Tak zase další kapitolka
28.07.2009 (08:30) • Jane87 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1198×
19. kapitola - Střet se smečkou
Horečně jsem přemýšlela, co tady mohli dělat a jak vůbec ví, kde bydlím. Propadala jsem panice z toho, co by mohli udělat Edwardovi, až ho tady najdou. Náhle se mi všechno vybavilo. Měla jsem se za nimi stavit, v devět, a teď, rychle jsem mrkla na budík, už je skoro jedenáct hodin. A kde bydlím neví, co jsem poznala z jejich rozhovoru. „Musel tu být nedávno, jeho zápach je cítit všude v okolí.“ „Musíme se podívat, jestli tady ještě není. Určitě si vyhlíží svou oběť, věděl jsem, že se jenom přetvařují, nikdy nebudou víc než krvelačné bestie.“
Podívala jsem se na Edwarda a snažila se zjistit, jestli nevymyslel nějaké řešení, jak z toho proklouznout, aniž by se navzájem nepozabíjeli. Ale vypadal stejně bezmocně jako já. Útěk oknem nepřicházel v úvahu, hned by zachytili jeho pach a akorát by se nabízelo, že si skutečně vyhlížel svojí oběť. Zbývala teda jediná možnost. Sejít dolů a čelit jim. Potichu scházeli dolů a připravovali se na to, co přijde. Než jsme došli ke dveřím, zastavila jsem. S prosbou v očích jsem Edwarda tiše žádala, že ať se děje cokoli, nesmí zasáhnout, nesmí se mu kvůli mně nic stát a je by to akorát ještě víc rozčílilo. Velmi neochotně mi to slíbil.
Pomalu jsem otevírala vstupní dveře a vyšla ven. „Ahoj. Co tady děláte?“ Koukali na mě jako bych byla duch. Patrně nečekali, že mě tady najdou.
„Amy“ promluvil Jacob „co my tady děláme? Spíš co tady děláš ty.“
„Tak to je snad jasné, já tady bydlím.“ Zavrčeli, musí si myslet, že mě chtějí upíři zabít, když se potloukají kolem.
„To není dobré. Cítíme v okolí přítomnost upíra, a dost intenzivní. Pozorují tě. Můžou se domnívat, že jsme porušili dohodu a to není dobré.“
„Jestli mi slíbíte, že se budete ovládat,“ rozhlédla jsem se, jejich těla byla napjatá, připravená k boji, „tak vám to vysvětlím. Vůbec to není tak, jak to vypadá. Ale musíte se ovládat, nechci aby došlo k boji. Z jakéhokoliv důvodu.“ Dívali se na mě s jasnou nedůvěrou v očích, ale po chvíli Sam souhlasil.
Skvělé, tak nejlehčí část máme za sebou a teď tu horší. Kývla jsem směrem k Edwardovi, že může přijít. Události, které následovaly, se staly neuvěřitelně rychle. Jakmile Edward vyšel ze dveří, Paul se proměnil a zaútočil na něho, ale vůbec se k němu nedostal. Střetl se s rozzuřenou pumou. Zaryla jsem mu drápy hluboko do těla a odhodila zpátky ke smečce, která ,i když byla sama rozzuřená, se ho snažila uklidnit. Quil s Jaredem ho odtáhli dál do lesa. Zaujala jsem místo před Edwardem a čekala co se bude dít dál. „Myslím, že bychom si měli vážně promluvit. Jestli nás pozveš dál, nemusíme to rozebírat tady venku.“
Přikývla jsem. Dloubla jsem do Edwarda, ať jde první, nerada bych ho nechala nechráněného. Zavedla jsem je do obýváku a sama s Edwardem jsem vyšla nahoru do pokoje, abych se mohla obléct. Ještě pár takových přeměn a budu muset na nákupy. Edward mě letmo políbil a vydali jsme ze zpátky do jámy lvové.
Nestačili jsme ani vejít a už mě zahrnovali otázkami. „Co tady ta pijavice dělá?!“ „Jak to, že jsi ho chránila?!“
„Říkala jsem vám, že to vysvětlím, když se budete ovládat. Ale jak jsem viděla, Paul s tím měl docela problémy.“
„Ještě aby neměl, když ti z domu vypochoduje tahle mrtvola.“
„Leaho uklidni se, a vy ostatní taky! Amy nám to vysvětlí.“
„Jo, ale ta pijavice by mohla vypadnout, už tak je to tu všude cítit, nemusíme být ještě v její blízkosti.“ Leah se pořád nedokázala uklidnit.
Hledala jsem oporu u Sama a Jacoba, ale bylo vidět, že s Leahou naprosto souhlasí. Nechtěla jsem jim čelit sama, ale bude lepší, když je Edward nebude jen svou přítomností rozčilovat. Vrhla jsem po něm omluvný a prosebný pohled, věděla jsem, že mě tu nebude chtít nechat samotnou, ale neměl na vybranou. Když dost neochotně odcházel, měla jsem chuť ho políbit, jenže to by nebyla v dané situaci nejlepší volba.
„Tak už můžeš začít vysvětlovat.“
Povzdechla jsem si, to rozhodně nebude příjemné. „Důvod, proč tady Edward byl“ ozvalo se hromadné zavrčení „je ten, že je můj přítel.“
„Jak se můžeš kamarádit s upírem!“
„Špatně jsi to pochopila Leah! On není jen můj kamarád. Je můj přítel! On je ten, do kterého jsem se otiskla!“ Nevěřícně na mě koukali. Jestli už čekali jakoukoli odpověď, tak tahle to rozhodně nebyla.
Autor: Jane87 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Tajemství předků, 19. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!