Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Smutek v písních 7

svatba

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Smutek v písních 7Esmé odhaluje rodině svou minulost.

22.06.2010 (11:15) • Naomi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2768×

 

 

Povinná písnička

Esmé:

Bylo ráno po návratu Carlislea z nemocnice a já si už byla jista, co musím udělat. Musím konečně rodině říct o své minulosti. Mají na to právo. Jen, co se všichni sešli o obýváku, začala jsem. Povinná písnička

„Rodino, je tu něco, co vám musím říct.“ Zraky všech se na mě upnuly.

„Nikomu jsem neřekla o své minulosti, ale teď nastal čas vám říct, kdo jsem byla.“ Carlisle mě objal a tím se mi snažil dodat trochu podpory.

„Mé celé jméno je Esmé Danvrsová.“ Carlisle zalapal po dechu.

„Renée Danvrsová,“ zašeptal si pro sebe, ale slyšeli ho všichni.

„Renée byla má dcera.“ Můj manžel už znal pravdu, ale zbytek rodiny se tvářil nechápavě.

„Renée byla matka Belly Swan.“ Manžel mě pevněji sevřel.

„Bella je má vnučka.“ Všichni se tvářili zmateně, ale neměla jsem jim to za zlé. Najednou Rosalie vybouchla.

„Jak jsi je mohla opustit?!“ Chápala jsem její vztek a neodsuzovala jsem ji proto.

„Já je neopustila. Šla jsem se projít do lesa, když Renée spala. Byla to ještě malá holčička. Její otec byl doma a my se opět pohádali. Byl to alkoholik a já kvůli tomu začala vyhledávat klid v lese. To se mi stalo osudným. Ze zadu mě někdo napadl, když jsem se chtěla vrátit domu. Po tom napadení si pamatuju akorát oheň, co mě zevnitř spaloval.“ Začala jsem se třást pod náporem vzlyků.

„Potom, co mi Carlisle řekl, jsem věděla, že se nesmím k rodině vrátit. Když jsme však bydleli u Piedmontu, zjistila jsem, že tam bydlí Renée. Neodolala jsem a šla se na ni z dálky podívat. Viděla jsem ji, jak si tam hraje s malou dívenkou a ta jí říká mami. V té malé jsem viděla Renée. Z domu pak vyšel muž a objal Renée. Byla jsem šťastná a pyšná.“

„Proto jsi nechtěla chodit do Piedmontu?“ zeptal se Carlisle a já jen přikývla.

„Esmé?“otočila jsem se za Alicí.

„Ano drahoušku?“ Bála jsem se, že něco viděla.

„Esmé, Bella... Bella umírá.“ Já jen němě hleděla na smutnou Alici, ale v tom mě něco napadlo.

„Carlisle?“ nemusela jsem nic říkal, protože pochopil.

„Jsi si jistá?“ tázavě se na mě podíval.

„Ano.“ Carlisle na nic dalšího nečekal a vypravil se do nemocnice. Usadila jsem se do křesla a objala jsem si kolena. Chtěla jsem, aby žila, musí. Bude mě pak nenávidět? Dokážu se ji pak podívat do očí? Tolik otázek, a tak málo času.

 

Bella:

 

Nic jsem necítila a ani jsem nechtěla nic cítit, ale něco mě stále táhlo dolů, do mého těla. Najednou jsem ucítila, že mě něco začíná spalovat žíly i tepny. Taková je smrt? Vždyť to tolik bolí. Je to, jako by mi někdo vléval rozžhavenou lávu do těla.

Chtělo se mi křičet, ale nedokázala jsem ovládat rty ani jazyk. Chtěla jsem se svíjet, ale necítila jsem své tělo. Bylo to hrozné, ale něco uvnitř mě mi říkalo, že je to dobře, tak to má být. Možná ano, ale nešlo by trochu ubrat na intenzitě. Bolí to až moc.

 

Edward:

 

Carlisle přinesl během dopoledne Bellu. Vypadala jako mrtvola a i srdce bušilo jen z posledních sil. Esmé se skoro lekla, když ji uviděla. Dokonce i já jsem litoval tu ubohou dívku. Byla tak křehká a mladá. Ona by měla kypět životem, a ne být na prahu smrti. Svět je opravdu krutý. Pak mi něco došlo. Ona vypadá jako má mrtvá láska, jen je křehčí a dětinštější.

Šel jsem za Carlislem a ani nevěděl proč. Měl jsem touhu tu dívku ochránit. Počkat, stejné pocity jsem měl i ve škole. Co se to jen děje? Nic jsem už nechápal. Jen jsem slepě následoval mého stvořitele. Carlisle uložil Bellu k nim do ložnice a opatrně ji kousl do zápěstí. V tu chvíli jsem měl sto chutí ho roztrhat. Dost!! Co se to semnou děje?

Carlisle se vůbec nenapil, a tak pokračoval dál po těle. Snažil se do té křehké dívenky dostat tolik jedu, kolik jen mohl. Chtěl, aby moc dlouho netrpěla a já byl za to jaksi vděčný.

Esmé si pak sedla k ní a položila si její hlavu do klína. Začala jí prozpěvovat jakousi ukolébavku a já jen dokázal sledovat tu nádheru. Přešel jsem do rohu místnosti a posadil se na podlahu. Stačilo mi jen vidět, že ta křehká dívka je v pořádku. To bylo jediné, po čem jsem toužil. Nechápal jsem svoje chování, ale byl jsem šťastný, že má bolest ze ztráty mé milované mě opustila. Nevěděl jsem proč, ale ani jsem to nechtěl vědět.

„Edwarde?“ Vzhlédl jsem a uviděl, Jazze.  Ten si sedl vedle mě a sledoval ten jev před námi.

„Miluješ ji,“ vypadlo z něj najednou.

„Co?“ vůbec jsem to nechápal. Koho miluju? Vždyť ta, kterou jsem miloval, zemřela.

„Bellu.“ Víc neřekl a odešel. Nechal mě tam s mými myšlenkami a svědomým.

Možná měl pravdu, ale co když ne. Tohle stvoření si však nezasloužilo, aby se na něm experimentovalo. Ona byla tak čistá a ani nenacházím slov, co ona je, je prostě ztělesněním dobra, křehkosti a cudnosti.

„Edwarde.“ Slova nevyřkl nikdo z rodiny, ale ta křehká bytost. Bylo to jako by pohladila mé mrtvé srdce a znova jej rozbušila a přinutila k životu. Esmé vzhlédla a obdařila mě úsměvem, který však skrýval hrozbu „Ublížíš jí a jsi mrtvý“. Docela jsem ji chápal, ale ani já bych ji nedokázal, ublížil.

„Pojď, já musím na lov.“ Vstal jsem a nahradil Esmé. Měla pravdu, musela na lov. Oči měla černější než uhlí a kruhy pod očima tak tmavé, že jsem se bál, aby zmizely.

„Dám na ni pozor.“ Esmé jen přikývla a opustila pokoj. Já tedy obrátil pozornost na toho anděla v mém náručí. Ano, ona byla anděl.

Předchozí - Shrnutí - Následující

Autor: Naomi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Smutek v písních 7:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře