Přežila to Bella s Edwardem?
16.03.2010 (16:45) • Princess • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1766×
3.Kapitola
Pohled Nikoho:
,Musel jsem to udělat. Musel jsem to letadlo shodit!´ pomyslel si utrápeně.
Bella s Edwardem jsou si prostě souzeni. Kdybych to neudělal, tak by se ti dva už nikdy nesetkali. Vím jistě, že neumřou. Na pomoc jim přijde někdo z Cullenů. Ale mám špatné svědomí, vůči těm nevinným lidem, kteří museli umřít pro štěstí Edwarda a Belly. Ale lidé se rozmnožují rychle. No ne snad?
Pohled Emmeta
Bum! Ozvala se rána a zvedla se velká vlna. Zrovna, když jsme se na pláži s Rosalie milovali. Podíval jsem se, kde se ozval zvuk rány a uviděl letadlo, které se pomalu potápí.
,,Pane Bože, co to má být? Už jsem v tom nejlepším a ono si tady spadne letadlo,“ zuřila Rosalie. Potom se zvedla a odešla do domu.
,,Neber jméno Boží na darmo,“ zakřičel jsem na ní a trochu se oblékl. Ještě si něco brblala, ale já si jí už nevšímal.
,,Asi bych se tam měl jít podívat,“ řekl jsem si a skočil do vody a co nejrychleji plaval k půlce letadla. Stejně nikomu nedávám naději. S takového pádu? To by těžko mohl někdo přežít! Letadlo se totiž rozpůlilo na dva kusy a ještě na menší a ty se rozletěli snad po celém oceánu.
,,Krucinál,“ vykřikl jsem. Na hladině totiž ležela polomrtvá dívka. Vypadala jako Bella. To byla Bella! A v náručí držela asi tříletého chlapečka. Sakra! Proč letěla zrovna v tomhle letadle?! Povzdechl jsem si. To není možné. Rychle jsem ji vzal do náruče i tím neznámým chlapečkem a plaval ke břehu. Ten malý klouček byl sakra podobný Edwardovi. To ale není možné. To by nám Bella řekla. Určitě ho ještě před pádem zachránila. Je tak hodná.
,,Už jsme skoro u břehu,“ mluvil jsem na Bellu. ,,Vydrž to Bello,“ mluvil jsem na ni. Ale beznadějně. Jestli umře, budu si to pořád vyčítat. Mohl jsem tam připlavat dříve. Mohl jsem slyšet řítící se letadlo. Ještě bych to stihl. Kdybych to jen věděl. Ale teď je nejhlavnější, aby Bella byla v pořádku. Když jsem si to pomyslel, už jsem doplaval na břeh a rychle utíkal ke Carlislovi. Ten o pádu letadla už určitě věděl.
,,Carlisle. Rychle! Zachraň ji. Zachraň Bellu. Ona byla v tom letadle. A tam toho chlapečka držela v náručí. Asi ho zachránila nějaké matce, která už byla mrtvá. Leželi na hladině. Prosím, zachraň ji,“ říkal jsem. V tu chvíli začal veliký chaos. Carlisle si běžel pro lékárničku a nějaké nářadí, aby je ošetřil. Esmeé běžela pro čistou vodu poté, co ji to Carlisle nakázal. Rosalie volala s Alice. Alice a Jasper tu nebyli. Zůstali ve Forks.
,,Rychle, musíte přijet! Bella spadla s letadlem. Carlisle ji teď oživuje. Nedáváme jí velkou naději,“ řekla do telefonu. Slyšel jsem, jak jí odpověděla, že jsou na cestě. A já pomáhal Carlislovi. Kdyby tu byl Edward, zhroutil by se. I teď je pro něj Bella vším. Opustil ji, jen aby jí chránil. Ale poté, co Bellu opustil, se už nikdy neukázal. Jen nám napsal pár zpráv a to je vše.
Později
Carlisle oživoval Bellu asi hodinu. Bylo to hrozné. Ten chlapeček byl poměrně v pořádku. Díky vestě a kyslíku, který mel na hlavě. Udržel se tak déle pod vodou a neutopil se. Tak to alespoň říkal Carlisle. Je štěstí, že oba jsou naživu. Hlavně Bella. Je to taková moje menší sestřička i když už nejsou s Edwardem spolu. Jenže, nejhorší teď je, že Bella je v komatu.
,,Nevím přesně, kdy by se měla probrat, ale nemělo by to trvat moc dlouho. Nebylo to tak vážné. Byla jen v šoku a trochu přidušená vodou. Proto zkolabovala,“ řekl Carlisle. Mezitím už dorazili Alice s Jasperem.
,,Kde je? Je v pořádku? Chci ji vidět,“ křičela Alice.
,,Uklidni se. Bude v pořádku. Je jen v komatu. Nemělo by to trvat moc dlouho. Zkuste na ni mluvit. Mělo by to pomoci,“ řekl Carlisle. Potom utíkala za Bellou.
,,Bello, jsem tak ráda, že žiješ. Neboj se. Všechno bude v pořádku,“ mluvila na ni. ,,Tak já už se do vašeho rozhovoru nebudu plést,“ řekl jsem a ušklíbl jsem se. Potom jsem šel na pláž a viděl Rosalie, jak si hraje s tím malým chlapečkem. ,,Musím říct, že role matky by ti slušela,“ řekl jsem s naprostou vážností.
,,Jo, díky. Jen si tady tak hrajeme. Viď, ty malý chlapečku.? Ťu,ťu,ťu,“ řekla. Kdo je to? To není moje Rose. Co jste s ní kdo udělal?
,,Nepůjdeme dokončit to, co jsme dneska nedodělali?“ zeptala se. Už to je zase moje Rosalie. Ách.
,,Jistě,“ odpověděl jsem jí. Vrhl jsem se na ni a popadl ji do náruče. Pak jsem ji nesl na druhou stranu ostrova. Cestou jsem řekl Esmeé, ať ho pohlídá.
Bella:
,,Je divné, že se ještě neprobrala. Měli bychom s ní jet do nemocnice. Je to riskantní, ale zkusit to musíme,“ slyšela jsem. Nějaké hlasy mi mluvili v hlavě.
,,Počkáme ještě pár dní,“ řekl povědomí hlas. Opět v mé hlavě. Byl takový sladký a jemný. Nějaké světlo mě pálilo do očí. Pálilo, ale stejně jsem je musela otevřít.
,,Podívej. Otevírá oči. Díky Bohu,“ řekl někdo. Počkat, já je poznávám. To je Carlisle a Alice. A támhle přichází Emmet a Rosalie a Jasper. Páni jsou tu všichni. Počkat, kde je můj syn?
,,Edwarde? Edwarde? Ne!“ začala jsem křičet a brečet.
,,Asi má větší zranění, než jsem si myslel,“ řekl Carlisle.
,,Já nemám žádná zranění! Jsem v pořádku. Kde je můj Edward? Potřebuju ho. Neumřel že ne?“ začala jsem panikařit. A pořád jsem brečela. Ach. Můj Edward. Můj malý chlapeček. Ach ne. Vytrhla jsem se z přístroje a chtěla vstát, ale Alice mě zastavila a položila zpět do postele.
,,Uklidni se Bello. Edward tě přeci opustil. Už je to dávno. Copak si to nepamatuješ?“ zeptala se Alice úplně vyděšená. Celá rodina na mě zírala, jako na blázna.
,,Já nemluvím o Edwardovi. Já mluvím o Edwardovi! O mém synovi. On umřel?“ rozbrečela jsem se. Stejně by na to dříve, nebo později přišli. Teď byla asi ta pravá chvíle říct jim, že mám syna. Měla jsem syna. Ne! Můj malý chlapeček. To přeci nemyslí vážně.
Napsala: Terka a Hanka
Autor: Princess (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Storm - Bouřka - 3. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!