Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sluneční záře - 6. kapitola

Victoria od LamiAlice

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Sluneční záře - 6. kapitolaEdward už ví, co znamenaly Belliny nápovědy. Dostane dopis, kde se mu nabízí dozvědět se o existenci upírů víc. Navštíví svou tetu Lauru ve Volteře, nebo se rozhodne jinak?

08.03.2011 (09:30) • MrsCullenova • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 957×

Kapitola 6. - Výlet do Itálie

Okamžitě jsem sedl k počítači a na internetové stránce www.google.com jsem do vyhledávače zadal Nosferatu.
Vyjelo několik odkazů na stránky související s mou otázkou, co to vůbec nosferatu je. Otevřel jsem hned tu první a na černém pozadí se objevil obrázek bájného upíra. Pod obrázkem stál popis.

Pán upírů přezdívaný Nosferatu nemá typické znaky upírů. Nemusí spát v rakvi a kromě toho, že na slunečním svitu září jako diamant, mu slunce neubližuje. Je obdařen zvláštními schopnostmi. Jednou z nich je například, že může kdykoliv a kdekoliv přeměnit normálního člověka v upíra. Proto se podobných druhů jako Nosferatu pohybuje po světě mnoho.

Tak tohle byly ty nápovědy? Obchod Nosferatu, kavárna Upíří doupě a kniha o Draculovi? Všechno nasvědčovalo tomu, že Bella je upír, ale to přece nemohla být pravda. I když nikde se nepíše, že upíři vyhynuli, či zmizeli. Zmínky o nich se šíří po celém světě i dnes.

Článek o pánu upírů tedy vysvětluje, proč Bella na slunci tak nádherně světélkovala. Jak jí mám ale teď sdělit, že jsem tu záhadu rozluštil, když zmizela? Jak se s ní mám spojit, když neznám adresu ani telefonní číslo? Zkoušel jsem hledat i email, ale ani ten neexistoval.

Opět jsem byl v nesnázích.

Nezbývalo mi nic jiného, než na ni zapomenout. Ona prostě zmizela z mého života a zanechala mi jen stopy. Když se mi povedlo přijít na to, kým opravdu je, už ji nespatřím. Nebo tomu vše alespoň nasvědčovalo. Kdyby se semnou chtěla spojit, zanechala by mi nějaký kontakt.
…

Pár dní jsem po škole chodil jako tělo bez duše a při obědě sedával sám přesně u toho malého zapadlého stolu, kde jsem dříve sedával s Bellou. Nikdo mou samotu nenarušoval. Za to jsem byl rád.
…

Další měsíc uběhl a bylo zrovna pondělí odpoledne a já se vracel ze školy, když se do našeho domu dobývala pošťačka.

„Dobrý den,“ pozdravil jsem.“

„Dobrej, nesu nějakou doporučenou poštu. Vy jste Edward Mason?“

„Ano, to jsem.“

„Tady máte a tady mi to podepište, prosím.“ Podávala mi desky s papírem, který si žádal můj podpis.

„Jistě. Děkuju.“

„Nashledanou,“ řekla a znuděně popadla svůj vozík plný pošty a odešla.

Netušil jsem, kdo mi píše, ale tajně jsem doufal, že by to snad mohla být Bella. V dopise však stálo jiné jméno. Nejdřív mě to zklamalo, ale když mi došlo, o koho jde, byl jsem překvapený. Překvapení nebylo ani příjemné, ani nepříjemné. Bylo to prostě překvapení.

Zůstal jsem na to jméno koukat, jako přimražený. Laura, moje druhá teta, která o sobě nedala vědět už něco přes osm let, napsala dopis, který byl adresován mně. Pozorně jsem se začetl.

Milý Edwarde,

vím, že tě můj dopis asi velice překvapí. Nedala jsem o sobě vědět už nějakou tu dobu z jednoho prostého důvodu. Nemohla jsem. Díky návštěvě Cullenovových jsem ale zjistila, že už o naší existenci víš, tedy o existenci upírů. Chtěla bych ti o nás prozradit víc, proto jsem ti zaslala letenku a byla bych moc ráda, kdyby si mě přijel navštívit. Charliemu ale nesmíš nic říct. Něco si pro něj vymysli.

P.S.: Bella je tu taky.

Těším se na tebe

Laura

Ta poslední slova mě dostala. Mé dosavadní pochyby zmizely a já byl rozhodnutý jednat okamžitě.
…

Seděl jsem na letišti a kontroloval, jestli mám všechny potřebné věci. Hygiena, pyžamo, spodní prádlo, peníze a doklady. To bylo vše, co jsem potřeboval.

