Chtěli jste více ničení nábytku, tak ho tady máte. Snad se bude líbit.
18.01.2010 (07:45) • Kimberly • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2051×
6. kapitola
Návštěva z Marsu a přímo u mě v ložnici!
Když jsem dorazila domů, bylo za pět minut dvě. Šla jsem si dát sprchu a potom jsem se šla obléct. Určitě už je v pokoji. Přemýšlela jsem celou dobu, co jsem se sprchovala. Naschvál jsem místo běžných dvaceti minut v koupelně strávila v horké vaně celou hodinku. Místo sprchy jsem si napustila vanu a koupala jsem se. Do vody jsem si přidala himálajskou sůl a pěnu na koupání, no sice mi není jasné, na co to upíři potřebují, ale to je mi teď fuk. Vylezla jsem z vany a na sebe jsem si vzala krvavě červenou noční košilku, která spíše víc odhalovala, než skrývala. To je ale přesně to co teď potřebuju. Potřebuje trochu popostrčit, je až moc opatrný, a to na něm tak miluju, ale v sexu je to na nic. Sex musí být divoký a vášnivý, tak se mi to líbí. Nemá to být ananas na Hawai pizzu. Musí to být pálivá omáčka na Tortillu.
Konečně jsem vylezla z koupelny a velmi pomaloučkým krokem jsem šla do kuchyně, jsem pořád vysílená, a tak jsem si z lednice vzala konzervu lidské krve a vypila jsem ji. Cítila jsem, jak se mi vrací síla - po dvou měsících. Pro jistotu jsem se šla podívat do zrcadla, jestli mi moc nezčervenaly oči. Byli stále stejně zlaté, až na to že v nich byl náznak červených žilek.
„Fajn a je to.“ Řekla jsem si pro sebe a konečně jsem se vydala nahoru do svého pokoje. Pomalu, pomaličku jsem otevřela dveře. Nebyl tam. Nebyl nikde v pokoji. Necítila jsem jeho pach, ani tady v pokoji, ani jinde v domě. „Jsem to já ale husa. Proč jsem jen utekla? Doufala jsem, že se ke mně vrátí.“ Zalezla jsem si do postele a pustila si myšlenky na špacír. Proč vlastně nepřišel? To mě už tolik nemiluje? V tu ránu mě přímo do nosu praštil nápad! Upíři prý nemohou spát, ale zkoušel to nějaký upír vůbec někdy? Asi budu historicky první upír na zemi, co se pokusí spát, asi budu jako cvok, ale to je fuk. Za zkoušku nic nedám. Usmála jsem se svému nápadu a pokoušela jsem si svou mysl naladit na Alfa vlny ke spánku.
„Prozradíš mi, co v té posteli budeš dělat? Nechceš snad spát?“ řekl nějaký hlas za mnou.
„Edwarde, tiše. Neruš. Já se snažím, jako historicky první upír na zemi usnout.“ Odpověděla jsem. Až teď mi došlo, že Edward je tady v mém pokoji, že přišel přesně, tak jak jsem si to přála. Otočila jsem se a koukla jsem se na něj. Vyskočila jsem z postele a šla k němu, žduchla jsem do něj.
„Podařilo se mi usnout?“ zeptala jsem se ho.
„Ne.“ Odpověděl prostě.
Na nic jsem už nečekala a skočila jsem mu okolo krku. Začali jsme se vášnivě líbat. Stisknul mě v náručí a přesunul se s polibky na krk. Potom pokračoval dále, až ke klíční kosti. Slastně jsem mu zavrčela do ucha a přitom jsem ho kousla do ušního lalůčku. Ani jsem se nenadála a leželi jsme na posteli. Líbal mě na krk, do dekoltu - líbilo se mi to, ale přitáhla jsem si jeho rty na své. Akorát se mi nelíbilo, že jsem pod ním, tak jsem se do něj celou svou silou opřela a ležela jsem na něm. Bohužel moje krásná postel ten nápor nevydržela. Chvíli jsme se jen tak líbali a převalovali jsme se po sobě a přitom jsme naráželi do věcí okolo sebe. Mám takový dojem, že krom mojí postele jsme rozbili i noční stolek a stůl. Mám i takový dojem že notebook to taky nevydržel. Divila jsem se, že jsme nevyletěli oknem.
Strhnul ze mě košilku, a jelikož jsem byla nahá a on stále oblečený, než bys řekl švec, neměl na sobě vůbec nic. Chtěla jsem, aby to už udělal, aby nás spojil, ale on jakoby naschvál ne a ne to udělat. Místo toho mě začal líbat na krk, ramena, do dekoltu. Začal si hrát s mou trpělivostí. Naštěstí pro mě jsem pořád ještě silnější. Převalila jsem se na něj. Přitom jsem byla tak šikovná, že jsme narazili do knihovny a ta se rozsypala na nás. Bylo mi teď ale jedno těch dvanácti knih co v ní byli. Jsou to jen knihy! Líbala jsem ho na krk, na tvář i na ústa. Najednou jsem zase byla pod ním. Zase mě líbal na celé mé tělo a v ten moment, kdy jsem to čekala nejméně, do mě vniknul. Váleli jsme se po sobě a zničili jsme i skříň. Váleli jsme se po zbytcích nábytku a užívali si jeden druhého. Tohle bylo trak jiné než u něj doma, bylo to tak divoké, tak, že se to ani slovy nedá popsat. Cítila jsem, že se blížím k vrcholu a nějakou telepatickou schopností jsem věděla, že i on. Možná to bylo tím, že začal přirážet.
„Edwarde.“ Zašeptala jsem mu do ucha a tím jsem to rozhodla… Přesunuli jsme se do knihovny, kde mám naštěstí ještě jednu postel. Ne že bych zde neměla další pokoje pro hosty, mám a to dokonce čtyři, ale radši se omezíme na kolaudaci jen vrchního patra domu.
Jen jsme leželi vedle sebe v objetí a užívali si toho druhého. Když v tom jsem zaslechla z mojí – teď již bývalé – ložnice smích. Obmotala jsem si kolem sebe peřinu a Edward prostěradlo a vyšli jsme z pokoje, abychom se koukli, kdo tam je. V mé – již bývalé- ložnici stáli všichni Cullenovi.
„Proboha řádilo tu tornádo?“ zeptala se Esme.
„Ne, to Edward.“ Odpověděla jsem.
„Ne, ne to Bella.“ Ušklíbl se tomu Edward.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Kimberly (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Tak trochu jiný sen... 6. kapitola :
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!