Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sunlight in the Shadow - 9. kapitola

bel ami

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Sunlight in the Shadow - 9. kapitolaOpět jen velice krátká kapitola. Omlouvám se, že mi to tak trvalo, ale od minulého týdne jsem ležela s horečkami, takže na psaní jsem skutečeně neměla náladu ani v nejmenším. Tahle kapitola měla být původně delší a měla pokračovat dál, ale to mi nešlo psát a musela jsem to takhle ukončit. Tak snad nebudu lynčována a prosím komentáře, bez nich další kapitola nebude :)

22.11.2009 (19:30) • Avari • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1263×

9. PRO MĚ ŠTĚSTÍ NEEXISTUJE

S nepřítomným výrazem ve tváři jsem procházela školní chodbou. Kolem mě proudily davy studentů, v malých hloučcích i velkých skupinách, a bez ustání žvanili o svých veledůležitých problémech. Po mě už se ani nepodívali; má nechtěná popularita se vypařila asi dva týdny po méch příchodu na forkskou školu.

Došla jsem ke dveřím do tělocvičny. Ještě nezvonilo, takže jsem měla spoustu času, abych se v šatně převlékla do cvičebního úboru. Pak jsem si sedla na lavičku, kolena si přitáhla pod bradu a smutně koukala do zdi.

"Co ty tu tak sama?" zeptal se mě melodický dívčí hlas.

Lekla jsem se tak, že jsem téměř spadla na zem. Překvapeně jsem se podívala za sebe, abych zjistila, kdo na mě promluvil. A málem jsem spadla znovu.

Byla to Alice Cullenová.

"Promiň, nečekala jsem, že se tak lekneš," usmála se mile a sedla si vedle mě.

Nechápavě jsem na ni zírala. Nejevila žádné známky nepřátelství, přesto jsem si ji podezíravě měřila a snažila se přijít na důvod, proč mě oslovila. Navíc mi vrtalo hlavou, co tu dělá. Ona se mnou tělocvik nikdy neměla.

"Neboj se, já ti neukousnu hlavu," usmála se ještě zářivěji. Musela jsem se tvářit skutečně jako pitomec.

"Nebojím," nic inteligentnějšího mě v tu chvíli nenapadlo.

"Vypadáš v poslední době nějak sklesle," pokračovala.

Co to do ní proboha vjelo, že se ke mně najednou tak má? Chce se mi vysmívat? Nebo se nějak pomstít? Ne že bych si to nezasloužila, ale mám raději čistou hru. I když se v tuto chvíli chovala mile a netvářila se nijak nevraživě, rozhodla jsem se být raději podezřívavá.

"To se ti zdá," odpověděla jsem opatrně a odvrátila hlavu, snažíc se dát tak najevo, že v dalším rozhovoru nemám zájem.

Nezdálo se ovšem, že by se jí to nějak dotklo. "Dneska je skvělý den, co myslíš?"

Povzdechla jsem si. "Ani mi nepřijde."

"Copak, špatně jsi se vyspala?" zeptala se starostlivě. Za normálních okolností bych přesně v téhle chvíli vyletěla z kůže, ale z nějakého důvodu mi tahle drobná otravná osůbka byla docela sympatická.

"Dá se to tak říct," pokrčila jsem rameny. V tu chvíli vešel do tělocvičny profesor a zavolal nás z šaten. I takhle se dá chápat záchrana.

K mému překvapení nebyla na hodině ze své rodiny sama. Spolu s ní tam byla i její sestra, blondýna Rosalie. Navzdory tomu, jak přátelsky se ke mně chovala Alice, se ovšem Rosalie nijak netajila svou nenávistí vůči mně. Přes celou tělocvičnu po mně házela vražedné pohledy a nesouhlasně se dívala na Alice, kdykoli na mě promluvila.

Nutno ovšem uznat, že hlavně díky Alice mi hodina celkem utíkala. Pořád se držela u mě a něco mi štěbetala do ucha. Měla jsem pocit, že se mi z ní rozskočí hlava. Komentovala úplně všechno: studenty kolem nás, jejich oblečení, učitele a jeho způsob vedení hodiny a nějakým mně nepochopitelným způsobem se dostala až k hospodářské krizi na americkém trhu ve třicátých letech minulého století.

Basketbal jsem nikdy neměla ráda, přišel mi hrozně nudný. Tentokrát jsme měli hrát ve dvojicích, přičemž jeden hráč se s míčem snažil dostat na druhou stranu tělocvičny a prohodit jej košem, zatímco ten druhý mu v tom bránil. Skončila jsem jak jinak než s Alice, která si to jaksepatří ohlídala.

Málem jsem vyskočila nad zem, když se zničehonic ozvala hlasitá rána. Automaticky jsem za tím hlukem otočila hlavu. Před basketbalovým košem se se smíchem váleli dva kluci, kteří se mohli pominout z toho, jaký randál udělal míč, když ho trochu silněji hodili na koš. Profesor nad nimi jen kroutil hlavou.

"Kluci, tohle není zábava. Ten koš toho tolik nevydrží, můžete být rádi, že nespadl. To by vám pak moc směšné asi nepřipadalo." Něco mi ovšem říkalo, že by se moc nasmáli, kdyby koš skutečně na zem spadl.

Nakonec jsme přišly na řadu i já a Alice. Ona měla míč a já se měla pokoušet jí ho vzít. Pozadu jsem pobíhala před ní, sledovala každý její pohyb a snažila se nějak ji přelstít. Vždycky ale byla rychlejší než já. Párkrát se mi dokonce zdálo, že se pohnula tak rychle, že jsem to ani nepostřehla. Hned jsem tu myšlenku ale zavrhla.

Pak jsem mohla jen sledovat, jak se chystá ladně vyhodit míč do vzduchu na koš. Předtím se dvakrát trefila, takže jsem předpokládala, že jí to vyjde i tentokrát. Jenže těsně předtím, než míč pustila, jí oči nějak potemněly a celý výraz ztuhl. Vypadalo to, jako by se dívala skrze celou místnost na něco, co nikdo jiný vidět nemohl. Míč jí vyletěl z rukou přímo na koš nade mnou.

Rána tentokrát nebyla tak silná, jako předtím od kluků, ale přesto jsem cítila, jak se celý sloup za mnou zatřásl. Pak se ozvala ještě jedna rána, o které jsem zaručeně věděla, že by tam vůbec neměla být. Instinktivně jsem se ohlédla nahoru, což byla velká chyba. Pohled těžkého koše, padajícího přímo na mě, mě naprosto přikoval k podlaze. Veškeré mé instinkty a pudy v tu chvíli volaly jediné: Uteč! Já se ale nemohla ani hnout; zmohla jsem se jen na to, stát tam a sledovat, jak si pro mě letí záhuba. Naposledy jsem uslyšela zděšený výkřik: "Né!" a pak už byla jen tma.

Autor: Avari (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sunlight in the Shadow - 9. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře