Emmett baseball...“ No pokud je Renesmé po mně, tak ji to asi moc nepůjde, protože já jsem byla na sport totální antitalent. Teď jsem upír, takže když spadnu, tak se v podstatě nic neděje. Nebo když narazím do stromu, tak jediné co se stane, že ten strom spadne, ale na mě se ani vlásek nezmění.
Oslava probíhala v plném proudu, u oběda jsme se jen smutně šťouchali v jídle. Byl to na nás ale krásný pohled. Charlie už věděl kdo jsme a jediný, před kým jsme museli předstírat, že jsme lidi, byl Phil a René, ale když teď žijí v Seattlu a to je kousek odsud, tak si myslím, že na naše tajemství určitě přijdou. Už nyní jim bylo divné, proč máme všichni zlaté oči a jsme tak bledí a nyní si určitě všimli toho, jak se v tom jídle jen špáráme. Jednou větou. „Byli jsme prostě odlišní...“
Oslava se rozjížděla více a více. Teď už se všichni přestěhovali na taneční parket (obývací pokoj) a nechávali se unášet hudbou.
Emmett se bavil, byl ve svém živlu. Neustále někoho táhl na parket. Já už s ním tančila minimálně tři krát.
„Bello, pojď si zatančit...“
„Ach jo... zase Emmett,“ pomyslela jsem si.
„No... abych řekla pravdu, nechce se mi.“ Tímto jsem ho naštvala, ale jeho naštvání netrvalo dlouho. Šel si hledat jinou „oběť“. Za kým jiným mohl jít než za Rose. Takhle to šlo pořád dokola. Neustále někoho přemlouval. Uslyšela jsem Charlieho, jak promluvil na Emmetta.
„No Emmette, ty jsi teda pařmen.“ Nad tímto jsme se všichni zasmáli.
„Někdo to tu musí pořádně rozjet... . Nebo snad ne Charlie?“
Bylo už asi kolem půlnoci a tak se Charlie, René a Phil rozhodli, že nás už opustí. Jeli domů. „Ti lidi tak málo vydrží.“
Renesmé už taky nebyla nejčilejší, tak zbytek hostů usoudil, že by bylo lepší taky jet domů. Všichni se s námi rozloučili jak se patří a už nasedali do auta.
„Tak ahojte a doufám, že se zase setkáme... . Teď jste na řadě vy s návštěvou,“ řekli upíři z Denali.
Když jsme se ze všema rozloučili, šli jsme s Edwardem uložit Nessie k spánku. Chtěla přečíst pohádku. Renesmé si lehla, já vedle a Edward předčítal pohádku. Byla jsem taková šťastná rodinka...
Až Renesmé pohltila říše snů, pomalu, (aby jsme ji neprobudili) jsme se vyplížili z pokoje a šli pomoct s úklidem po oslavě.
Úklid byl hotov poměrně rychle. Šest upíru... no ještě aby ne.
Nevěděli jsme, co bychom mohli dělat, když teď nespím mám tolik volného času... .
„Edwarde, dlouho jsme nebyli na lovu... . Nezajdeme si? Na nějakou tu pumu?“
Další díl:
http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-na-pokracovani/the-cullen-family-po-rozbresku-3-kapitola/
Autor: Gabriels (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek The Cullen family po Rozbřesku 2. kapitola (2. část):
Budu upřímná,no,tedy.........Núúúúúdáááááá ,ale chápu to.
muzu se zeptat kdy bude druha rada rozbresku v kinech dekuji
oh to je ten nejkrasnější film miluji toho herce roberta pattinsona je tak sladky opravu miluji ho je uzasnej ach
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!