Osud je mocný pán
19.05.2010 (21:15) • Naomi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2192×
Dlouho jsem si s Noe povídaly, protože jsem chtěla všechno slyšet. Nakonec mi pověděla, že tu taky zůstane, protože našli dárce kostní dřeně. Byla jsem ráda, že má šanci na normální život. To mně už ujel vlak.
„Noe?“ Byla jsem dost opatrná, ale chtěla jsem zjistit, jak přesně reagoval ten frajírek, Cullen.
„Edward vypadal dost vystrašeně.“ Už mě má opravdu přečtenou.
„Dost se tomu divím. Pan dokonalí a bál se o holku, která ho nemůže vystát.“
„Bells, myslím, že tvoje podvědomí zná už dávno pravdu?“ Vůbec jsem to teď nepobírala.
„Co… Jak…“ Musela jsem znít dost komicky, když nedokážu utvořit ani smysluplnou větu.
„Jednou jsem šla v noci k tobě do pokoje, protože jsem nemohla spát a chtěla jsem si půjčit knihu. Když jsem vešla, otočila jsi se a začala si něco mumlat. Jediné, co ti bylo rozumět, bylo jedno jméno. Říkala jsi, teda oslovovala, Edwarde. Do toho jména si dávala tolik lásky, až jsem tomu nemohla uvěřit.“ Já, že miluju toho frajírka? To není možné.
Jen jsem na sestru kývla a ponořila se do spánku, který mi moc nepomohl vyřešit otázky. Zdál se mi totiž dost podivný sen.
Stála jsem na louce a koukala do nebe. Nad ničím jsem nepřemýšlela, ale najednou jsem se koukala na onu louku z vrchu. Jako kdybych byla v nebi.
Naskytl se mi nádherný výjev.
Na louce běžela malá holčička k muži a ten ji chytil do náručí. Loukou se nesl smích těch dvou. Najednou se ta dvojice podívala na nebe a tím jsem spatřila jejich tváře. Byl to Edward Cullen, ale tu holčičku jsem nepoznávala. Měla však dost velkou podobu s Edwardem.
Měla jeho rty, nos, vlastně celý obličejík. Jen oči byly hnědé a vlásky taky.
Když hleděli na nebe, již se nesmáli. Byli moc smutný, ale nevěděla jsem proč.
Najednou jsem se probrala. Nic jsem nechápala. Potřebovala jsem teplou sprchu. Tak jsem vylezla z postele a šla do koupelny. Rodiče nám totiž asi vyžádali nadstandard. Když jsem však prošla okolo zrcadla, zarazila jsem se. Otočila jsem se tedy čelem. Najednou mi to došlo.
Oči i vlásky té dívenky byly mými rysy. Byly to moje oči i vlasy. To znamená, že ta malá byla moje a Edwardova dcera.
Opět jsem začala padat do té tmy, ale stále jsem měla před očima tvář té dívenky. Mé a Edwardovi dcery.
Edward
Seděl jsem u Carlisle v kanceláři a čekal, až se vrátí z operace. Chtěl jsem s ním probrat Bellu. Něco jí musí pomoc a nemyslím tím upíří jed. V tom se, ale rozrazily dveře a v nich se objevily Carlisleho záda.
„Carlisle, co…“ Víc jsem nestačil říct, protože táhnul lehátko, na kterém bezvládně ležela Bella. Srdce ji sotva bilo. Skoro prohrávalo bitvu.
„Edwarde, nevšímej si toho srdce. Takhle už bude bít. Je v pořádku, ale už zůstane jen na lůžku.“ Celý můj svět se zhroutil. Ta, kterou miluji, umírá.
„Chtěla s tebou však mluvit.“ Až teď jsem si všiml, že Bella otevřela oči.
„Nechám vás o samotě.“ S tím zavřel za sebou dveře.
„Edwarde. Vím, že to bude znít šíleně, ale měla jsem takový divný sen. Zdálo se mi, že mám s tebou malou holčičku.“ Ta slova mě zarazila, ale už i Alice něco takového viděla. Rychle jsem teda přiskočil k Belle.
„Bello, šetři se.“ Moc jsem se o ni bál. Jak rád bych jí pomohl, ale nejde to.
„Nechci být upírem.“ Vypadlo z ní a já jsem málem omdlel. Ona sama se však tvářila překvapeně.
„Jak?“ Víc jsem ze sebe nedostal.
„Sama nevím.“ Byla dost zmatená, ale nebála se. Proto jsem ji uchopil do náručí a položil na postel v pracovně. Tu tady měl otec, pro svoje pacienty, kteří již nedokázali pořádně stát.
„Polib mě, prosím.“ Dlouho jsem neváhal a vyhověl jí. Když jsem spojil naše rty tak jako by do Belly začal proudit život. Začala být dravější a mé sebeovládání slabší. Věděl jsem, že by se měla šetřit, ale nedokázal jsem to zastavit.
Pohled nikoho
Bella ani Edward nevěděli, co se to s nimi děje. Já to vím. Afrodita zasáhla a s pomocí Potha, boha touhy a chtíče, dala věcem rychlejší spád. Věděla totiž, že Bella má málo času a s ní i Noe.
Proto i u ní učinila rychlejší posun. Díky ní se v nemocnici zrodily nové životy. Věděla, že děti se narodí týden po tomto dnu. Tam již bude jen na Thomasovi a Edwardovi zda Bellu s Noemi promění.
Předchozí - Shrnutí - Následující
Autor: Naomi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Těžký život 5:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!