Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Táto, mně nepomůžeš - 1. kapitola - Rozjezd

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Táto, mně nepomůžeš - 1. kapitola - RozjezdMoje nová povídka, snad se bude líbit. Jedná se o dceru Belly, kterou Edward opustil. Bella při porodu umírá a zůstává po ní její dcera Emma Rennesme Swan. Ta byla vychována v sirotčinci a z dopisu se dozvídá o svém původu. Můj příběh začíná, když v 18-ti letech opouští Emma sirotčinec a vydává se na vysokou školu, kde jsou náhodou i Cullenovi.

06.06.2010 (15:00) • Jana173 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 6301×

1. kapitola - Rozjezd

Milá Emmo,

jestli tento dopis čteš, tak jsem už mrtvá. Schovala jsem ti ho do medailonku, který ti visí od narození na krku. Jsem tvoje matka a zemřela jsem při porodu. Nebuď smutná, já si vybrala to, že tě porodím a věděla jsem, že porod s velkou pravděpodobností nepřežiju. Jak jsi už asi poznala, nejsi obyčejné dítě. Jsi napůl upír a napůl člověk. Zamilovala jsem se do upíra a ty jsi vyšla z naší lásky. Vím, že to zní neuvěřitelně, ale je to tak. 

Jmenovala jsem se Isabella Maria Swan a tvůj otec se jmenuje Edward Cullen. Prosím nevyčítej mu, že tě nevychoval. On vůbec neví, že existuješ. Opustil mě dřív, než jsem mu to byla schopná říct. Nemiloval mě, ale já jsem mu zasvětila celý svůj život a jsem pyšná, že jsem tě mohla donosit. Celé těhotenství jsem se s tebou schovávala, protože mě pronásledovala jedna upírka, jmenovala se Victorie. Tvůj otec jí zabil jejího druha a ona se chtěla pomstít. Naše spojení bylo neobvyklé. Žádný upír nebyl schopen vydržet přítomnost člověka.

V den porodu jsem zavolala do nemocnice a udala jsem jim svou polohu. Věděla jsem, že než mě najdou, budu už mrtvá. Napsala jsem tento dopis a schovala ti ho do medailónku s nadějí, že ho najdeš, až na sobě budeš pociťovat nějaké změny. Vedle postele, kde jsem tě porodila, jsem položila také dopis, kde jsem prosila ty, co mě najdou, aby ses jmenovala Emma Rennesme Swan.

Tvůj otec měl velkou rodinu. Byli to upíři, kteří se živili zvířecí krví. Byli schopni existovat s lidmi. Navenek vystupovali jako rodina. Otec Carlisle, velmi dobrý doktor, matka Esme, byla milá, byla pro tebe schopna obětovat celý život. Další jsou jejich adoptované děti. Emmett, svalnatý kluk, který se stále směje, Rose, jeho přítelkyně, která miluje rodinu nadevše a nedovolí, aby jí někdo ublížil. Potom je tu Alice, moje nejlepší kamarádka a naprosto zblázněná do nákupů a její manžel Jasper, ten měl problémy s ovládáním, takže jsem ho nebyla schopná tak poznat. A potom je tady tvůj otec, Edward, sedmnáctiletý kluk s bronzovými vlasy, do kterého jsem se okamžitě zamilovala. Někteří upíři mají schopnosti, Alice vidí budoucnost, Jasper cítí emoce a dokáže je ovládat a Edward čte myšlenky.

Snažila jsem se zjistit, co budeš, až tě porodím a jediné, co jsem objevila, byla informace, že budeš nesmrtelná a budeš odolnější než obyčejný člověk. Další věci budeš muset zjistit sama. Věřím, že se s nimi za svou existenci potkáš a nemůžu ti přikázat, jak se k nim máš chovat, ale važ své chování dobře. Buď šťastná a užívej si života. Jakmile dosáhneš 18-ti let, dostaneš od vychovatelky v sirotčinci peníze, které jsem pro tebe pro začátek našetřila.   

Miluji tě, tvoje máma.

Pokaždé, když čtu tento dopis, ukápne mi slza. Jmenuji se Emma Rennesme Swan a jsem to dítě, které se narodilo z lásky dvou odlišných druhů. Tento dopis jsem našla, když mi bylo 14, v těchto letech jsem věděla, že nemůžu být obyčejný člověk, ale nechávala jsem si to pro sebe.

Tento dopis mi jenom potvrdil to, co jsem už tušila. Právě je mi 18 let a odcházím ze sirotčince, kde se o mě po celou dobu všichni starali. Chybí mi rodiče, ale musím s tím žít. Nevím, co udělám, až někdy poznám tu rodinu, která mou matku opustila a nechala ji na pospas smrti. To budu řešit, až se to stane.

V sirotčinci jsem vystudovala střední školu a teď se chystám na vysokou. Vyhlídla jsem si školu na Aljašce. Podle matky přestanu v 18-ti stárnout. Přijali mě a já se teďka stěhuji. Koupila jsem si malý domeček za peníze, které mi nechala matka, a které jsem si v sirotčinci vypracovala. Nebyl nijak velký, ale mně stačil.

Matka měla pravdu, že budu odlišná od člověka. Když se pořežu, okamžitě se mi to zacelí. Jím normální lidské jídlo, ale sem tam ho musím doplňovat krví.

Ze začátku jsem krev nijak výrazně nepotřebovala, ale když jsem objevila svou schopnost, začala jsem ji potřebovat. Moje oči mají zlatou barvu, ale postupem času se mi zbarvují do čokoládově hnědé. Hned, jakmile si dám krev, jsou mé oči zase dokonale zlaté. Moje schopnost je zvláštní, něco jako štít. Dokážu ho vymrštit, a tak zabráním průchodu kohokoli do mé blízkosti, nebo se jím chráním jenom před deštěm. Na svou obranu jsem ho ještě nevyužila.

Rozloučila jsem se s dětmi a vychovatelkami a vyrazila jsem vstříc novému životu.

Letadlo přistálo na Aljašce brzo ráno. Vzala jsem si můj malý kufr a vyrazila do mého nového domu. Byl opravdu malý. Měl malou kuchyň, která byla vymalovaná do světle modré. Byla celkově vybavená. Obývák byl oranžový, byl tam gauč, televize, stůl a knihovnička. V horním patře byla koupelna a dva pokoje. Do jednoho jsem si hodila kufr a vydala jsem se prohlídnout městečko. Jmenovalo se Sunville.

Nemám auto a nijak mi nechybí. Všude si dokážu dojít sama, jsem celkem rychlá.

Městečko bylo nádherné. Slunce nemám ráda, sice mi nic nedělá, ale moje kůže se tak zvláště třpytí. Není to nijak markantní a lidé to neuvidí. Ale já to vidím a upíři to teda budou vidět taky. Prošla jsem celé město a nakoupila nejnutnější věci.

Můj jídelní apetit je obrovský. Potřebuji velké množství jídla, než mě zasytí. Zjistila jsem, že nejlepší je, když si dám každý den hrnek krve. Proto mám zásobu krve v mrazáku. Když jsem byla v sirotčinci, musela jsem utíkat v noci, abych si něco ulovila, ale nějak výrazně mě to nebaví. Teď jsem se zařídila jinak. Zalovila jsem si a udělala si zásobu na několik měsíců. Miluji běh, ale lovení mě nebaví.

Ještě několik dnů jsem zařizovala dům.

Konečně nastal den jít do školy. Musela jsem vyrazit hodinu dopředu. Nechtěla jsem běžet, chtěla jsem se normálně loudat jako člověk. Zabalila jsem si věci a vyšla. Měla jsem sluchátka v uších a užívala si volnosti. Vždycky jsem patřila k těm dětem, které milovaly volnost, a měly raději samotu. I když mi máma a táta chybí. Chtěla bych mít někoho, o koho bych se mohla opřít. Se smrtí matky jsem se vyrovnala hlavně díky dopisu. Byla šťastná až do konce, takže jsem byla šťastná i já.

Z mého přemýšlení mě vytrhla až auta, která se kolem mě prořítila.

„Blbče,“ zařvala jsem, protože mě to vylekalo. Auto s prudkým zabrzděním zastavilo a s ním i druhé, které jelo za ním.

„Promiň,“ vylezl z auta hromotluk.

„Do háje, upíři,“ pomyslela jsem si, ale nahlas jsem to neřekla.

Prosím o komentáře, jestli ta povídka stojí za to, psát ji dál.

Autor: Jana173 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Táto, mně nepomůžeš - 1. kapitola - Rozjezd:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře