Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit to, co tolik miluju - 36. Kapitola

333

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit to, co tolik miluju - 36. KapitolaJe tu další dílek, je z pohledu Alice. A na další si budete muset počkat, až do středy.

28.11.2009 (16:00) • Anamor8 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2634×

36. Přežívání

 Hudba

Alice:

Ted jsem se proklínala, že jsem jí nechala odejít. Bylo vidět, jak se všem stýská. Ale nejvíc nás bolelo vidět Edwarda. Skoro týden klečel u sebe v pokoji na zemi a zíral na zeď. Nic nedělal, nic nevnímal. Bolelo mě  takhle ho vidět. Když už začal vnímat, přinutili jsme ho, aby šel do školy a poslechl dopis. A stalo se to, co mělo. Ani nevím jak a už byli s Bellou spolu a vše pokračovalo jako v knize. Ale na Edwardovi bylo často vidět, na koho myslí. Hlavně když měl bolestivý výraz. Ano, vzpomínal. Byli to tři týdny, co odešla, a já šla s Jasperem na lov. Když jsem se vracela k němu, měla jsem vizi.

 

Romana seděla na zemi na nějakých záchodech, asi školních. Brečela,ve tváři měla vidět bolest. V ruce držela žiletku těsně nad levém zápěstím.

„Já nemůžu, ne bez tebe, promiň Edwarde,“ šeptala a poté zaryla žiletku do ruky.

 

Vykřikla jsem, to se nesmělo stát, ne. Jazz na mě jenom zíral a na něco se ptal, ale já ho nevnímala a vytáhla telefon.

„Dani, kde jsi a kde je Romana?“ řekla jsem jakmile mi to zvedla.

„Já mam volno a Romana dějepis, proč?“

„Okamžitě běž do školy na záchody poblíž její učebny. Zavolej sanitku. Dělej,“ to poslední jsem křičela hystericky. Nesmělo se jí nic stát.

„Proč?“

„Dělej, chce se zabít,“ zakřičela jsem. Položila mi to. Vtom se mi objevila nová vize.

Byla jako předtím, akorát teď k ní běží Dani a pomáhá jí. Jazzovi jsem nic neřekla kvůli Edwardovi.

 

Romana:

Vrátila jsem se domů. Do školy mě přijali, akorát jsem vše musela dohnat. Neměla jsem s tím problém, protože mi Dani pomáhala. Pokoušela jsem se na něj nemyslet, ale nešlo to. Vracel se mi ve snech. Bolelo to, ale já věděla, že je to tak lepší. Vše se vracelo do starých kolejí. Úplně vše. Otec, když se napil, mě bil a já si pokaždé přála, aby mě zabil. Večer se mi zdálo o bratrovi, ale také o něm. Já se vrátila ke své masce nikoho nepotřebuju. Nosila jsem své staré oblečení a vnímala jen učivo. Pomáhalo mi, že jsem na něj nemyslela. O mojí cukrovce věděla jen Dani. Pumpu jsem vyměnila za pera. Kvůli rodičům a taky protože mě ta kanyla v břiše strašně bolela. A když jsem si jí zaváděla, skoro to nešlo.

Bylo pondělí. Další týden, další den plný muk. Dnes jsem měla ale hrozný pocit, že se něco stane. Byla pátá hodina. Tu nemám s Dani. Hodina dějepisu. Učitel je magor. Věří na mýtické postavy a o všech nám básní. Občas je to legrace. Třeba když se rozplývá nad draky.

Ale dnes mi dal ránu pod pás. Začal o upírech. Zadržovala jsem slzy.

„Tak dnes budeme probírat upíry. Toto téma je stále otevřené. Neustále se o nich mluví. Je o nich tolik legend a tolik pověr, že se neví, co je vůbec pravdivé. Ale v pár věcech se všichni shodují. Tak třeba, že pijí krev, jsou nesmrtelní, sliní, bledí a krásní. Podle mě jsou upíři poslední dobou opět v kurzu díky Stephenii Mayerové a Stmívání. Velice se mi její popis líbí,“ a tímhle mi vrazil kudlu do břicha.

Vstala jsem a se všemi věcmi šla ke dveřím. Učiteli jsem jen ukázala mou krabičku a on mě mlčky pustil.

Na chodbě jsem se rozeběhla a začala brečet. Běžela jsem na záchody, tam mě nikdo nebude rušit. Sedla jsem si do rohu a začala naplno brečet. Tolik se mi stýskala, trhalo mě to na kusy. Věděla jsem, že vše je moje vina. Ale on se má dobře, vím to. Určitě lépe, než kdybych zůstala. Ne, takhle to už nejde dál. Už se nechci trápit, ne.  Začala jsem štrachat v batohu a nakonec jsem to našla. Žiletka, ani nevím proč jí mám, ale teď se mi hodí. Vzala jsem jí a přiložila si jí k levému zápěstí. Dnes se mi to povede.

„Já nemůžu, ne bez tebe, promiň Edwarde,“ zašeptala jsem a poté si zaryla žiletku do ruky. Koukala jsem, jak mi prýští krev. Bylo to uklidňující, věděla jsem, že nastává konec. Zavřela jsem oči a nic nevnímala.

Nakonec mě stáhla temnota.

 

Když jsem se probudila, byla jsem v nemocnici. U mojí postele seděla Dani. Opět mi to nevyšlo. Povzdechla jsem si a Dani se na mě podívala.

„Jak si to představuješ! Proč jsi to sakra udělala?“ začala křičet. Věděla jsem, že je zle, když křičí.

Vše jsem jí v klidu vysvětlila. Chápala mě, ale zakázala mi, abych to zopakovala, že jinak uvidím. Alespoň ona mi pomohla. Celé to nafingovala tak, že to byla nehoda. Rozbila zrcadlo, jako že jsem zakopla. Udělala mi ještě několik škrábanců na ruce a krev mi ještě nakapala na obličej. Byla jsem jí za to vděčná. Druhý den mě pustili. Chodila jsem dál do školy a Dani mě neustále hlídala jako malou.

 

Alice:

 

Romana je u sebe v pokoji a její otec jí bije. Leží na zemi, ani se nebráni. Venku je tma. Teče jí krev. V tom jí dá poslední ránu a ona se nezvedá.

 

To byla další z vizí ohledně Romany. Nemohla jsem tomu uvěřit. Navíc jsem věděla něco, co ona ne, a tak jsem jí to nemohla dovolit.

Vzala jsem s sebou Jazze a letěla za Romanou do Čech. Prostě se jí nesmí nic stát.

O to už se postarám.

Autor: Anamor8 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Stmívání mi dalo život, já teď musím zachránit to, co tolik miluju - 36. Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře