Bella našla štěstí, lásku a rodinu. Konečně se jí život zaplnil štěstím.
01.08.2010 (13:45) • Naomi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2721×
Edward:
Konec přeměny se blížil a celé rodina se přemístila do pokoje. Esmé si sedla na druhou stranu postele a uchopila Bellu za ruku.
„Buch…buch…..buch“ a srdce utichlo na vždy. Bella otevřela oči a rychle se posadila. Rozhlížela se kolem sebe a byla tak roztomilá.
„Bello?“ promluvila opatrně Esmé a Bella se na ni otočila.
„Babi?“ Hlas měla jako větřík, co si pohrává s listím, smyslný a tak podmanivý.
„Jak…“ víc toho Esmé nestačila říct, protože se do vysvětlování pustila Bella. Když skončila, celá místnost ztichla. Nikdo nepromluvil a byl jen ve svých myšlenkách. Mě pak docvaklo, že musí mít Bella hroznou žízeň.
„Měli bychom vzít Bellu na lov,“ prohodil jsem jen tak mimochodem, ale naštěstí to Carlisle postřehl.
„Ano, máš pravdu. Bello, pojď, už tě musí ukrutně pálit v krku.“ Nabídl jí ruku a ona ji přijala.
„Nepálí.“ Tohle nás všechny odzbrojilo.
„Ne? Vždyť jsi novorozená,“ koktal Carlisle, ale já ho utnul.
„I když nemá žízeň, radši ji na lov vezmeme.“ Nikdo nic nenamítal, a tak jsme vyrazili. Sledoval jsem Bellu, jak se vrhla na pumu a já se o ni tolik bál. Nic se jí nestalo, jak by jí taky mohla ublížit puma, když je upírem, ale já se stejně bál. Nevěděla, že ji sleduji a tak utíkala k jezírku. Ponořila si do něj nohy a začala zpívat. Já najednou nevěděl o světě. Jediné, co jsem chtěl, aby ta melodie nikdy neutichla.
Když ta melodie skončila, bylo to, jako bych dostal facku. Okolo mě stála celá rodina a všichni vypadali stejně překvapeně, jako já. Dokonce i sama Bella byla překvapená.
„Co tu děláte?“ zeptala se se zájmem.
„Tys nás přivolala,“ odpověděl prostě Carlisle a já věděl, že je to pravda. Vložil jsem se tedy do toho.
„Bello, máš nejspíš dar. Zpěvem nejspíš dokážeš ovládat vše živé.“
Bella:
To, co řekl Edward, byla nejspíš pravda. Jak bych jinak mohla vysvětlit, že pohromadě stáli upíři a zvěř. My jsme přece největší predátoři a zvířata se nás bojí. Teda podle mého úsudku, který byl nejspíš správný, protože zvířata se krátce po skončení mé písně rozutekla do lesa.
Začala jsem tedy trénovat svůj dar a za oběť jsem si vybrala Emmetta, protože si mě stále dobíral.
O rok později:
Mé oči byly již zlaté, jako správné, vegetariánské upírky a svůj dar jsem ovládala bravurně. Teď jsem i pouhými slovy dokázala člověka omámit a ráda jsem to využívala na Emmetta. Jednou jsem ho dokonce přinutila zatančit Labutí jezero. Celou rodinu to pobavilo, ale když se probral z „transu“ musela jsem před ním zdrhat. Nakonec jsem se schovala za Edwarda a on mě ubránil.
Teď jsem již věděla, proč mě tak bránil. Miloval mě. Já na to reagovala překvapeně, ale byla jsem šťastná, protože mé srdce jej také milovalo. Díky tomu se budeme dneska brát. Je to nádhera a já jsem neskonale šťastná.
Alice vše organizovala a já věděla, že to bude nádhera. Já se teď oblékala do nádherných šatů, které mi vybrala. Účes jsem měla již hotový, ten mi dělala pro změnu Rose. Obě byly velmi milé a já si je moc oblíbila. Jen jsem nesnášela to nakupování, které jsem musela absolvovat s Alicí, protože ona je na nákupy šílená.
Když jsem byla již hotová, přišel si pro mě Carlisle, aby mě doprovodil, jakožto otec k oltáři.
„Připravená?“ zeptal se mě, než jsme vyšli.
„Ne, ale to nebudu nikdy.“ Povzbudil mě úsměvem a vyrazili jsme za zvuku svatebního pochodu k oltáři. Obřad se konal na pláži po západu slunce, přece jen se trochu třpytíme na sluníčku. Edward tam již stál a já nemohla uvěřit, že zrovna on je jen můj.
Černý smoking mu nádherně kontrastoval s jeho bledou pletí. Stál tam jako nějaký bůh a čekal jen a jen na mě.
Když jsme došli k němu, Carlisle mu předal mou ruku a odešel si sednout k Esmé. Otočila jsem se ke svému budoucímu muži a poslouchala oddávající a jeho proslov. Když se dostal k té části, kdy budeme mluvit, pořádně jsem se soustředila.
„Isabello Marie Swan, berete si zde přítomného Edwarda Antony Cullena a bude ho milovat a ctít?“ Já pohlédla do očí své lásky a odpověděla.
„Ano, beru.“
„Edwarde Antony Cullene, berete si zde přítomnou Isabellu Marii Swan a budete ji milovat a ctít?“
„Ano, beru.“
„Prohlašuji vás za muže a ženu. Můžete políbit nevěstu.“ Konečně jsem se cítila šťastná. Byla jsem s mužem, kterého miluju, měla milující rodinu a opravdovou babičku. Byla jsem ta nejšťastnější upírka pod sluncem.
Autor: Naomi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Smutek v písních epilog:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!