Tato povídka je moje první, jedná se o dvě dcery, které jsou dvojčata a jmenují se Alice a Rosalie, a jak už název napovídá, jsou slavné zpěvačky.
28.05.2010 (16:15) • kikushek • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1565×
Prolog
Rosalie
Zrovna jsme dozpívaly další písničku a lidé začali tleskat a pokřikovat. Na pódium se začaly snášet lístky růže. Ach, jak já ty fanoušky miluji.
* * * * *
Omlouvám se, zapomněla jsem se představit. Jmenuji se Rosalie Hale (no vlastně už se jmenuji McCarty) a moje dvojče, které bylo na pódiu se mnou, se jmenuje Alice Hale, oběma je nám 19 let. Mám ji moc ráda a k tomu všemu je moje nejlepší kamarádka.
Od malička jsme toužily stát se zpěvačkami, umíme zpívat nádherně, nejsme namyšlené, ale víme to, navíc nám to každý říká.
Zpátky k dětství, vyrůstaly jsme v New Yorku, náš otec byl opilec - stále byl opitý, nešlo to s ním vydržet. A matka to nesnesla a poslala nás ke své sestře do LA k Esme. Den po odstěhování nám Esme sdělila, že se naše matka zabila.
Ze smutku jsme začaly zpívat a ve škole si nás všiml učitel hudební výchovy.
Začal s námi cvičit a přihlásil nás do pěvecké soutěže, od té doby nás zná celý svět… Jmenujeme se Two cute girls (dvě roztomilé děvčata). Máme kapelu, která se skládá – kytarista Mike, bubeník (a můj manžel) Emmett, a ještě nás organizuje naše teta Esme.
Esme je pořád sama, vůbec nechápu jak to. Tahle osoba je úžasná už napohled, natož když ji poznáte. Máme ji obě moc rády, jako svoji náhradní matku a ona to ví, pořád se o nás bojí a stará a my jí to nemáme za zlé, sama říká že by se o nás postarala i kdyby nechtěla - slíbila to naší matce. Každé léto jezdíme na Turné po celém USA. Zrovna jako teďka, jsme ve Phoenixu.
* * * * *
Uklonily jsme se a rozhodly se odejít z pódia do šatny, ale naší fanoušci vyřvávali:
„Ještě jednu, aspoň jednu písničku…“ A tak jsme neodolaly a zazpívaly pro ně poslední.
S chutí jsme si vypily v šatně naše minerálky a začaly jsme si povídat.
„Za 10 minut, máme autogramiádu v sále, tak nezapomeň Rose,“ řekla mi Alice a odešla se převléct a poupravit před velké zrcadlo.
Ostatní už odešli a tak jsme zůstali s Emmettem sami. Vášnivě jsme se líbali, kdybych si pořád dokola neopakovala že jsme v šatně, už bychom byli oba bez oblečení.
„Zlato, nechci ti nic říkat, ale už by si měla jít, nebo přijdeš pozdě a budou naštvaní, i když v tvém případě asi ne, jakmile tě vidí, zapomenou co chtěli,“ řekl a dával mi komplimenty Emm mezi polibky.
Neochotně jsem se zvedla, převlékla jsem se, upravila, dala poslední pusu Emmettovi a odešla dávat podpisy.
Alice
Jakmile jsem se oblékla, vešla jsem do sálu plného fanoušků, kteří okamžitě začali ječet.
Sedla jsem si na své místo a začala podepisovat svoje fotky. O 15 minut později se konečně moje sestra ukázala, fanoušci začali znovu ječet, usmála jsem se. Sedla si vedle mě.
„Promiň za zpoždění,“ omluvila se.
„To nic, chápu tě. Nevíš náhodou, kde máme další vystoupení?“ zeptala jsem se a přitom podepisovala další fotku, přitom jsem se na ni mile usmála.
„Myslím, že v Port Angeles, je to Severovýchodně odtud. Je to menší zapadákov, ale Esme má kousek od toho města svoje známé, takže proč ne," odpověděla Rose a společně jsme se šly fotit. Udělali jsme ještě několik fotek, s celým týmem, všichni samotní a kombinovaní. Fotograf byl s námi spokojený.
Potom jsme nasedli do aut a vydali jsme se oslavit další úspěch do nějakého klub. Klub byl luxusní a byl plný lidí, ve kterých jsme se ztráceli - což bylo ovšem dobře.
Měli jsme objednaný stůl pro pět a byl úplně v rohu. Všichni jsme se tam namáčkli a já s Mikem jsme šli tancovat. Ostatním se nechtělo Tak Rose a Emmett využijí každou chvilku, jen aby byli spolu - nevyčítala jsme jim to, kdybych já potkala někoho takového jako je Emmett, dělala bych to stejné.
Jak jsme odcházeli na parket, viděla jsem ještě, jak Esme objednává naše nápoje.
Písničky byly dobře vybrané, v jejích rytmu jsme tančili hodně dlouho, dokud jsme mohli, když jsme dostali žízeň šli jsme si sednou k našemu stolku a napít. Rose a Emmett tady už nebyli.
„Esme, v kolik zítra odjíždíme?“ zeptal se Mike.
„Musíme dopoledne, cestou se někde můžeme najíst,“ odpověděla Esme.
„A kdo tam vlastně bude? Řekni o nich něco,“ poprosila jsem ji.
„Ještě před tím než mě vaše matka poprosila a vaše pohlídání jsem žila v Kanadě a tam jsem potkala rodinu jménem Cullenovi.“
Hlavně moc děkuji Lulukar, která mi s touhle povídkou pomáhala. Moc prosím o komentáře, jestli mám dělat pokračování. Děkuji za přečtení.
Autor: kikushek (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Slavné zpěvačky - Prolog 1.kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!