Jak Edward radil, jak sbalit Bena.
07.02.2011 (20:45) • EleanorBrandst • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 4105×
EDIT: Článek neprošel korekcí.
5. kapitola
Edwardův pohled:
Dny ubíhaly a já se poslední dobou cítil šťastnější než kdykoliv jindy za celý svůj dlouhý život. Sice se kolem mě už nenakrucovalo tolik holek, ale pořád většina z nich na mě myslela. Jenže se změnila ještě jedna věc. Ano, tušíte správně. Angela.
Občas jí uteče nějaká ta myšlenka na to, jak jsem sexy, ale upřímně se snaží. Občas si říkám, jestli náhodou nepřišla na to, že jí můžu číst myšlenky. Snažila se se mnou bavit vždy jako kamarádka a zajímala se o mé koníčky a já o její. Bylo moc fajn si s někým tímto způsobem pohovořit. Ale co si budeme povídat, každé pro má své proti. Angela nebyla dokonalou dívkou a také byla hrozně zamilovaná. Tolik, až mě překvapovalo, že je vůbec člověk.
Jejím středem vesmíru byl Ben. Ten nenápadný a nevýrazný kluk, který z ní vždy byl tak nervózní, že se jí radši vyhýbal, než aby s ní promluvil. Nejednou jsem se šklebil nad jeho myšlenkami o Angele. Bral jsem ji jako kamarádku a on si ji představoval, jak ji svléká. Pro mě občas velmi nepříjemná záležitost. Vidět místo rovnice o dvou neznámých Angelu v krajkovém prádle, bylo přinejmenším nezvyklé. Ačkoli jsem na podobné myšlenky od svých bratrů téměř zvyklý, tak pořád je to divný.
Jednoho dne jsem měl s Angelou biologii a koukali jsme se na film. Skoro vůbec jsem ho nesledoval, protože jsem se snažil ignorovat Angeliny myšlenky, ona naštěstí měla alespoň tolik sebeovládání, že si Bena nepředstavovala pouze v puntíkovaných trenkách, ale myslela spíš na jeho úsměv.
„Mám ho někam pozvat. Nemám ho někam pozvat? Líbím se mu vůbec? Neustále se mi vyhýbá. Třeba o mě zájem nemá,“ kolovaly jí myšlenky pořád dokola. Nakonec jsem to nevydržel a rozhodl se s ní o tom promluvit. Lehce jsem se k ní naklonil a pošeptal.
„Trápí tě něco?“ Ona se na mě nechápavě podívala a zavrtěla hlavou. Jenže já se nehodlal, tak jednoduše vzdát. Dennodenně mě poslouchá a baví se se mnou o věcech, které nikdo z mé rodiny ani pořádně neví, proto bylo na čase, abych také vyslechl já ji a třeba jí nějak pomohl.
„Já se ti posledních pár dní svěřuji, tak ty mně můžeš taky. Slibuji, že nikomu nic nepovím a budu se ti snažit pomoct,“ sliboval jsem jí.
„Tak dobře,“ vrátila mi. „Plánuji oslovit Bena a pozvat ho na rande, ale mám strach, že odmítne,“ pošeptala mi. Lehce jsem se pousmál a pochválil jí.
„Konečně se jeden z vás dvou chce nějak projevit,“ rejpnul jsem si. Překvapeně se na mě podívala a já věděl, že jí tohle rejpnutí budu muset vysvětlit, a to aniž bych ze sebe udělal cvoka, který se druhým lidem hrabe v hlavě. Konečně jsem mohl uplatnit Carlislovy časopisy o psychologii, ale nakonec jsem se rozhodl nehrát si na borce a být upřímný.
„Ty vaše neustálé nenápadné pohledy a vzájemné červenání je roztomilé, ale rád bych tě viděl šťastnou,“ informoval jsem ji. Angela pomalu červenala a já věděl, že jsem na správné cestě.
„Kdy ho plánuješ oslovit?“ vyzvídal jsem.
„Ještě nevím. Teprve jsem uvažovala nad tím, jestli ho vůbec oslovím a zda by o mě stál,“ sdělovala mi.
„Určitě ti řekne ano,“ ujišťoval jsem ji a ona v hlavě začala vytvářet plán na pozvání. Soustředil jsem se na její myšlenky, ale zpovzdálí jsem uslyšel Aliciny myšlenky.
„Takhle to udělat nemůže, on ji odmítne!“ řvala na mě v myšlenkách a zároveň mi ukazovala vizi, kterou viděla. Angela totiž plánovala Bena oslovit před ostatními kluky, čímž by ho ztrapnila a on by ze sebe nevysypal ani hloupé ano. Nic takového jsem nemohl připustit. Dostat Angie a Bena do kupy byla priorita číslo jedna.
„Angelo, asi by bylo rozumné, kdybys mu to řekla někde v soukromí a dala mu čas, než se vyjádří. Víš, mohl by zpanikařit a nemuselo by to dopadnout dobře. Hlavně na něj nějak nepospíchej. Myslím, že tvé pozvání bude muset nadšeně rozdýchávat,“ upozorňoval jsem ji.
„To si myslíš?“ přemýšlela nad mými slovy. Já jen kývnul na její otázku a sledoval Aliciny další vize. Angela se rozhodla mé rady poslechnout a plánovala, jak to udělá. Měla ho v plánu oslovit, až půjdou z tělocviku. Počká na něj a nenápadně ho zdrží, tak že ho poprosí, jestli by jí nemohl pomoci s úklidem žíněnek. Angela to měla dobře promyšlené. Velmi dobře si uvědomovala, že učitelka je dneska bude trápit s gymnastikou. Nikdo ji neměl rád, ale včera na učitelku byli drzí a ona jim to plánovala vytmavit.
Projížděl jsem další a další Aliciny vize a zasekl se na vizi v kině, kdy Bena při filmu bere za ruku. Ben při jejím gestu trochu ztuhne a jeho malý kamarád v kalhotách začne tuhnout také. Jako kdybych mu přesně v tu chvíli viděl do hlavy. Přesně se mu musel začít vybavovat sen ze včerejší noci, který se mu zdál. Ano, ten sen byl trochu divočejší proti tomu, co se mělo doopravdy v kině stát. Proto zazmatkoval a raději utekl na záchody, aby se uklidnil. Bohužel se za celou událost tolik styděl, že Angelu nechal čekat dlouho a ona pak naštvaně odešla domů.
Jakmile jsem dokoukal celou vizi, tak jsem přemýšlel, jak slušně Angele naznačit, že Benovi hormony jsou trochu více poplašené, a že má vyčkat, než se ho začne jakkoli dotýkat. V hlavě mi to šrotovalo jako o závod.
„Angelo?“ začal jsem.
„Ano, Edwarde, máš ještě nějakou dobrou radu?“ popíchla mě. Její otázce jsem se ušklíbl a začal:
„Zkus prosím tě být trochu zdrženlivější. Nech udělat Bena první krok, alespoň v prvním kontaktu, když ty budeš ta, která ho na to rande pozve,“ poprosil jsem ji. Angela se na mě vykuleně podívala a já prostě dál nic nekomentoval. V hlavě měla jen zmatek a uvažovala nad tím, jak tohle všechno můžu vědět, ale rozhodla se mým radám dát šanci a já se modlil, aby se nic nepokazilo. Kdybych věděl, že pomáhat Angele sbalit Bena bude tolik náročné, nechal bych jí v tom. Určitě by si časem k sobě našli cestu. Neumět číst myšlenky a nemít Alici, tak bych to celé zkazil a Angela by mi brečela do košile. Byl jsem raději, když mi ve své mysli přezdívala Doktor láska.
Konečně skončil film a Angela se s úsměvem vydala na tělocvik. Já zatím rozdýchával celou záležitost a slyšel, jak Alice v myšlenkách nadává, že příště se nemám do ničeho takového pouštět, když ani nevím, jak sbalit holku.
Alice mě svýma myšlenkami urazila a já se rozhodl, že ji budu další měsíc sabotovat nákupy. Během chvilky se vyřítila do třídy a vrčela na mě jako na nepřítele. Jasper ji nechápavě uklidňoval a já se s úšklebkem zadostiučinění zvedl a šel na tělák.
4. kapitola 6. kapitola
Autor: EleanorBrandst (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Šmarjá, Edwarde, tak už se zamiluj! - 5. kapitola:
Tak už i Edward si hraje na dohazovače... To jsou mi s Bellou pěkný páreček
Tak myslím, že Alice má pravdu v tom, že Edward, ktorý nemá žiadne skúsenosti so vzťahmi a dievčatami by sa do niečoho takéhoto nemal pliesť. Skvelá kapitola.
No tak to je BOMBA ... Vážne úžasne ... Ja som naplutá ako struna ... Wuaaaa .... Krásne
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!