Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Škola poloupírů - 1. kapitola

rob4

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Škola poloupírů - 1. kapitolaBellin příchod do školy. Jaké to pro ni bude?

30.03.2011 (19:00) • Annabell • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2168×

Skupinka upírů s rudýma očima mě odváděla k obrovskému tmavému hradu. I ve dne by vypadal zlověstně, ale noc tomu ještě přidávala. Hnusilo se mi, že tam budu muset strávit část svého života.

Přivedli mě k velké železné bráně, u ní měli stráž dva mohutní upíři. Moji hlídači na ně jen kývli a brána se hned otevřela. Šli jsme dlouhé dlážděné cestě směrem ke škole, u její brány žádná stráž nebyla. Vešli jsme do obrovské haly a potom mě vedli dlouhými spletitými chodbami, až jsme došli ke dveřím, kde byla napsána Ředitelna. Ten název mě neskutečně pobavil.

Otevřeli dveře a strčili mě dovnitř. Byla to docela malá místnost, vymalovaná doruda. Vypadalo to, jak kdyby to tam malovali krví. Možná, že i jo.

Za stolem seděl upír s rudýma očima a s hnědými vlasy.

„Ahoj Bello,“ pozdravil mě. „Já jsem Afton. Vítej tady ve škole.“ Když to řekl, začala jsem mít pěkný vztek, co si o sobě myslí? Měla jsem chuť mu ukázat dost neslušné gesto, ale udržela jsem se. Místo toho jsem jenom zírala.

Když se nedočkal odpovědi, pokračoval: „No, rád bych, abys mi popsala svoje schopnosti, určitě musí být velkolepé.“ Když mluvil, pořád se usmíval, ale mně připadalo, že to je spíš nějaká maska, a kdybych ho vzala za obličej, tak bych ho asi sloupla a pod obličejem by byl nejspíš robot. Aspoň tak falešně vypadal jeho úsměv.

„N-n-no,“ zakoktávala jsem se jako by mě otázka překvapila, „nefungují na mě schopnosti ostatních.“

Jeho úsměv se ještě rozšířil: „Nic jiného? Ani náznak?“

Zavrtěla jsem hlavou a přemýšlela jsem, jestli mi ty lži spolkne. Chvíli se na mě jen díval a potom prohlásil: „Uvidíme, co se dá dělat. Tady máš rozvrh a moji dva pomocníci venku tě doprovodí do tvého pokoje. Máš nějaké otázky?“ Pomocníci?! Mě z toho upíra vážně trefí šlak, opravdu mi spolknul, že jsem tak pitomá?

A otázky? Mohla bych se nenápadně vyptat. Nasadila jsem zase ten tichý, trochu bojácný tón a zeptala jsem se: „Kolik je tu těch, no, poloupírů?“

„Zajímavá otázka, proč se ptáš?“

„No, našeho druhu je tak málo. Chtěla bych vědět kolik…“

„Jistě, jistě. Chápu tě. Je tu třicet pět studentů včetně tebe. Už nic?“

Zavrtěla jsem hlavou. Tahle role mi šla zatím skvěle.

„Jo a ještě,“ volal za mnou, „vyučování začíná už zítra v osm večer.“ Ani jsem se za ním neotočila a pokračovala jsem dál. Venku pořád stáli ti dva obrovití upíři. Nic neřekli, věděli, co mají dělat, a mlčky mě vedli dál spletitými chodbami. Kolik poloupírů už tady takhle asi vedli?

Vyšli jsme ven, ale hned jsme zase zašli do malé sousední budovy. Od prvního pohledu bylo poznat, že je to ubytovna. Šli se mnou ke dveřím, kde bylo napsáno moje jméno.

Jeden z upírů ukázal na dveře a řekl: „Tvůj pokoj.“ Otevřela jsem dveře, byl tam obyčejný malý pokojík s béžovými stěnami. Byla jsem vděčná, že nejsou rudé stejně, jako ředitelna. Stála tu postel, skříň a psací stůl, někomu by to stačilo, ale mně tu jisté maličkosti chyběly. Třeba počítač.

Vytáhla jsem z kapsy mobil. Hlásil mi Žádný signál. Takže ještě k tomu všemu nemůžu používat mobil. Super.

Sedla jsem si na postel a vytáhla jsem rozvrh. Valná většina předmětů mě nepřekvapila, přesně, jak jsem čekala. Boj, ovládání schopností, strategie, ale dokonce i upíří historie. To mě docela překvapilo. Co tam chtějí asi učit? Jak Volturiovi byli během těch století, co vládli, úžasní? Nejspíš.

Rozvrh jsem odhodila a v oblečení jsem si lehla do postele. Dneska už toho na mě bylo vážně moc.

Zavřela jsem oči, ale ten uklidňující spánek nepřicházel. Pořád jsem měla v hlavě tu vzpomínku, jak přišli k nám domů. Pravděpodobně si mysleli, že jsem to neviděla, ale já jsem to viděla až moc dobře.

Byla jsem zrovna v koupelně, když jsem zaslechla otevřeným oknem nějaké hlasy. V koupelně bylo jedno malé okýnko, tak jsem vykoukla ven.

Venku stála moje máma a kolem ní pět postav v černých pláštích. Hádali se mámou. Nezaslechla jsem celý rozhovor, jen část:

„… tvoje povinnost!“ syčel jeden.

Máma na něj štěkla: „Není to ničí povinnost, je to moje dcera. Nestane se loutkou v té vaší pitomé… “ Dál už to nemohla doříct, zhroutila se v bolestných křečích. Do popředí vyšla malá upírka a sundala si kapuci. Poznala jsem, že to je ona, která to matce dělá.

Potom udělala malý posunek rukou. Na mámu vrhli tři upíři. Dva ji chytli a třetí jí utrhl hlavu. Nemohla se bránit, nemohla nic. Ale já mohla, to já můžu za to, že je moje máma mrtvá. Mohla jsem jí pomoct. Teď bychom sice byly na útěku, kdyby se to podařilo, ale aspoň by ona žila a já nebyla tady. Ale já se nedám.

Naštěstí mě z přemýšlení vytrhl můj vytoužený spánek.

 

Autor: Annabell (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Škola poloupírů - 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře