Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Štěstí je jen mýtus - Prolog - Nehoda

kellan-mensfitness


Štěstí je jen mýtus - Prolog - NehodaBella je sedmnáct a po smrti své matky se stěhuje za Charliem do Forks. Jenže není šťstná. Potká tam super kluky - Edwarda a Thomase, komu dá přednost a jak se to nakonec vyvine? A možná tam bude pár chybiček, tak mi prosím, promiňte.

Měla jsem slavit 17. narozeniny. Těšila jsem se, protože měla přijet moje máma z L.A. Jenže jsem netušila, co se stane. Pár hodin po poledni, mi zazvonil telefon. Volala nemocnice a řekla mi, že moje máma i s Philem, to je můj nevlastní otec, měli nehodu. Jela jsem rovnou do nemocnice, ale přijela jsem pozdě. Přiřítila jsem se do čekárny a vypálila jsem na sestřičku, která šla kolem, kam přivezli moje rodiče. Ta mi řekla jen jméno doktora, který je ošetřoval. Jmenoval se doktor Carlisle Cullen a poradila mi, kde ho mám hledat. Našla jsem ho, když vycházel z operačního sálu.


„Vy jste doktor Cullen?“zeptal jsem se

„Ano, jsem. A Vy jsem určitě Isabella Swan.“

Jak jsem byla nervózní a strachy bez sebe, ani jsem si nevšimla, jak je nádherný.

„Mám pro Vás bohužel špatnou zprávu. Vaše matka zemřela. Vyskytli se komplikace. Nemohli jsme nic dělat.“

Díval se na mě soucitným a zároveň omluvným pohledem.

„A co můj otec?“ zašeptala jsem potichu

„Ten zemřel při převozu.“

Sesunula jsem se na židličku, stojící při zdi.

„Nechcete něco na uklidnění?“ zeptal se mě, ale já jsem sotva vnímala. Moje rodiče jsou mrtví. Co budu dělat?

 

O týden později:

Skončil pohřeb. Byl to ten nejhorší den mého života. A ještě k tomu jsem se měla přestěhovat k mému nanicovatému, bohatému a neschopnému otci. Je to jediná moje rodina. Budu to muset přežít.

 

Letěla jsem letadlem do Port Angels. Protože do Forks, kam jsem se měla přestěhovat, nelétalo žádné letadlo. Můj otec slíbil, že mi tam pošle auto. Přistáli jsme. Otevřeli dveře a ztuhla jsem při první pohybu. Nečekalo na mě normální auto, jak jsem si já bláhová myslela, byla to limuzína!!!! vystoupila jsem z letadla. U limuzíny už čekal řidič s otevřenými dveřmi. Chtě, nechtě, jsem musela nastoupit., zavřel dveře, usedl za volant a už jsme mířili k Forks. Jen tak mimochodem, to město má 10000 obyvatel. Vysoký číslo, že? Sice nesnáším přepych, ale musela jsem uznat, že limuzína je víc než pohodlná. Byl tam bar, televize a spousta věcí, které byste v normálním autě nenašli. Vjížděli jsme do Seatlu. Řidič mě upozornil, že za 20 minut budeme ve Forks.  A měl pravdu. Otcova vila je hned na okraji města.  Pořád jsem nepochopila, co se mu tady líbí. Nejenom, že je tady tak málo obyvatel, ale hlavně tady skoro celý rok prší. Jak já to přežiju???!!! Byla jsem zvyklá na slunce. Na hrozné vedro a na krátké kalhoty, které teď budu muset odložit. Zastavili jsme. Já jsem vystoupila a prohlížela si svůj nový domov. Řidič mi vzal tašky a vešli jsme do domu. Byl obrovský a jak jsem počítala, táta nikde. Služebnictvo mi řeklo, že měl neodkladnou záležitost. Jak jinak. No, aspoň se vyhnu jeho přivítání. Řidič zatím donesl mé tašky do patra, kde byl můj pokoj. Vůbec se nezměnil. Byla tam stejná výzdoba a dokonce i moje staré obrázky.  Vzpomněla jsem si na ty dny, kdy jsem tu byla naposledy. Na ty dny jsem  nerada vzpomínala.  Po tváři mi stekla slza.  Aspoň že je začátek prázdnin. Měla jsem dva měsíce na to, abych se vzpamatovala.

 

O dva měsíce později.

 

První den školy. Doufám, že to nebude taková hrůza. Omyl, s mým štěstím, to bude ještě horší. Jela jsem svým starým náklaďáčkem Chevy a mířila k mé nové střední škole. Pršelo. Právě na ten déšť, jsem se těšila nejmíň. Miluji totiž slunce. Než jsem se přestěhovala k Charliemu, mému tátovi, žila jsem v Phoneixu. Jak ráda, bych se tam vrátila. Užívala bych si slunce a … Tak dost, žádný snění!! Teď jsem tady a teď. Jsem ve Forks. Na to jsem si vzpomněla velmi brzo. Když jsem vystupovala z auta, skočila jsem rovnou do velké kaluže. Sakra!!! Namočila jsem si kalhoty. Já a moje smůla. No nic, na tohle si budu muset zvyknout..
Zamířila jsem do školy. Byla rozdělena na čtyři budovy. Zamířila jsem do A, kde jsem viděla nápis KANCELÁŘ. Aspoň něco. Vlezla jsem dovnitř. Bylo tady příjemné teplo. Za stolem, přeplněným různými složkami a papíry, seděla sympaticky vypadající paní.

,,Vy jste určitě Isabella Swan, že?"

V malém městě se nic neutají.

,,Už jsme Vás čekali, tady máte rozvrh a mapku. První hodinu máte biologii. Ta je v budově B. Tak, ať se Vám daří."

"Děkuji. Určitě bude."

To sotva, pomyslela jsem si a odešla. No, jak to vypadá, tohle ráno bude snesitelnější. Dalo by se totiž říct, že jsem v biologii mistr. Zamířila jsem na hodinu a právě tam, se změnil celý můj život…

 

SRHNUTÍ

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Štěstí je jen mýtus - Prolog - Nehoda:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!