„Cestující letu číslo 5120 společnosti AirFair do Benátek mohou nastupovat do letadla,“ ozvalo se z reproduktorů. Zvedl jsem se a s kufrem v ruce vyrazil ke vchodovému tunelu. Letenku jsem dal mladé světlovlasé slečně, která mě odvedla k mému sedadlu. Příjemně se usmála a odešla.

Sedačka byla pohodlná, takže i dlouhá cesta letadlem by neměla být problém. Obsluha byla velice příjemná a také velice komunikativní, takže i o zábavu jsem měl postaráno. Mou náladu hlavně zvedla představa, že konečně uvidím Bellu. Nemohl jsem se dočkat.

Za okénky začala padat tma a společně s ní začaly padat i má víčka. Poprosil jsem letušku o polštář a pohodlně usnul.

Společně s probuzením na mě čekal šok v podobě drobné rudovlasé dívky, která se nade mnou skláněla. Zpočátku mi přišla cizí, ale pak jsem v ní začal poznávat známou tvář.  Byla to Laura.

„Ahoj, spěcháme tak honem.“ Vzala mě za ruku a táhla pryč z letadla. Skrz letištní halu jsme skoro běželi. Venku na parkovišti na nás čekal velký černý Jeep, který řídil neznámý muž. Jakmile jsme nasedli, Laura si sundala z hlavy šátek a sluneční brýle. Teď jsem poprvé spatřil její rudé oči. Lekl jsem se. Tohle jsem ještě nikdy neviděl, ale teď mě čeká hodně překvapení.

„Takže, začneme asi pěkně od začátku co?“ zeptala se mě a já jen tiše přikývl. Oslnivě se zazubila a odvrátila pohled zpět na cestu.

„Když jsem sem před devíti lety přijela, absolutně mě to tu okouzlilo. Společně s lidmi z hotelu jsme jeden den podnikli výlet do Volttery. Krásného slunného města, které se pyšní překrásným hradem, hned na náměstí. Samozřejmě jsme neodolali a vydali se na prohlídku. Heidi, naše průvodkyně, nám řekla něco málo k historii a vzala nás do hlavního sálu, kde všichni, až na mě, zahynuli. Od první chvíle, kdy jsem jí spatřila, mi přišla jiná. Poznala to, a tak mě na tu hrůzu nejdříve nechala koukat. Pak až se rozhodovalo, co se mnou.“

Nechápavě jsem se na ní podíval, protože jsem tomu příběhu přestával rozumět.

„Víš, Heidi patří do rodiny Volturiových. Jsou taková výše postavená rodina našeho druhu. Kontrolují dodržování pravidel. Nesmí se stát, aby naše tajemství bylo prozrazeno. Nikdo z nás nesmí o svém původu mluvit. Žádný normální člověk nesmí znát pravdu. Nechali mě žít, respektive mě přeměnili, jelikož vycítili, že bych jim mohla být užitečná. Po své přeměně jsem získala dar. Dar ovládání mysli. Dokážu se dotyčnému vkrást do hlavy, do myšlenek a vše změnit k obrazu svému. Byla jsem jim užitečná. Ze začátku jsem se trochu vzpírala, ale později jsem měla možnost lépe se poznat s Travoyem. Travoy je jeden z mladších a méně významných upírů z rodiny. Mě však učaroval a za nedlouhou dobu jsme se vzali. Mimochodem nejsem jediná, kdo má dar. U Volturiových má dar každý. Dokonce i ty znáš některé s darem, Bella má taky jeden. Má ochranný štít a dokáže jím zaštítit kohokoli a my ostatní na něj pak svými schopnostmi nemůžeme. Náš svět je velice zajímavý.“

Byl jsem z toho všeho trochu dezorientovaný. Chvíli mi trvalo, než jsem vše pochopil a Laura pokračovala.

„To, že o nás víš, nám prozradila Alice. Má taky dar a to předvídání budoucnosti. Díky ní jsem tě sem mohla pozvat a odhalit ti tak celé naše tajemství.“

„Páni, já nemám slov. Tohle je neuvěřitelné.“

„Chápu, že jsi zmatený, ale brzy si zvykneš.“

„Zvyknu na co?“

„Zlatíčko, jak jsem řekla, žádný člověk nemůže o naší existenci vědět.“ Počkat, tomuhle jsem doopravdy nerozumněl.

„Počkej, jak to myslíš?“

„Máme dvě možnosti co s tebou udělat. Smrt, nebo přeměna.“

 

...pokračování příště...

 

Autor: MrsCullenova (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sluneční záře - 6. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře