Toto je moje první povídka. Odehrává se v období asi 10 let po Rozbřesku. Zatím tady Jacob není otisknutý do Renesmé. Kde ale bude hrát roli? V 1. kapitole najdete, jak proběhnou přípravy na Renesmeininu oslavu 10 narozenin. Nebyla by to Alice, aby se neujala... A jak toto dopadne? Budu moc ráda za komentáře, aby jsem věděla jestli mám vůbec pokračovat... Děkuju... Přeji pěkné počteníčko...:)
13.02.2010 (15:00) • Gabriels • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 3466×
Prolog
Už je to nějakou dobu co jsem upírka. S Edwardem máme malou... (No malá už není, roste poměrně rychle)... dceru Renesmé. Za pár měsíců bede slavit svoje desáté narozeniny, její sice deset, ale vypadá na třináct. Je rozumná, asi to pobrala po svém otci.
Já už se ze svým ovládáním vůči krvi lepším, dokonce se můžu stýkat i se svým otcem a to je co říct. Jeho krev je tak sladká... hm... mňamka... Co to melu? Já přece Charliemu nikdy ublížit nehodlám.
Společně jsme se dohodli, že mé sebeovládání je na tolik dobré, že už by jsem mohla zkusit chodit na školu. Asi sem do Forks, zopakuju si pár ročníku... neuškodí mi to.
A co uděláme s Renesmé? Bude ji někdo hlídat? Nebo jak to bude?
Dohodli jsme se, že by pár ročníku na škole mohla zkusit. No, Renesmé je poloviční upír, může jíst jak lidské jídlo, tak i krev. Ale ona je tak tvrdohlavá (asi po mně), nechce jíst lidské jídlo. Povídá, že jí odporně smrdí a krev je prý tak dokonalá... jak se ta jeho chuť rozlévá po jazyku.
Protože si nedá říct, bereme ji spolu na lov, ale Carlisle říká, ža když je poloviční upír, měla by mít stravu napůl, takže i lidské jídlo musí jíst. Sice se u toho šklebí a prská, ale když jí Edward řekne, že pokud bude takhle vyvádět, tak toto jídlo bude jíst napořád, a nebo že jí zabaví notebook, tak si to rychle rozmyslí a začne jíst jako normální „člověk“.
1. Kapitola – Příprava oslavy
Dnes je sobota, je to velký den pro Renesmé, slaví narozeniny, desáté. Už mám pro ní i přichystaný dárek, bude to překvapení, nikdo neví co jí chci dát, dokonce ani Edward.
Podle Alice by to měla být MEGA párty, ale já s Edwardem jsme ji samozřejmě oponovali. Ne, že bychom nechtěli pro naši dcerušku oslavu, ale když se do chystání vmísí Alice, tak to dopadá... Alice musí mít vše do podrobna přichystané, nemůže se stát, aby se něco zvrtlo. Alice bere oslavy nebo různé párty, velice velkolepě. Je to takový „pártyholik“.
Když se Alice dozvěděla, že oslavu připravovat nebude, začala být nepříčetná. Začala všechny přemlouvat, valit psí oči, až nakonec jsme to nemohli vydržet a povolili jsme. „Tak dobře Alice, můžeš uspořádat oslavu, ale ať...“ Nedovolila mi ani doříct větu a začala jančit a vřískat. Takhle šťastnou jsem ji viděla jen tehdy, když jsem jí dovolila, aby nám připravila svatbu.
Alice ihned vzala telefon a začala něco rychle mluvit, nechápala jsem jak jí může někdo rozumět, já jako upír jsem slyšela vše, dokonce i tep srdce, ale na druhé straně byl člověk...
Alice se najednou sebrala a odjela, podle toho, co jí v hlavě vyčetl Edward, jela do Seattlu vyřizovat věci na oslavu, jako jsou: jídlo, oblečení (hlavně pro Renesmé), muzika, světýlka, květiny, dorty a celkový design domu.
Alice přijela pozdě, kolem dvanácté hodiny večer. Protože byla nadšená, zařvala na celý dům. “Tak rodinko, už jsem doma!“
Všichni jsme k ní upírskou rychlostí přiběhli s prstem přes pusu. „Ššššš... Alice!, teď usla.“ Alice se omluvně podívala. „Aha... pardón...“ Usmála se a běžela do svého pokoje.
My jsme se taky všichni rozešli pryč. Emmett si šel zapnou televizi na nějáký baseballový zápas a Rosalie šla do svého pokoje se zkrášlovat, Carlisle šel přemýšlet, jak provede ten těžký chirurgický zákrok, Esme šla navrhovat dům, já a Edward jsme se šli věnovat sami sobě k nám do pokoje, jediný Jasper zůstal sám. Bylo mi ho líto, chudáček. Alice mu uteče připravovat oslavu a on teď nemá co dělat. Tak se přidal k Emmettovi a společně se dívali na zápas.
Asi po dvou hodinách si nás Alice svolala dole v obýváku. Všichni jsme otráveně přišli a Alice začala povídat.
„No, chtěla jsem vám oznámit, že tu oslavu bychom uděla buď zíta nebo za týden v sobotu.“ Všichni jsme na ni kouleli očima, nechápali jsme. "Jak by to vše do zítřka stihla připravit?" Chvíli jsme přemýšleli, až to ticho prolomil Edward. „Alice, klidně ať je to zítra, všichni máme čas... teda doufám, ale pozvala jsi už Charlieho, Renée, Phila... ?" Alice se na nás podívala a zvedla oči v sloup. "Toto už mám dávno zařízený. Zavolala jsem jim a říkali, že to máme naplánovat tak, jak se nám to hodí... prý mají čas i zítra.“ Tázavě jsem se na Alice podívala. “Ale vždyť Renée a Phil jsou na Floridě? Jak sem tak rychle dojedou?“
„No Renéé říkala, že už na Floridě nejsou, že se před týdnem přestěhovali do Seattlu, protože Philovi nabídli nabídku hrát v jejich baseballovém týmu a taky to mají blíže k nám.“ Já jsem jen přemýšlela „A proč mi to neřekla? Že se přestěhovali?“ Alice: „Prý to mělo být překvápko. “ Nechala jsem to plavat... „Aha...“ Alice šťastně vyprska „Takže oslava bude už zítra? To je super... začnu chystat.“
Alice se rychlostí blesku vypařila a za chvíli začala jen běhat po domě a připravovat.
Další díl:
http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-na-pokracovani/2-kapitola-oslava-1-cast/
Autor: Gabriels (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek The Cullen family po Rozbřesku:
super hned jdu na další kapču
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!