Po dlouhé pomlce sem dávám další díl. Jestli toto čtete, jsem moc ráda, jsem za to vděčná. Jen jestli byste mohli ponechat komentář... :) Jak se asi Alice vede? A jak jsou na tom ostatní Cullenovi?
24.06.2013 (08:00) • • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 940×
Mary Alice Brandon Cullen
Moje rány na rukou pomalu, ale jistě srůstaly. Ne však všechny. Jen málo jich zmizelo. Moje zápěstí pálilo každou chvíli víc a víc, jindy zase vůbec. Mívala jsem vize o Cullenových. Byly to velice zvláštní vize. Neustále jsem viděla, jak Edward a Carlisle loví ve městě pozdě v noci. Někdy jsem viděla, jak se Charlie snaží dostat do mého starého domu. Nechápala jsem to, ale hlavní bylo, že jsem od doby, co jsem tu, jedla jen třikrát. Byla jsem den ode dne slabší a slabší. Pomalu jsem začínala usínat. Jednou když jsem ležela v rohu místnosti, usnula jsem. Byla noc a já se probrala až při stmívání. Poprvé, co upír usnul. Zdál se mi sen.
Byl o Jasperovi, byl s nějakou dívkou. Byla to novorozená, asi Vietnamka, nebo co. Ale byla s Jasperem pořád. Učil ji bojovat, pít zvířecí krev a ona ho měla ráda. A Jasper nevypadal, že by mu její společnost zrovna vadila.
Byla jsem ráda ale i zklamaná. Jak mě mohl vyměnit za ni? Co jsem udělala zle? Radost tam ale byla taky. Konečně bude v bezpečí. Já jsem hrozba pro všechny Culleny. Aro si mě nechá. Já budu ta chytrá holka, která jim zmizí z dohledu. Budou v bezpečí. Ted jsem to jen musela, oznámit Jane. Bude ráda a Aro taky.
Jasper Whitlock Hale
Uběhl další den, probral se ten černoch. Dostal jsem z něj, že se jmenuje Carl. Ta holka, Tiffany, tak se myslím jmenuje. Byla nucena vzdát se svého psa. Napovídal jsem jí, že už ho našli a je v bezpečí. Přestala se bát a byl klid. Jen se na mě pořád tak divně dívá. Několikrát jsem jí říkal, ať toho nechá, ale ona si prostě nedá říct.
Dneska jsem se chtěl jít podíval na tu blondýnu. Ještě je mimo. Ani ten chlap s knírkem se ještě neprobral. Ale ani to jsem nestačil. Přišel jsem domů z lovu s Carlem a ona se vrhla na Edwarda. Chtěl jsem zabránit, ale Bella byla rychlejší. Řekl jsem Carlovi, ať jde nahoru, že jsem hned tam. Podivuhodně poslechl, asi si všiml, že jsem naštvaný. Čapl jsem tu blondýnu za vlasy a táhl ji nahoru.
Ostatní už čekali v pozoru. Edward byl naštěstí v pořádku. Když jsem přišel na půdu, žduchl jsem tu babu na zem a hlasitě zabouchl dveře.
„Co to mělo být?!” snažil jsem se hrát tyrana. Podívala se na mě povýšeně.
„Kouzlo.” Co si myslí, ta kachna. Edwarde, pošli mi na horu Rose. Mám nápad. Rosalie je dobrá herečka, ukáže té kachně, co proto. Vešla a zabouchla za sebou dveře stejně hlasitě, jako já.
„Co mě tak pozoruješ, transko?!” Podívala se na ni. Byla odporná a já vím, že si to myslí i Rose.
„Co si o sobě myslíš?” Tak i vyskakovat si to bude. Rose nemá takové nervy jako já, proto jsem si ji vybral a nechal si ji poslat. Byla u ní v sekundě a chytila ji za vlasy.
„Jméno,” zařval jsem na ni. Ted už strach měla.
„Hannah.” Už se bála, a to poznala i Rose. Otočila si ji k sobě čelem.
„Jestli si myslíš, že si budeš dělat, co chceš, tak zapomeň. Ještě jednou si něco zkus a zbavím se tě tak bolestivě, že si budeš přát, abych to urychlila.” Aby jí to věřila, zlomila jí ruku. Nelíbilo se mi to. Připomnělo mi to sever. Ani Rose nebyla spokojená, cítil jsem z ní nechuť k tomu, co dělá. Sedla si na toho kluka, co se ještě neprobral. Profackovala ho, a tím ho probrala. Slezla z něj, podívala se na mě ve znamení, abych pokračoval.
„Jméno.” Byl trochu zmaten z prostředí, bolesti a strachu z místnosti.
„Jaké? Jaké jméno?”
„To, na které slyšíš, a to, na které tě volaly.”
„Já, já si nic nepamatuju. Kdo jste? A kdo jsem já?” Perfektní, ještě to mi chybělo. Nic si nepamatuje. To mi připomnělo mého anděla.
„No tak nic. My ti jméno přidělíme. Vyjde někdo z téhle místnosti, tak ho bude čekat trest. A ty blondýno,” ukázal jsem na ni, „tebe to bude stát život.”
Podíval jsem se na Rosalie. Na znamení odchodu. Pochopila a šla.
Vyšli jsme z místnosti a Rose mě trochu překvapila.
„Jsi v pohodě, Jaspere?” Jen jsem se na ni bratrsky usmál.
„V tento moment ani nevím. A ty? Nebylo ti to zrovna příjemné, co?”
„Dá se to vydržet. Ale nedokážu si představit, že by mi vzali Emmetta.”
Pak už jen šla dolů, já jsem se ale nepřidal. Šel jsem rovnou do svého pokoje. Chtěl jsem se osprchovat, ale jak jsem zavřel, dveře něco spadlo ze stolu a rozbilo se to. Šel jsem zjistit, co to bylo.
Byl jsem to já a Alice na fotce. Byla z naší svatby. Alice na ni byla šťastná a volná, sedl jsem si na postel.
Rozhlédl jsem se po pokoji. Cokoli, co tam bylo, mi ji připomínalo. Byla všude. Stesk mě pohltil a já byl na dně. Tak bych ji tu chtěl. Nakonec, asi po pěti minutách, jsem položil fotku s rozbitým sklem na stůl a šel do sprchy.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Snad se shledáme - kapitola 5.:
Pokračuj, hlavně nepřestávej! Páč bych tě musela ušktit, moc se mi to líbí! Je to sice na pohled smutný povídka :DD Ale o to víc se těším jak to dopadne :)) Hlavně se modlím, aby byli všichni v pořádku a nikdo nezemřel! Hlavně at se nikomu nic nestane! :(( To bych asi obrečela :DD Ale plést se ti do toho nechci, je to tvoje povídka a píšeš to pro svoje uspokojení, ale i tak ti říkám, co by mě potěšilo :))) Aby se nikomu nic nestalo :)) Přeju ti ale hodně štěstí, aby si měla snadné pokračování a hlavně rychlé :DD
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!