Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Šmarjá, Edwarde, tak už se zamiluj! - 32. kapitola

16.08.2011 (16:15) • EleanorBrandst • FanFiction na pokračování • komentováno 24× • zobrazeno 3665×

32. kapitola

„Tak tohle bylo o fous,“ svěřil se Zeus. Ještěže je Edward takový kus a recepční nakonec odláká. Bella si celkem naštvaně odfrkla:

„Nejradši bych jí utrhla hlavu.“ Zeus se její poznámce zasmál a pak najednou zmlkl.

„To bych ti ani já a ani Edward nedovolil.“ Zeus to řekl tak děsivě, že Bella uznala, že z ní asi bude muset být vegetariánka, tedy minimálně do svatby, pak už v dobrém i zlém, masu i zelenině.

„To se mám jako rozloučit s krvavými bifteky?“ zeptala se Bella na oko provokativně.

„Věř mi, že ty ti opravdu chutnat nebudou,“ ozvalo se za ní.

„Kruci,“ povzdechla si.

„A já myslel, že jsi spíše na čokoládu a jahody,“ rýpl si Zeus a Bella si jen zabrblala něco pod nos.

„Neboj, určitě najdeš svůj biftek i mezi zvířaty,“ utěšoval ji Edward. Bella se už raději nebránila. Neměla tušení, jak jí bude co chutnat.

Konečně se všichni setkali před hotelem a Zeus je vedl někam do pouště.

„To jsem zvědavej, co tu Bella uloví,“ zabručel sarkasticky Edward při vzpomínce na svou poslední návštěvu pouště, kdy mu utekl jediný fenek a on pak degustoval místní plazy. Od té doby věděl, že had je dobrý možná tak na kabelku pro Rosalii, ale rozhodně ne ke svačině.

„To měla na starosti Artemis,“ odpověděl mu Zeus.

„Cože?“ Ale jen co to dořekl, zavětřil.

„Puma, medvěd, žralok?“ prohodil téměř nechápavě Edward a Zeus se uchechtl.

„Asi nevěděla, který masožravec jí bude chutnat nejvíce.“ Jenže Edward stále stál a nechápavě kroutil hlavou, až se ho Belle zželelo.

„Zlato, Artemis je bohyně. Ona může všechno.“ Jen co to dodala, Edward na souhlas pokýval hlavou. Asi konečně pochopil.

„Mohl bys mi, prosím, navrátit čich? Ráda bych se zbavila toho pálivého pocitu v krku.“

„Jasně, posluž si.“ A po těch slovech se Bella pořádně nadechla a ucítila vůni. Sice jí to vonělo jako kuře s bramborem, ale nepohrdla tím a vrhla se na první zvíře, které jí přišlo pod ruku. Medvěd se nestihl ani pořádně rozhlédnout, když ho Bella poslala na zem. Byla rychlá a neúprosná.

Edward Bellu pozoroval a byl z ní unešený. Nebrala si s medvědem servítky a prostě ho zakousla. Neptala se, jak to funguje. Zachovala se naprosto pudově. Trochu ho při těhlech myšlenkách zatrnulo a doufal, že se bude Bella umět trochu ovládat. Ne že by mu to pak třeba v posteli vadilo, ale možná by někdy rád chodil ještě do školy nebo vůbec někdy mezi lidi. I když by třeba mohli trumfnout rekord Emmetta a Rosalie, co se týče prvních líbánků.

Ti tenkrát vydrželi v jedné místnosti spolu týden, dokud Emmett nepřišel s tím, že by už do konce věčnosti nic jiného nedělali. To se ale Rose nelíbilo, protože prý její vlasy měly divný tvar a ona se s tím nechtěla smířit a Emmett měl po líbánkách. Hodně brzy se proto při sexu naučil mlčet, až na občasné velmi pochvalné komentáře.

Bella mezi Edwardovým vzpomínáním spořádala i pumu, která jí trochu připomínala borůvkové knedlíky, což jí samotné bylo záhadou. Medvěd, co připomíná kuře, a puma, co je jako ovocný knedlík, takhle si vážně zlé krvelačné upírské chutě nepředstavovala. Bylo to spíš jako Bertíkovy lentilky. Teď stála před žralokem, jakpak asi chutná tahle parybička, když už jsme u toho? Má to vůbec krev? A jak se k tomu dostanu, když to mrská ocasem? Nemělo by to být grogy, že se to válí na písku?

„A do tohohle se jako kouše kam?“ zeptala se Edwarda.

„Nevím, mám se žraloky špatné zkušenosti. Když jsem je lovil naposled, jeden mi utrhl ruku,“ zavzpomínal Edward.

„A to ti jako dorostla?“ zjišťovala Bella.

„Ne, musel jsem na dno oceánu a najít ji. Když jsem ji pak našel, tak mi přirostla.“

„Žjůva, jaké to je? Bolí to?“

„Nic příjemného to není,“ svěřil se Edward.

„Ale proti proměně je to leháro, co?“ snažila se porovnávat Bella a Edwarda začalo popadat neblahé tušení.

„Jo, to jo,“ přisvědčil jí Edward.

„Tak to bych to mohla zkusit,“ konstatovala Bella s experimentálním hlasem a Edward ji nechtěně v ten moment přirovnal ke Carlisleovi, ale jen do té doby, než mu došel úplný význam jejích slov, a urychleně ji sevřel v náručí.

„Miláčku, myslím, že by tým A nebyl moc nadšený, kdyby ti tu ruku náhodou žralok sežral a ty by sis mě brala jen s jednou rukou,“ snažil se jí Edward vymluvit její experiment.

„Ty by sis mě nevzal, kdybych měla jen jednu ruku?“ vyrukovala na něj ihned Bella s podezřením, že její budoucí manžel by utekl při první problému objevujícím se na její kráse.

„Modlil bych se, aby ti zůstala levá, abych měl kam navléknout prsten,“ zazubil se upír, ale Bella se na něj podívala dosti mrazivě.

„Zlatíčko, tebe bych si vzal, i kdybys byla stařena!“ zablekotal něco narychlo smířlivě Edward.

„Ale Edwarde, vždyť já stařena jsem!“ vrátila mu naštvaně Bella.

„Tak o tom bychom se mohli dohadovat,“ pokáral ji téměř.

„Jsem, jen na to nevypadám,“ upozornila ho.

„Já jsem podle tvých měřítek taky stařík a nevypadám na to,“ vrátil jí. Bella chvíli nad něčím uvažovala a pak prostě pokrčila rameny.

„Uniklo mi něco, že ses tak lehce vzdala?“ rýpl si Edward.

„Jen jsem si uvědomila, že máš pravdu,“ vysvětlila mu Bella.

„A v čem přímo?“ zjišťoval Edward.

„Jsi větší stařík než já,“ svěřila se mu.

„To jako že jsem starší?“ ujišťoval se.

„Ale jenom o sedm let,“ našpulila na něj Bella pusu a tvářila se jako malá holka, která chce vyrůst a dokázat všem, že je jedno, že je mladší. Edward se jejímu chování trochu zasmál.

„Hele, nechci vás rušit, ale Afrodita mě bude mučit potom celou věčnost, pokud vás nedovedu včas,“ upozornil na sebe Zeus. „Bello, zkus dojíst toho žraloka, ať můžeme jít,“ poprosil ji Zeus. Bella téměř lidsky přešlápla a svěřila se:

„Já už hlad nemám.“ Edward se ušklíbl a neváhal. Žraloka plácajícího se v poušti, snažícího se plavat v písku, vzal za ocas a otočil ho na záda, pak si ho přidržel a zakousl se do místa, kde si myslel, že je krk, a sál. Během další minuty bylo po žralokovi.

„A pak, že nevíš jak,“ rýpla si jakoby naštvaně Bella. Edward si jen povzdechl a raději ji umlčel polibkem, přeci nebude shazovat vítězství nad žralokem tím, že Belle vysvětlí, že boj s parybou je v poušti poněkud snazší. Bella neodporovala. Během vteřiny se na něj natlačila celým tělem a čím dál víc větší silou tlačila na jeho rty. Edward nakonec zaskučel a Bella se vyděšeně odtrhla.

„Děje se něco?“ zeptala se Bella vyděšeně.

„Buď, prosím, opatrnější,“ zaskučel. Bella nechápala proč, a když Edward uviděl její nechápavej výraz na tváři, rozhodl se jí to vysvětlit.

„Víš, nějakej ten měsíc budeš silnější než my ostatní,“ vysvětlil jí Edward.

„Jako silnější než Emmett?“ vytasila hned Bella.

„Pravděpodobně.“ A Bella se po Edwardových slovech rozzářila jako sluníčko.

„Ach, bejby, co máš za lubem?“ prohodil Edward sám k sobě v hlavě, ale dále raději nic nekomentoval. Strach z toho, že se k tomu oltáři vůbec nedostanou, ho začal pohlcovat. Přeměna z ní udělala pěknou dračici a pravděpodobně i ďáblici a experimentátorku. Téměř jako by se všechny její potlačované touhy, povahy a sny proměnou tlačily na povrch. Edward mohl jen doufat, že bude schopný s ní držet krok. Něco mu říkalo, že tohle je pouze slabý začátek.

„Půjdeme?“ vyrušil Zeus Edwarda z jeho myšlenek. Edward se zadíval na Dia a zadíval se na nabízené ruce. Bella bez přemýšlení Diovi ruku podala a Edward se k nim váhavě přidal. Bella mu věřila, a to byl jediný důvod, proč se odhodlal mu ruku vložit do dlaně, ale jinak ho tyhle božské věci dost děsily. Už takových let je na zemi a teprve po století se dozví, jaká je pravda. A taky si ke své hrůze uvědomil, že asi tak po sto dvanácti letech poprvé drží za ruku chlapa...

Edward otevřel oči a spatřil bílou místnost naplněnou lidmi. Mezi nimi se nacházela i jeho rodina. Raději překvapivě znova zamrkal, jestli se nemýlí a nadechl se. Slyšel jejich myšlenky a nebyl si jist, zda není šálen. Opravdu tu byli všichni.

„Edwarde!“ vykřikla nadšeně Alice a skočila mu šťastně kolem krku. „Tys mi ale dal!“ začala mu hned nadávat jeho sestra.

„Co tu všichni děláte?“ zeptal se překvapeně Edward.

„Přece sis nemyslel, že nás připravíš o svou první svatbu,“ kárala ho Alice.

„To bych ti nikdy neudělal,“ zalhal jí Edward a ona se na něj zlobně podívala a Belle něco říkalo, že za to lhaní ještě zaplatí.

„Konečně!“ vykřikla Afrodita a skočila po Belle, která ji jen tak tak zachytila. „Promiň, já myslela, že tvé reflexy budou o něco lepší,“ rýpla si Afrodita.

„Bella není bohyně,“ poznamenala Athéna, která přišla hned chvíli po ní.

„Athéno,“ pozdravila ji Bella.

„Ahoj, Bello,“ pozdravila ji Athéna.

„Konec vykecávání, musíme to urychlit, jinak z dnešního loučení se svobodou nic nebude,“ ozvala se Alice a všichni protočili oči.

„Bello, když se k tomu Edward nemá, tak to udělám za něj,“ převzala vedení Alice a jala se představit celou jejich rodinu. Nikdo pro jistotu neodporoval, všichni věděli, že to u Alice nemá cenu.

Pak Alice popadla Bellu téměř do náruče a prohlásila:

„Pošlete si pusinku, uvidíte se zítra u oltáře,“ řekla a dřív než stihl Edward jakkoliv zareagovat, ženy Bellu odtáhly a muži zůstali sami.

„A teď jsme na řadě my,“ ohlásil se Amor a otevřel dveře do jakési komnaty se slovy:

„Je na čase, Edwarde, získat pořádné rady do manželství,“ prohodil Amor, pohladil si luk a Edward při jeho lišáckém výrazu měl chuť utéct.

31. kapitola 33. kapitola

Autor: EleanorBrandst (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Šmarjá, Edwarde, tak už se zamiluj! - 32. kapitola: