Kdo si chce poplakat, je to čtení pro něj.
16.05.2010 (09:45) • Naomi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2687×
Život se mi přehrával před očima, ale já stále netušila, zda chci žít. Pro co taky. Bratr je již dost starý a já jsem mu stejně byla jen na obtíž, i když to nikdy nepřiznal. Z otce se kvůli mně stal alkoholik a matka je mrtvá. Moje tělo je slabé a můj život nestojí za řeč. Proč se tedy vracet?
Pak najednou jsem si vzpomněla na jeden sen. Byl o malé holčičce, která byla tak nádherná. Byla mou kopií až na ty smaragdové oči. Nemohla jsem se na ni vynadávat. Až teď jsem si uvědomila, že takhle vypadá moje dcera. Teda vypadala. Ale kdo je otec?
Věděla jsem, že jsem pro ostatní jen stín, teda až do chvíle než si vezmu paruku a vkročím na jeviště. Tam to však nejsem já, teda pro svět. Tam na pódiu je Noe Stan nikoliv Bella Swan. Ráda zpívám i vystupuju, ale svět zná jen Noe.
Noe má skvělý svět, který nezná problémy. Každý ji zná a chce se s ní kamarádit. Kluci kvůli jejímu pohledu skoro vraždí.
Ani jedno Bella Swan nezná, ale já ji mám radši. Ano, já jsem Bella nejen v soukromí, ale i na pódiu. Noe je jen maska, která mi zakrývá smutek v srdci. Nevím, proč jsem si to neuvědomila dřív. Možná bych teď byla nikdo, ale alespoň bych neměla dvojitý neplnohodnotný život nýbrž jeden a plnohodnotný.
Jake měl v tomhle pravdu. Ničilo mě to. Nemohla jsem být Bellou Swan 24 hodin denně a užívat života. Já jej musela skloubit. Proč jsem ho jen neposlechla.
Možná bych mohla svoje chyby napravit. To by ale znamenalo se vrátit na zem. To bych již nevydržela, čekat na smrt. To bylo totiž ubíjející. Na to už nemám. Všechno jen tohle ne.
Ale co to říkala máma o mé babičce? Jo, že je to upír. Co to však obnáší? No asi pití krve, ale víc nevím. No, vlastně je ta Esmé Cullenová dost bledá, tak asi bledost. Měla vlastně i jinou barvu očí, protože by je měla mít oříškově hnědé jako všechny ženy v rodině. Jinak se moc nezměnila, teda podle fotek. Možná jen jsou její rysy dokonalejší, ale ne o moc. Byla hezká i za života, teda podle mamky. Byla vlastně i příjemná učitelka.
Ale dokázala bych ji milovat tak jako mamku? Asi ne, protože mamku nejde nahradit. Ona byla jedinečná, i když říkala, jak se podobá své matce. Ne, moje matka byla jako sluníčko, ale Esmé zas jak měsíc. Den a noc. Matka a dcera. Proč tedy Esmé odešla a nechala se proměnit?
Proč mám tolik otázek a neznám na ně odpověď. Je to až moc smutné, kolik život vysloví otázek a ani smrt vám odpověď neřekne.
Možná však najdu odpovědi v životě, který mi matka nabízí. Sice to znamená znovu umřít, ale alespoň na chvilku budu moci pátrat po odpovědích, než odejdu z toho světa krutosti. Ano, pokusím se ještě žít.
Esmé:
„Miláčku?“ Nevím kolik času uběhlo, ale najednou mi můj manžel položil svou ruku na mé rameno. Bylo to jako se probudit, zda je to u upíra možné.
„Jak je na tom?“ Nic jiného mě nezajímalo.
„Byla dost ošklivě potlučená, ale stabilizovaly jsme ji. Je však v kritickém stavu. Záleží jen na ní, zda se probudí anebo ne. Podle jejího bratra je, ale bojovnice.“ Žije. To bylo nejdůležitější a pokuď je alespoň trochu jako René, tak bude bojovat jak lvice o své mládě.
„Esmé? Alice mi řekla, že jsi celou dobu nevnímala. Je to tak?“ Co mu mám odpovědět?
„Je. Bylo toho na mě moc. René je dávno mrtvá a vnučka se ti chce zabít.“ Začala jsem opět vzlykat bez slz.
„Pšš. Ona přežije. Je silná a mladá. Určitě má pro co žít.“ Utěšoval mě Carlisle.
„Ne, nemá. Podle ředitele ze školy nemá kamarády a její otec radši odešel od rodiny. Má jen nevlastního bratra. Podle toho dopisu, co napsala je prý pro něj přítěží, i když to nechce přiznat. Ona nemá pro co žít.“ Něco ve mně se zlomilo a já už opět nevnímala svět. Topila jsem se ve vzpomínkách a nadějích.
Edward:
Bylo hrozné vidět Esmé tak trpět a neznat důvod. Jediné, co jsem ji vyčetl z mysli, byla jména a obličeje. Jeden starší a dost podobný Esmé. To byla podle myšlenek René. Druhý byl té dívky ze školy, Isabelly Swan.
Taky jsem vyčetl, že se Isabella snažila zabít. Pak, že je Esmé špatná babička, což jsem nechápal. Obviňovala se ze smrti své dcery, René. Jasper kvůli jejím pocitům musel odejít z domu, že to bylo pro něj hrozné.
Nechápal jsem, proč Esmé tolik vzal osud jedné z jejích žaček. Učila již na třech školách a nikdy si nevytvořila nic za vztah. Teď najednou byla nešťastná, kvůli dívce, kterou skoro nezná. Takhle jsem ji nikdy neviděl.
Její mysl byla moc zmatená a smutná. Skoro jako moje, když mi zemřela Tyana, má láska. Zničil ji jeden sadistický upír, kterého jsem pak za pomoci rodiny roztrhal, ale mojí lásku jsem již nedokázal zachránit. Tehdy se o mě Esmé moc bála a to byla v rodině teprve rok.
Esmé, ale o nikoho blízkého nepřišla. Teda, co vím. Vlastně já ani zbytek rodiny neznáme její minulost, až na jméno a to jen křestní. Možná akorát Carlisle něco ví, protože to on ji přivedl. Co však tají a zda něco tají, nevím já a ani Alice, což je pro ni dost depresivní.
Proč je Esmé tak tajuplná, když se jedná o minulost. Teď kvůli tomu nevíme, jak jí pomoct. Je jako omámená a vůbec na nás nereaguje. Emmett se dokonce chtěl zapálit, ale Rose mu to zatrhla. Díky bohu, protože by nám moc nepomohl, kdybychom ho museli hasit.
Carlisle si snad s Esmé už poradí. Jen počkat až dorazí.
Předchozí - Shrnutí - Následující
Autor: Naomi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Smutek v písních 6:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!