Ahojky, přidávám další kapitolu. Doufám, že se vám bude aspoň trošku líbit. Mám jednu otázku. Má cenu ještě pokračovat? Nicol97
27.09.2010 (18:30) • Nicol97 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1243×
V minulé kapitole.
Pohled Edwarda
Ještě jsem zjistil, že dokážu číst myšlenky. Alice vidí do budoucnosti a Jasper umí ovládat emoce. Takhle z nás vznikla dokonalá rodina Cullenů. Jsem rád za tuhle skvělou rodinu.
Stará Láska
3. kapitola
Pohled Emily
Můj život byl jako v pohádce. Měla jsem krásného snoubence a mohla jsem mít i krásné děti. Ale osud mě asi nemá rád. Přichystal si pro mě mnohem horší věci. Zrovna probíhala v Chicagu španělská chřipka a já ji prostě musela chytit. I moje a Edwarda rodina ji chytila. Prožívali jsme neuvěřitelné bolesti. Jednoho dne jsem ležela v nemocničním pokoji vedle mé lásky a pomalu umírala. Cítila jsem, že moje tělo slábne. Už přicházel můj konec.
Ležela jsem na posteli a sledovala spícího Edwarda. Když spí, je tak roztomilý. Najednou do našeho pokoje přišel muž. Neviděla jsem mu do obličeje, protože měl přes hlavu plášť.
Muž se ke mně pomalu začal přibližovat. Chtěla jsem křičet, ale moje hlasivky mě zradily. Stoupnul si ke mně a do ucha mi pošeptal.
„Emily, já tě nenechám umřít!“ pošeptal mi tajemně do ucha, až jsem se zachvěla. Vzal mě do náruče a vyskočil se mnou ven s okna. Hrozně jsem se bála, vždyť ho vidím poprvé v životě. Potom se rozeběhl nadlidskou rychlostí do lesa. Ta rychlost mě vyděsila ještě více. Tenhle muž nebude obyčejný člověk.
Doběhl na nějakou mýtinu, kde byly další osoby v černém plášti. Jedna osoba vystoupila s řady a sundala si plášť. Byla to nádherná dívka. Bylo jí asi patnáct let. Její pokožka byla smrtelně bílá a její oči měly karmínovou barvu.
„Demetri, dobrá práce,“ promluvila ta malá dívka.
„Děkuji, Jane,“ řekl Demetri.
„Demetri, polož ji tady a Felix to dokončí,“ řekla Jane. Demetri mě pomalu položil do mokré trávy. Moje srdce začalo bít jako o závod. Jednu chvíli jsem myslela, že mi vybuchne.
Najednou se ke mně začal přibližovat veliký muž. Asi to bude ten Felix. Doufám, že mě nechtějí zabít.
Felix si sundal plášť a naklonil se ke mně. Potom jsem cítila neuvěřitelnou bolest a nic víc si nepamatuji, jenom hrozný oheň, který spaloval moje tělo.
O tři dny později.
Bolest ustala a já mohla konečně otevřít oči.
Pomalu jsem otevřela oči. Ležela jsem v nějaké místnosti, kterou jsem neznala. Zdi byly vymalované do červena a všechen nábytek vypadal draze. Přímo naproti mně bylo velké zrcadlo. Úplně mě lákalo se tam jít podívat.
Nakonec jsem se rozhodla, že se podívám do toho zrcadla. Jenom jak jsem pomyslela na to, že se tam podívám, tak už jsem tam stála. Ta rychlost byla stejná jako u Demetriho nebo jak se jmenoval.
Podívala jsem se do zrcadla a to, co jsem viděla, nebylo možný. Byla jsem naprosto jiná. Moje pokožka neměla stejnou barvu jako předtím, ale teď byla stejně bílá jako u Jane a Felixe. A mé oči také měly stejnou barvu jako jejich.
Najednou někdo za mnou promluvil.
„Emily, jsem rád, že ses už probrala.“ Rychle jsem se otočila a viděla jsem tři muže. Jejich pokožka byla stejná jako má a oči měly také stejné.
„Kdo jste?“ zeptala jsem se. Ten prostřední zase promluvil.
„Emily, promiň nám, že jsme se ještě nepředstavili,“ omlouval se mi ten prostřední.
„Já jsem Aro. Tady jsou mí bratři Caius a Marcus,“ seznámil mě s nimi.
„Co jsem zač?“ zeptala jsem se.
„Zlatíčko, ty jsi upír,“ řekl mi. Cože?! Já, že jsem upír?
„A vy?“
„My také,“ řekl jakoby nic.
„Proč?“ to bylo jediné na, co jsem se zmohla.
„Emily, protože budeš mít moc vzácný dar.“ O čem to zase mluví?
„Jaký dar?“ zeptala jsem se.
„Uvidíš,“ řekl.
Po nějaké době.
Aro, mi vše vysvětlil. Zjistila jsem, kde se nacházím a různá pravidla upírů. Po nějakém čase jsem zjistila, že se mohu proměnit na člověka, ale je to dost bolestné. Aro mě přidal do jeho gardy. Chodila jsem na různé úkoly, občas to byla zábava, ale protivilo se mi zabíjet. Jako novorozená jsem mohla chodit mezi lidi, protože jsem měla skvělé sebeovládání. Moje potrava byla samozřejmě lidská krev. Párkrát jsem přemýšlela, jestli Edward ještě žije, ale myslím, že zemřel na španělskou chřipku. Tak moc se mi po něm stýská, ale nemohu ho jít hledat, protože teď patřím mezi poklady Ara. Teď jsem Emily Lewis Volturi.
2. kapitola oOo Shrnutí oOo 4. kapitola
Autor: Nicol97 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Stará Láska 3. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!