Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Smutek v písních 5


Smutek v písních 5Snad se vám to bude líbit

Esmé:

Hned druhý den po tom, co jsem odvezla tu dívku do nemocnice, tak jsem tam jela za manželem. Chtěla jsem zjistit jak se daří mojí studentce, ale k ní mě táhlo ještě něco jiného. Co to však bylo jsem netušila a tak jsem to nikomu nepověděla.

Když jsem přijížděla k parkovišti postřehla jsem díky upířímu zraku nějaký pohyb podél budovy směrem dolů. Zaparkovala jsem tedy a šla jsem se tam podívat. To, co jsem tam našla mě málem zabilo. Byla to Bella Swan,ta dívka z koncertu. Byla celá polámaná a vypadalo to, že spadla asi z hezké výšky, tak jsem se koukla nahoru. Ve čtvrtém patře bylo otevřené okno. Já jsem však tušila, že to  nehoda nebyla, protože okna jsou na to až moc vysoko.

Její srdce, ale zatím bilo. Sice dost slabě, ale žila. Běžela jsem tedy na recepci a ztropila tam pěkný povyk. Vše se odehrávalo tak rychle. Bellu již přivážely a naproti jim běžel můj manžel.

„Co se stalo?“ Začal vyslýchat, ale já zakročila.

„Našla jsem ji na chodníku. Nejspíš spadla z okna.“ Carlisle se na mě podíval a já mu četla v očích, že si odvodil to samé, co já. Že to nebyla nehoda, ale úmysl.

„Musí, co nejdřív na sál. Potřebuji rentgen celého těla.“ Už jsem nevnímala manželovi pokyny, které rozdával okolí. Šla jsem na recepci.

„Kde má pokoj Isabella Swan?“ Dívka, která seděla za stolem byla velmi mladá a tak my to vyšlo.

„Pokoj 396. Čtvrté patro. Nashledanou.“ Byla milá a tak jsem jí ten úsměv oplatila.

Vydala jsem se k výtahům a vyjela do čtvrtého patra. Najít pokoj nebylo taky těžké a tak jsem za chvilku stála před dveřmi jejího pokoje. Když jsem otevřela dveře, tak mi spadl zrak na otevřené okno a na papír, který ležel na posteli a byl zatížený džbánem.

Bylo mi to hned jasné. Ona chtěla zemřít, ale proč tu nemá rodiče? To my vrtalo hlavou.

„Esmé?“ promluvil na mě můj manžel.

„Carlisle, ona se chtěla zabít.“ Začala jsem vzlykat a Carlisle mě hned začal utěšovat.

„Proč?“ Chtěla jsem vědět, proč se tak mladá dívka chtěla zabít.

„Její matka René zemřela při autonehodě a její otec žije u své sestry, kde se léčí z alkoholizmu.“ Tak ona zůstala sama. Ke všemu ji zemřela matka. Počkat. On říkal, že se jmenovala René a tak se jmenovala i moje dcera.

„Jak se její matka jmenovala za mlada?“ vyhrkla jsem na svého manžela, který tím byl dost  zaskočený.

„René Danvrsová.“ Tak se jmenovala i moje dcera. Mnou začaly lomcovat vzlyky a Carlisle byl ještě více zmatený.

„Byla to moje dcera. Moje René.“ Vzlykala jsem mu do pláště. Proto mě něco táhlo k Belle. Byla to moje vnučka. Ta podoba s mojí dcerou byla dost viditelná, ale až teď jsem ji viděla.

„Musíš Bellu zachránit. Za jakoukoliv cenu. Je to moje vnučka a já ji nenechám zemřít.“ Skoro jsem až křičela, ale nechtěla jsem prostě přijít o tu dívku, kterou jsem viděla v náručí mojí dcery před lety.

Carlisle mě poslal domů a tak jsem poslechla,ale hned co se za mnou zavřely domovní dveře, tak jsem po nic sklouzla na zem. Tak jsem zůstala a vzlykala. Před očima se mi objevoval stále stejný obrázek. Moje dcera držící usměvavou holčičku, které bylo sotva pět let.

Bella toho měla dost smutného za sebou a ani se nedivím, že chtěla zemřít. Musí si myslet, jak je svět nezpravedlný, když ji tohle všechno potkalo. Měla pravdu. Svět k ní byl dosti krutý a nenechal ji ani chvilku šťastnou. Nemohla si prožít ani klidné dětství. Musela hned, co opustila panenky spadnou do tvrdé reality, která je dost krutá pro dospělé na což pro dívenku, která je na všechno sama.

Nenáviděla jsem se, že jsem neochránila René, ale i za to, že jsem nechala tak dlouho Bellu samotnou a zničenou. Měla jsem si lépe hlídat svojí rodinu a pak by se to nestalo. Jsem špatná matka i babička.

Bella:

V té temnotě se najednou začala objevovat bílá záře, která se zhmotňovala v postavu. Hned jsem onu postavu poznala.

„Mami.“ Byla stejná jakou si ji pamatuju. Krásná s úsměvem na tváři.

„Bellinko, tvůj čas ještě nenastal. Proč jsi to udělala?“ Hlas měla stále jako zvonkohru.

„Stejně bych umřela.“

„Ne, moje matka by ti pomohla.“ Nechápala jsem její slova.

„Jak to myslíš?“

„Ona je neživá. Upír.“ Moje mysl začala pracovat.

„Esmé Cullenová?“ První jméno, které mě napadlo.

„Ano. Teď už musím jít dítě, ale budu tě stále chránit. Rozmysly si dobře jestli chceš již odejít ze světa nebo ne.“ Záře zmizela a já opět osaměla.

Esmé:

Nevím jak dlouho jsem seděla u těch dveří, ale najednou se začal někdo dobývat do domu. Bylo mi to však jedno. Svět pro mě přestal existovat. Topila jsem se jen ve vzpomínkách.

„Emme, obejdi to.“

Najednou mě někdo bral do náručí, ale já neviděla ani neslyšela.

Bylo toho na mě moc. V jednom dni jsem zjistila, že moje dcera zemřela a má vnučka chtěla spáchat sebevraždu.

„Mami?“ Někdo mnou třásl a mluvil na mě. Bylo mi to jedno. Chtěla jsem se ohnat, ale nemohla jsem. Někdo mě nejspíš musel držet, ale kdo, to mě nezajímalo.

Přála jsem si naposledy vidět mojí malou René, jak drží Bellu v náručí a směje se na ni, tím svým krásným úsměvem.

„René.“ Hlas jsem měla mrtvý a bez života.

„Co s ní je?“ Někdo si o mě dělal starosti.

„Může utrpět upír šok?“ Bylo mi jedno, co se okolo mě děje, ale nedokázala jsem ty hlasy utišit. Rty byly moc těžké na to, abych je otevřela a jazyk moc ztuhlý.

„Odnesu ji do pokoje a zavolám Carlisle.“

Někdo mě odnášel a já se nedokázala bránit. Přestala jsem chtít žít svoji existenci.     

Předchozí - Shrnutí - Následující



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Smutek v písních 5:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!