Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Šmarjá, Edwarde, tak už se zamiluj! - 15. kapitola

14.04.2011 (13:15) • EleanorBrandst • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 4610×

15. kapitola

Artemis nás nešetřila. Už mi zadek málem upadl, když zavelela přestávku. Zoufale jsem se sesunula na zem a uvažovala o tom, jestli by v dalším životě nebylo lepší být mužem.

„Víš, trochu jsem při posilování přemýšlela,“ ozvala se najednou Afrodita. Otočila jsem se vyčerpaně na bok a odmítala se zvednout. Zůstala se také na zemi válet a poťouchle se usmívala.

„Sice máš zakázáno koukat na Edwarda, ale nemáš zakázáno kontrolovat ty dva,“ vyklopila.

„Na tom něco bude,“ přidala se Artemis. „Ačkoli toho tvého Edíka bych nejradši zabila,“ informovala mě. Nechápavě jsem se na ni podívala a ona mi vysvětlila:

„Loví mi zvěř? Co mám pak lovit já?“ Afrodita se zasmála a uklidnila Artemis:

„Neboj, on ti je všechny nevyvraždí. Zvěře je dost,“ uklidňovala ji Afrodita. Artemis si zasmušile sedla do křesla a vrátila nás k tématu:

„A jak budeme kontrolovat ty dva?“ Afrodita se vítězně usmála a otevřela nějakou skříň, z které vytáhala jakési zrcadlo. Postavila ho před nás a řekla:

„Amor.“ V zrcadle se objevil Amor ležící vedle Athény, koukající na nějakou hroznou telenovelu. Z dálky jsem poznala, že se tam míhá Natalia Oreiro a začala jsem se smát.

„Neříkejte, že tohle je jejich nová inspirace. Divoký anděl,“ rýpla jsem si. Holky se začaly smát se mnou.

„V životě bych netušila, že se Athéna sníží až k něčemu takovému,“ chichotala se Artemis. To bylo snad poprvé, co jsem v ní viděla obyčejnou ženu bez celulitidy na zadku a ne teroristku v podobě šíleného posilovacího trenéra.

„A to ten seriál stejně pořádně ani jeden z nich nepochopí a nevezmou si z toho to nejdůležitější,“ konstatovala Afrodita. Takže já jsem se v klidu mohla uvolnit a začít si promasírovávat namožený zadeček.

„Ta bude vypadat,“ upozornila Afrodita na čokoládu, kterou si Athéna strkala do pusy.

„Budu hádat. Tu jsi ji poslala ty,“ řekla jsem jí vyčítavě.

„Proč myslíš?“

„Tahle mléčná se sušenkou je obzvláště kalorická.“

„Přece na tom takhle nemůžu být jediná,“ odpověděla smutně Afrodita a Artemis si odfrkla:

„Jenže jí to nic neudělá. Jen podporuješ její choutky na sex. To nevíš, že v malém a občasném množství je čokoláda afrodiziakum? Nebude to dlouho trvat a vrhne se na Amora a všechny kalorie prosouloží,“ vysvětlila Artemis. „Kdyby ses necpala jen čokoládou a měla po ruce neustále nějakého chlapa jako ona, nemusela bys teď cvičit,“ rýpla Artemis.

Na té teorii asi něco bylo, i když ji vyřkla panenská bohyně. Vždycky, když můj nyní už zesnulý manžel donesl dobrou čokoládu, velmi vřele jsem ho za to odměňovala. To byly večery. Vrau! Ačkoli horké maliny s vanilkovou zmrzlinou taky dělají své. Mohla bych vyprávět. Pokud tyto afrodiziaka nepoužíváte ve velkém množství, na ženy fungují.

Z počátku jsem měla problémy s manželstvím a sexem, ale časem jsem přišla na to, jak být poslušnou manželkou a mít spokojeného manžela. Nesměla jsem poslouchat okolí a nechat se vést instinktem. Spousta mých kamarádek se po několikátém týdnu sdílení ložnice po svatební noci odstěhovalo od manžela do vlastních ložnic, ale já necítila, že je to správné. Už tak jsem si připadala, že ho neznám a mít do konce života muže, který za mnou přijde, když bude mít chuť na sex a pravděpodobně bude i přiopilý, se mi příčilo. Ačkoli mi to bylo nepříjemné, zůstala jsem u něj v posteli. Viděla jsem, jak denně po svatbě čekal na mé odstěhování, ale já mu nedala jediný náznak něčeho takového. Vždycky jsem se připravila na noc a ulehla vedle něj. Od svatební noci se mě nedotknul a několik dalších týdnů proběhlo bez mluvení a jen spánku vedle sebe. Až jednou to nevydržel:

„Neplánujete se odstěhovat?“ ptal se se zvědavostí v hlase. Trochu jsem se jeho otázce pousmála a nezaujatě odpověděla:

„Proč? Vadím vám tu?“ Svou odpovědí jsem ho zaskočila.

„Ne, nevadíte. Jen se ostatní zmiňovali, že jejich manželky od nich utekly do vlastních ložnic,“ sdělil mi to, co jsem věděla.

„Vím,“ pohodila jsem lhostejně. „Vy to tak taky chcete?“ šeptala jsem a neodvážila se mu podívat do očí. Zrozpačitěl a začínal zmatkovat.

„Já jen, že je pro mě těžší se od vás držet dál,“ svěřil se. Byl opatrný a snažil se být vždycky milý. Věděl, že ho nemiluji a já věděla, že si mě vzal hlavně kvůli tomu, abych mu zplodila potomka, kterého potřeboval. Vzdychla jsem a vysvětlila.

„Některé ženy říkají, že tahle část manželství může být i příjemná,“ řekla jsem přiškrceně. Hořely mi tváře a já doufala, že je chápavější, než vypadá. Zablýsklo se mu v očích a já čekala, co bude dál. Vzal opatrně můj obličej do tváří a tenkrát naprosto vážně pronesl:

„Budu se snažit z vás udělat tu nejšťastnější ženu na světě.“ Mé srdce běželo po těchto slovech jako o závod a on se mezitím zmocnil mých rtů. Ten večer jsem poznala, že sex může být úžasnou záležitostí i bez lásky.

Athéna:

Ležela jsem na polštářích před televizí a ládovala se čokoládou od Afrodity. Jedno se jí muselo uznat, věděla, jak mě naladit na další sexuální hrátky. Čokoláda na mě měla velmi dráždivé účinky. Pod čokoládou jsem neustále viděla mé sexuální hrátky s čokoládovou polevou a s jejím slízáváním z různých těl. Vzpomínka na to, jak jsme nedávno Parida s Hérou dráždily tím, že jsme si navzájem slízávaly z těl čokoládovou polevu, mě rozehřívala snad všude. Konečně mu snad hošánkovi došlo, že dal jablko té špatné bohyni. Ještěže jsem měla po boku Amora. Sice byl neskutečně zažraný do toho blábolu v televizi, ale moc dobře jsem věděla, že se tahle situace dá změnit. Amor mě nikdy neodmítl.

Trochu jsem si povzdechla a přemýšlela nad tím, kdy jsem se takhle změnila. Bývala jsem nejmocnější a nejmoudřejší bohyní. Podle pověstí jsem bývala nejoblíbenější bohyní Dia. Trávila jsem s ním spoustu času, protože se mnou moc rád rozmlouval, ale to se změnilo. Pár let potom, co jsme se s Afroditou vyměnily. Jakmile jsem se začala zabývat dohazováním lásky, přestala jsem toužit po vítězství a začala se více řídit city. Abyste mohli někomu najít lásku, museli jste ji chápat. Vědět, proč lidé nemůžou s každým, koho jim dohodíte, být, proč je někteří lidé přitahují a nepřitahují, a proč někteří vůbec nejsou schopni milovat.

Tím se začalo všechno pro mě měnit. Když jsem se snažila najít nějakou strategii nebo se snažit být moudrá, nikoho jsem nikomu nedohodila. Spíše jsem všechno pokazila. Nepomohla jsem nikomu najít žádnou pravou lásku a jedna moje část, která toužila po vítězství, byla odhodlaná udělat cokoliv. Chtěla-li jsem lásku opravdu pochopit, musela jsem ji prožít a znát pocit milovat a být milována. Rozhodla jsem se podívat po lidském světě a vůbec tam nějakou lásku najít.

A to se mi stalo osudným. Zamilovala jsem se a to mě změnilo. Nejhorší na tom všem bylo, že mi dotyčný zlomil srdce a já od té doby nenahlížím na lásku správně. Teda aspoň to tak cítím, ale sama nevím, co s tím mám dělat a přiznat to před ostatními nechci. Pořád přeci mám jen svou hrdost.

Už nejsem panenskou bohyní a už pro mě není jediným úžasným mužem Zeus. Každý muž, který mi chce udělat radost, je pro mě úžasný. Mou posedlostí se stali muži a sex s nimi. Neplánuji pro ně žádné bitvy, snažím se je jen uspokojit, protože to dělá spokojenou i mě. Sice jsem věděla, že mé staré já tam někde je, ale v této době se projevit nechtělo a ani nemohlo.

Stala jsem se povahově Afroditou. Místo síly a moudrosti se u mě projevovaly více schopnosti adaptabilní pro lásku, krásu a sexuální hodnoty. Jen plodnosti jsem se vyhýbala. Nechtěla jsem mít děti a zatím se mi to i dařilo.

Pohlédla jsem na obrázky míhající se v televizi a sledovala jakéhosi Iva, který se snažil uniknout před divokou Milagros. Ivo měl přítelkyni, pěknou čarodějnici mimochodem, a snažil se jí být aspoň chvíli věrný. Milagros ho nakonec zatlačila do kouta a on ji musel políbit. Ta holka měla šťávu a mně se díky ní vytvořila v hlavě divoká myšlenka.

Moc dobře jsem si uvědomovala, že mě Edward odmítne. Jenže já jsem silnější než on. Ta upírka minule málem měla úspěch. Kdyby byla o něco rychlejší a silnější, Edwarda by získala. Byla jsem si vědoma, že pravděpodobně tímhle způsobem to není zrovna ideální cesta jak zapojit Edwarda minimálně do sexuálního procesu, ale nic jiného mě nenapadalo. Téměř jsem se cítila při tom pomyšlení zoufale. Čím bude starší, bude vybíravější a pravá láska pro něj pak už nebude muset existovat. Tak jako tak pak bude muset vyzkoušet sex s jinou. Nebo bude chtít být do konce své věčnosti panic? Zvedla jsem se z polštářů plná euforie z čokolády a ze seriálu a mířila jsem si to k obláčkům. Nechala jsem se vést city, které jsem si během několika desetiletí vytvořila.

„Kam jdeš?“ ozval se najednou Amor. Otočila jsem se na něj a pověděla jsem.

„Asi znásilním Edwarda,“ svěřila jsem se.

„Cože? Jak?“ vypustil z úst.

„Jsem silnější a rychlejší než on. Neuteče mi. Zcvaknu ho stejně jako Milagros Iva,“ chlubila jsem se a v žilách mi proudil adrenalin. V poslední době se na mě začínalo projevovat, že jsem dlouho neválčila a sex mé hormony neuspokojoval. Milovala jsem vítězství a něčí pokoření. Bylo na čase si pokořit Edwarda. Už jen při pomyšlení na to, jak se sprchuje, jsem byla nadržená. Nepotřebovala jsem žádnou předehru. Vlastně doteď nechápu svou výdrž na něj neskočit. Chvíli jsem nad tím uvažovala a pak jsem usoudila, že to asi bylo tím, že jsem vždycky byla obklopena spoustou mužů, kteří mě dostatečně uspokojovali. Jenže to nemohlo trvat věčně. Jsi na řadě, Edwarde Cullene!

Jakmile jsem informovala Amora o svém plánu, namířila jsem si ho splnit. Došla jsem k obláčkům a pohodlně se uvelebila. Cítila jsem, jak za mnou Amor kluše. Nemohl si tuto událost ujít.

„Edward Cullen,“ pomyslela jsem si. Během chvíle jsem byla nad ním. U nich dole byla noc a on měl na uších sluchátka a relaxoval. Jeho pokoj jsem odzvučila, aby se tam během chvíle nenahnala celá jeho rodina, upravila jsem si bílé šaty a hlavně výstřih. Svá prsa pořádně naaranžovala, aby byla vidět co nejvíce, nadechla se a šla splnit úkol.

Přemístila jsem se do Edwardova pokoje a rozhlédla jsem se tam. Byl prostorný. Pomalu jsem se plížila k Edwardovi a prohlížela si jeho krásné drsné rysy. Zhluboka jsem se nadechla a cítila jeho opojnou vůni. Lákal mě a má touha po jeho těle byla větší a větší.

„Z něho bude jednou dokonalý svůdník,“ pomyslela jsem si. Nevím kdy, ale Edward mě najednou spatřil a postavil se na nohy proti mně, omámeně na mě zíral. Ačkoli se vzpamatoval rychleji než všichni ostatní muži.

„Co tu chcete?“ vypustil z úst otázku. Jenže já nemínila na otázku hned odpovědět. Nejdříve jsem ho přimáčkla na stěnu a pak teprve promluvila.

„Je čas, abys konečně přišel o své panictví,“ pošeptala jsem mu a cítila, jak se propnul. „Teď už mě, chlapečku, nezastavíš,“ pomyslela jsem si.

14. kapitola 16. kapitola

Autor: EleanorBrandst (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Šmarjá, Edwarde, tak už se zamiluj! - 15. kapitola: