Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sprejařka - 2. kapitola

05.02.2011 (21:15) • kiQaCULLEN • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4184×

2. kapitola

Jak mamka řekla, tak se i stalo. Ještě ten den zavolala Charliemu a objednala nejbližší spoj, který letěl už dnes večer a přílet do Seattlu byl ráno v pět hodin. Byl to přímý let, takže nehrozilo, abych Charliemu a mámě nějak utekla.
Večer mě mamka odvezla na letiště. Po tvářích jí tekly slzy.

„Buď opatrná, zlatíčko. Vím, že tam jedeš proti své vůli, ale věz, že tam ti bude líp. Je to malé město, a tak bys tam neměla mít nějaké velké problémy. Jsou tam samí milí lidé. Nikdo, kdo by se nechal strhnout stejným směrem jako ty,“ nedořekla to, protože jsem jí skočila do řeči.

„Prostě tam bude nuda, co?“ vydala jsem ze sebe otráveným hlasem.

„Mám tě ráda, miláčku, ale vím, že tam ti bude lépe,“ povzdychla si máma a políbila mě na čelo.

„Ahoj,“ řekla jsem.

„Pa, pa. Dávej na sebe pozor!“ křikla za mými zády. U vchodu do letadla jsem se naposledy ohlédla a viděla uplakanou mámu, jak mi ze všech sil mává. Ukápla mi slza.

„Budeš mi chybět,“ řekla jsem potichounku a konečně nastoupila. Měla jsem koupenou letenku v druhé třídě, protože jinde bylo plno. Sedla jsem si na sedačku a dala do uší sluchátka. Pustila jsem si písničku od Lila Waynea Lollipop ft. Static. Vedle mě seděl nějaký klučina, který na mně koukal celkem vyjeveně, mohlo mu být tak 14-15 let.

„Co je?“ zeptala jsem se.

„Nic, já jen, že takové holky jako ty nevídám moc často,“ odpověděl.

„A to jako jaký?“ zeptala jsem se ho. Měla jsem z něho celkem srandu. Měl delší vyžehlené blonďaté vlasy a růžovou košili. Byl to ten typ šampóna, přesně takový jako nenávidím, protože mi připadají jako gayové.

„No, takovýhle. Takhle divně oblíknutý. Je to divný,“ vypadlo z něho.

„No, mě zas přijde vadný si oblíkat žužovou,“ to žužovou jsem řekla přitepleným hlasem. Ten kluk se jen urazil a otočil se dopředu a zbytek cesty mě ignoroval.

„Taky dobře,“ pomyslela jsem si. Nevím, co mu vadí na mém oblečení, dneska jsem se náhodou oblékla ještě normálněji. Měla jsem na sobě tričko, legíny, adidas botky, kšiltovku a mikinu.

Mám pred sebou ešte pár hodín cesty, a tak som si z tašky vytiahla zošit, do ktorého si kreslím náčrty. Otvorila som ho na strane, kde som naposledy kreslila. Mala som rozrobený jeden grafit, ktorý sme mali s chalanmi čoskoro urobiť, no teraz na to môžem zabudnúť. Síce by som to dokázala urobiť aj sama, no to nie je až taká zábava. Ale snáď to nejako prežijem. Nakoniec som grafit dokončila presne pred pristávaním. Zošit som zavrela a hodila do tašky.

„Prosím, pripútajte sa. Budeme pristávať,″ ozval sa letuškin hlas z reproduktora. Bez váhania som si zapla pásy a čakala na pristátie. Hneď ako sa lietadlo dotklo zeme, rozopla som si ich a postavila sa. Do ruky som si zobrala tašku a kráčala k východu. V letiskovej hale som si najprv počkala na kufor, a potom sa vydala hľadať Charlieho. Našla som ho stáť neďaleko. V momente, keď ma zbadal, tak sa mu na tvári vytvoril úsmev. Prišla som k nemu a on si ma pritiahol do náručia.

„Dcérka, som tak rád, že si tu... ″ hlesol.

„Aj ja,″ povedala som a snažila sa, aby to aj tak vyzeralo. Stále ma chcel držať v objatí, no ja som sa mu vytrhla. Zobrala som si kufor a išla k jeho autu, ktoré som tak neznášala. Budilo až moc pozornosti. Charlie otvoril kufor na aute a moju batožinu tam hodil. Ja som si zatiaľ nastúpila do auta na sedadlo spolujazdca. O pár sekúnd sa otvorili dvere na strane vodiča. Charlie nastúpil a zapol si pás. Ja som urobila to isté, pretože nepotrebujem hysterické záchvaty hneď v prvý deň vo Forkse.

Naštartoval a pridal plyn. Uvelebila som sa na sedačke a do uší som si dala slúchadlá. Tentokrát som si pustila pesničku od Taia Cruza - Higher ft. Travie MyCoy. Túto pesničku milujem.

Tak a je to tu... pomyslela som si, keď sme obchádzali tabuľu oznamujúcu Vitajte vo Forks. Nikdy som to tu nemala moc rada. Všade sama zelená, až to niekedy lezie na mozog. No, ale čo sa dá robiť... Budem to tu musieť prežiť. Bohvie, čo mi tu osud prichystá.

Veľmi pekne vám ďakujeme za komentáre a dúfame, že zanecháte nejaký aj tu. Tak, snáď sa vám to páčilo! :)

Autor: kiQaCULLEN (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Sprejařka - 2. kapitola: