Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stranger 16. kapitola

02.02.2010 (10:45) • SuzySue • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2502×

16. kapitola

Konečně se mi žaludek srovnal a já pohleděla do nechápajících zlatých očí, které samozřejmě patřily Edwardovi.

„Říkala jsem, že nejsem upír a navíc nejsem zvyklá jezdit tak rychle.“ Odpověděla jsem mu na nevyřčenou otázku.

„Měla jsi to říct.“ Usmál se na mě krásným úsměvem, myslím, že kdybych byla normální tak by se mi podlomila kolena. Hezčí usměv jsem v životě neviděla a to už jsem na světě pár set let. Ten musel na úsměv dostat dost holek, tedy upírek.

Nakonec mě Edward chytil kolem pasu a pomohl mi zpět k autu. Musím říct, že to bylo hrozně příjemné, cítit jeho ruku na svém pasu. Pomalu jsme došli k autu a musím uznat, že už mi bylo lépe. Po chvíli jsem musela nad sebou zakroutit hlavou místo toho, abych myslela na svůj nebohý žaludek, se mi myšlenky zaobíraly tím sexy upírem vedle mě.

U auta jsem se k němu otočila a opřela se zády o auto.

„Díky.“ Poděkovala jsem a pohled zabořila do země, protože nevím, jestli bych se udržela, kdybych se dívala do těch jeho krásných očí a ještě k tomu viděla ten krásný usměv, myslím, že bych se na něj vrhla. Navíc byl ode mě jen tak na jeden krok a já cítila neuvěřitelné jiskření mezi námi. Nevím, jestli to bylo i z jeho pohledu, ale já se musela sakra přemáhat.

Nejednou mě něco studeného vzalo opatrně za bradu a nadzvedlo mi hlavu, takže jsem se mu dívala do těch zlatohnědých jiskřících očí.

„Nemáš zač.“ Zašeptal mi přímo do obličeje a tím mě ovanul jeho dech. Až teď jsem si uvědomovala, že se ke mně nebezpečně přibližuje. V očekávání jsem čekala, až se naše rty spojí a začnou tak tím ten krásný tanec.

Edward nakonec spojil v očekávání naše rty, které se automaticky začaly pohybovat v souhře. Nadšeně jsem ho chytla za zátylek a přitáhl si ho blíž, pak jsem svoje ruce zapletla do jeho vlasů. On mě chytl za pas a pokud to ještě šlo tak se na mě přilepil. Myslím, že pokud to půjde takhle dál, tak promáčkneme auto. Sakra na co to myslím, vždyť se tady líbám s Edwardem. Rychle jsem toho uvažování nechala a opřela jsem se pořádně do toho polibku.

Líbali jsme se ještě dlouho, ale museli jsme toho nechat, protože se vedle nás ozvalo pobavené odkašlání.

„Báli jsme se, jestli se něco nestalo a jak vidím...“ odmlčel se na chvíli, „tak je vše v pořádku.“ Říkal Carlisle a jeho koutky nebezpečně těkaly na horu, myslím, že si tuhle situaci užíval. Taky nebylo pochyb, že si myslel, že jsme se dali dohromady. Ovšem já si nebyla jistá. Přece polibek Edwarda nezavazuje k tomu, aby semnou měl něco víc a ne jenom rozptýlení. Byla jsem na pochybách, dobře si totiž pamatuju, jak se do nedávna choval.

„Udělalo se mi blbě, tak jsme na chvilku zastavili.“ Řekla jsem popravdě, ale jak bylo vidět, vůbec mi to nevěřil. Bylo na něm vidět, že by mu rozhodně nevadilo, kdybychom se dali do hromady. Určitě bychom mu udělali radost.

„Tak abychom už jeli domů, ne?“ zeptala jsem se.

„Jo jasně.“ Odpověděl Carlisle a usmíval se, jako měsíček. Já jsem si myslela, že usmívat bychom se měli spíše já s Edwardem, ne on. Ježiši, to se nám to tu zamotává. Radši jsem vypnula a podívala se na Edwarda, jak na to reaguje. Ten si mě měřil zamyšleným pohledem.

„Na co myslíš?“ zeptal se mě.

„Na to jak se Carlisle usmívá.“ On na mě jenom kývl a vydali jsme se domů. Docela jsem se bála, nevěděla jsem jak se mám chovat k Edwardovi po tom všem.

A navíc, jak znám Carlisleho, ten si to nebude chtít nechat pro sebe a řekne to alespoň Esme, která k tomu bude vyšilovat, už to vidím. Ježiši to budou dny. Emmet si z toho bude střílet. Alice ta to už musela vidět, ale stejnak bude poskakovat po domě a půjdeme na nákupy. Ostatní budou rádi a nebudou to tolik komentovat. Vlastně se toho tolik nestalo. Ani nevím jak to myslel, jestli si jen zahrává. Jestli to myslel vážně nebo využil situace. Sakra zapeklitá to situace.

Domů jsme jela s Edwardem a ani jeden jsme nepromluvili. Edward jel pomalu, nejspíš nechtěl, aby se opakovala situace a já ze sebe dostala ten zbytek.

Když jsme dojeli před dům a vystoupili, byla jsem ráda, že jsem nejela s Carlislem, ten se totiž furt usmíval jako měsíček. Což bude rodině divné a budou se vyptávat.

„Pomoooooooct.“ Řvalo na mě mé jedno já. Zato druhé já se radovalo a chtělo se chlubit  světu, že se líbalo s Edwardem Cullenem.

„Uteč, nebudeš muset tomu čelit,“ napovídalo mi zase jedno z mých já.

Ale já věděla, že se tomu stejně jednou budu muset postavit. Vždyť jsme se jenom líbali, neřeknu, kdybychom se spolu vyspali, to by bylo něco jiného.

Povzdechla jsem si tedy a vydala se domů.

---------------

Shrnutí Další kapitola

Autor: SuzySue (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Stranger 16. kapitola: