Po dlouhé, ale opravdu dlouhé době jsem zpět s další kapitolou. Jak to dopadlo s Beth? Dozvíte se zde. :) Teto díl je věnován Paes. ;) Vaše zapomenutá Naitery
28.09.2011 (07:00) • Naitery • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 1420×
Tančím, abych žila
2. kapitola - S ním, ani za nic!
„Beth, no tak, Beth." Vytrvale lomcoval někdo mými rameny. Pomalu jsem otevírala oči a rozpoznávala mlžné obrysy věcí okolo mě.
„Sakra," zaklela jsem a chytla se za čelo.
„Jsi v pořádku?" Ptal se mě mužský hlas.
Kdo to ke všem čertům je? A kde jsem já?
Začala jsem zaostřovat na postavu, která se skláněla nad mým tělem.
Kdo to... Kdo to sakra... Ten obličej mi je povědomý, jen tím jak se na mě culil.
Kdo to sakra je... Šrotovalo mi dál v hlavě, a čím víc jsem se snažila přemýšlet, tím víc jsem vůbec nic nevěděla.
„Beth, posloucháš mě?" dožaduje se pozornosti muž.
„Já..." začala jsem, ale co mu mám povědět, že nevím, kdo je. To asi ne, a tak jsem uhnula pohledem. Mé oči přelétly po místnosti, tedy sále.
Vrátila jsem se pohledem na muže a v tom mi kolečka zapadla na svá místa.
To je pan Cullen, teda Emmett.
„Heuréka..." radostně jsem zařvala.
„Prosím?" Vykulil oči a otevřel pusu.
„Ale nic!" usmála jsem se a s máchnutím ruky jsem se začala zvedat. „To je dobrý!" zarazila jsem ho, když mi chtěl pomoci.
„Né vážně, jsi v pořádku?" ptá se mě dál usilovně.
„Ano jsem, jen mě bolí hlava."
„Aha a nechceš, aby se Ti na to někdo podíval?"
„Myslím, že nebude potřeba a stejnak nemam už moc času, musím do práce a hlavně stává se mi to dost často ze stresu," mile se usměji.
„Ze stresu? To není normální, zavolám otci a stavíme se u něj v ordinaci." Bere telefon do rukou.
„Néé... Tedy to nebude nutné, musím opravdu do té práce," snažím se změnit téma.
„Dobře, ale zavezu tě tam. Ano?"
„Když jinak nedáš..." Nasadím otrávenou masku a sehnu se pro tašku.
*****
„Tak a tady můžeš zastavit." Otočím hlavu k řidiči a ukazuji rukou místo. Odpovědí mi je pokývání hlavou a stočení volantu k okraji silnice.
Auto zastaví a já se snažím vystoupit co nejdříve a utéct tak před všetečnými otázkami Emma.
„Beth, zítra v devět v tělocvičně, buď tam. Přivedu bratra tak si spolu zkusíte zatancovat, jestli by vám to šlo. Ano? Mohu tě o to požádat?"
„Nenařídil jsi mi to náhodou, Emmette?" Povytáhnu obočí.
„Néé..." začne se culit, „to bylo jen přátelské upozornění."
„Dobře budu tam, ale rozhodnutí necháš na mě. Ano?"
„Ale samo sebou, Bethy."
„Nevěřím tomu, ale budiž." Vystoupím a zabouchnu za sebou dveře.
Vydám se ulicí a dojdu o dva bloky dál, než mě Emmett vysadil. Byl to můj úmysl. Nechci, aby tenhle nóbl synáček věděl, kde pracuji. Ještě pořád se za to stydím, ale je to jediná práce, která pokryje mé finanční nároky. Né, že bych byla moc finančně náročná. To je spíš můj byt, ale miluji ho! Snad jednou ho budu moci utáhnout s jiným zaměstnáním.
*****
„Beth, dneska to tvoje pozadí u tyče vydělalo víc než bych kdy očekával. Tady máš svou provizi plus bonusy. Doufám, že se budeš takhle snažit víc." Usmál se na mě slizce prasák Joe, když pokládal mé peníze na desku stolu ve čtyři ráno.
„No pokud budou chodit zákazníci jako dnes. Pak v tom nevidím problém," odpovím mu kousavě a vezmu balíček bankovek.
„Stejnak z tebe bude děvka." Zachechtá se.
„Jestli ze mě bude děvka, tak ty rozhodně nebudeš můj pasák!" zařvu, vezmu si svoje věci a raději odcházím, nebo bych mu musela tu jeho flašku s pivem omlátit o hlavu!
,Zemři dobytku!' křičí má mysl.
*****
Vejdu do tělocvičny a pohledem na hodiny zjistím, že tu mám být až za dvě hodiny. Lepší tady čekat než doma, kde to na mě všechno padá. Nevím proč, ale pokaždé, kdy se to tlustý prase zmíní o tom, že budu děvkou, tak mě to dost vykolejí.
,Vždyť už děvkou jsi!' křičí na mě jedna část mého já.
,Ale nejsi!' odporuje druhá.
,Opravdu ne? Ti muži neplatí za tvé tělo?'
,Platí jen za tanec, za nic víc neplatí!'
,Ale pořád prodáváš své tělo!'
„Dost!" rozeřvu se přes prázdný sál a zhroutím se na zem, kde se stočím do klubíčka. Tisknu si hlavu ke kolenům a snažím se uklidnit.
Po chvíli se mi to podaří a já konečně získám zase kontrolu nad svými emocemi. Nenamáhám se, abych šla do šatny, a převléknu se v sále.
Hodím tašku do kouta a začnu se automatickými cviky rozcvičovat.
*****
„Beth, jsi tu nějak brzy." Usměje se na mě Emm.
„No, zatím se rozcvičila."
Do místnosti vejde dalších sedm osob.
„A tohle je moje rodina." Ukáže na skupinku s láskou v očích.
Přelétnu je znovu pohledem a v tom si ho všimnu. Co ten tady dělá?
Jeho pohled je stejně překvapen jako můj, ale pak se změní z nechápavého na pohled ala ,cekni a zabiji tě'.
„Zdravím," pronesu se staženým hrdlem.
„Edwarde, běž se převléknout," řekne nesmlouvavým hlasem Emm.
Jeho pohled mě doslova vraždí!
„S ním mám tancovat?"
„Ano." Usměje se.
„Tak to nepůjde. S ním nebudu tancovat, ani za nic!" řeknu možná prudčeji, než bych chtěla.
„Proč ne?" ptá se udiveně Emmett.
„Protože prostě ne!"
Nemůžu mu říct, že jeho bratr chodí do baru, kde tancuji u tyče. On taky nechce, aby to věděli. Tedy podle jeho chování si to myslím.
„Copak? Nelíbím se ti?" ozve se pobaveně za mnou.
„Jsi mi nesympatický!" procedím s otočením na jeho osobu.
„Víte, co promluvte si spolu. Ano?" navrhne malá černovláska.
Potom se všichni odeberou ven ze sálu.
„Nevím, proč se mnou nechceš tancovat."
„Že by proto, že jsi mi zaplatil, abych ti zatancovala v baru?" uhodím na něj.
„V baru? Opravdu?" Zkouší snad mojí trpělivost, nebo o co se pokouší?
„Že by v tom nočním baru, kde jsi byl včera?" Povytáhnu obočí.
Zatváří se pobaveně a jeho oči slibují, že jen tak lehce nevyváznu.
Takže moc se omlouvám za velikánskou prodlevu a nečinost. Bohužel jsem měla kritické období.
Doufám, že i přes velikou prodlevu mezi první a druhou kapitolou si to ještě někdo přečte.
Tento díl je věnován Paes, která mě podporovala a kecala s mou nemocnou osobou. Děkuji Ti!:)
Jinak čekám zase kritiku a nápady.:)
S pozdravem zapomenutá Naitery.
P.S.: Jak to tedy dopadne s Beth?:) (Nápady na její reakci?)
Autor: Naitery (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Tančím, abych žila - 2. kapitola - S ním, ani za nic!:
héééj no to je dobrýý.... je to super a určitě napiš nadlší a žádný výmluvy že tě nic nenapadá jinak ti budu šlapat po krku....takže tleskám
Ja už som myslela, že si sa na písanie vykašlala. Ale som rada, že v ňom pokračuješ a ja som si mohla prečítať druhú kapitolu. Naozaj sa ti vydarila. Strašne moc. Teším sa na pokračovania a prosím, prosím, prosím, nech je čo najskôr.
Skvele uz aby bylo pokracko !!!
mazééc ta heuréka mě vážně dostala a doufám, že ted už budou dílky častěji, to by byla škoda, kdyby si přestala
Ahoj,
článek jsem Ti opravila, ale dávej si pozor na:
* Překlepy;
* Vás/Vy/Ti; s velkými písmeny se píší pouze v úředním psaní, ne v povídkách;
* Přímá řeč; posílám Ti koncept, kde si ji můžeš kontrolovat:
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.
Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.
Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."
Příště si dávej, prosím, pozor.
Děkuji...
Ahoj,
článek ti musím vrátit. Piš, prosím tě, pouze jedním časem, docela hodně se ti to plete. Zkontroluj si PŘ, občas máš někde chybu. Až si to opravíš, zaškrtni, že je článek hotov. Děkuji.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!