Tentokrát pohled Ara. :)
28.08.2013 (10:15) • Janie55 • FanFiction na pokračování • komentováno 17× • zobrazeno 3238×
4. kapitola
(pohled Ara - 1813)
Nemohl jsem tomu uvěřit. Má jediná dcera a já ji nenašel, prohledal jsem snad celý svět a ona nikde. V Evropě, v Asii, v Africe, v Austrálii, dokonce ani v Americe. Nebyla vůbec nikde, jediná vzpomínka na ni mi zbyla v jejím pokoji. Dobový obraz, byla… ne, je nádherná.
Seděl jsem na svém trůně a přemýšlel. Bylo to pár hodin, co jsem odešel od její podobizny, když vtom do sálu vrazila láska mé existence, Sulpicia.
„Tak já nejsem to nejdůležitější v tvé existenci?“ zaječela.
„Jak to myslíš, lásko?“ zeptal jsem, „Jsem poněkud zmatený.“
„Jak to myslím?“ zeptala se. „Ty se ještě ptáš? Procházela jsem kolem těch tvých ‚veletajných‘ dveří a slyšela jsem, cituji: ‚Jsi a vždy si byla nejdůležitější osoba v mé existenci.‘ Myslela jsem, že mě miluješ, a ty tohle… grrr.“
„Také že tě miluji…“
„Tak komu jsi to říkal?“ přerušila mne Sulpicia.
„Dobrá, pojď se mnou,“ řekl jsem.
„Kam?“ otázala se.
„Za ty ‚veletajné‘dveře,“ nakreslil jsem prsty ve vzduchu uvozovky. Chytil jsem ji za ruku a svým přirozeným tempem jsme doběhli až k Annabellinu pokoji.
Když jsem otevřel dveře Suplice vydechla a řekla: „Tak tohle jsem nečekala, to je pokoj nějaké dívky?“ Přikývl jsem a stáhl látku z obrazu mé dcery.
„Kdo to je?“ Zeptala se. „Je opravdu krásná, i když podle očí je člověk.“ Tak to jsem nečekal, nečekal jsem, že řekne: ‚Je opravdu krásná.‘ Spíš bych čekal, že řekne: ‚Nechápu, co na ní vidíš… bla, bla, bla.‘
„Jmenuje se Annabella Volturi,“ odpověděl jsem, „a je to má dcera.“
Nechápavě se na mne podívala a řekla: „Tvá dcera? A… ale jak to?“
„Je to má biologická dcera, ještě z lidského života,“ začal jsem jí to osvětlovat. „Když měla sedmnácté narozeniny, zaútočili na hrad upíři a já jsem ji poslal pryč, aby se zachránila. Poslal jsem ji k její vychovatelce, ale když jsem tam pár dnů po jejích osmnáctých narozeninách přišel, vychovatelka byla bez kapky krve a Anna nikde nebyla.“
„To je mi líto lásko, je na tobě vidět, že jsi ji měl opravdu rád,“ litovala mne Sulpicia.
„Já jsem ji všude hledal. Chápeš? Všude, ale ona prostě nikde nebyla,“ začal jsem plakat bez slz, „věřil jsem, že mě bude hledat. Proto jsem se s bratry usídlil tady, doufal jsem, že se sem vrátí, že najde nějakého upíra, který jí řekne: ‚Aro Volturi a jeho bratři žijí.‘ Nestalo se nic, vůbec nic.“
Sulpicia mě pohladila po zádech. „Ty ji najdeš a já ti s tím pomohu,“ řekla.
„Opravdu?“ zeptal jsem se nevěřícně.
„Ano. Nesnesu pohled na to, jak jsi nešťastný. Miluju tě a doufám, že si zamiluji i tvou dceru,“ řekla a usmála se.
„Také tě miluju a slibuji, že si ji zamiluješ, je úžasná. Hraje na klavír, nádherně zpívá a je velmi vzdělaná. S každým si výborně rozumí a každý si ji zamiluje,“ usmál jsem se při představě, jak se skamarádila s každým člověkem, zvířetem, dokonce i s každou květinou na hradě. Na každého byla milá a každému pomáhala, byla celá její matka, až na tu podobu, jediné, co zdědila z její podoby, byly ty oči. Oči měla jako dva nádherné smaragdy plné lásky a pochopení. Ty oči na ní byly to nejhezčí.
Tuhle kapitolku bych chtěla věnovat Liz a Izze, která komentuje každou kapitolu a u jejíž komentářů skáču radostí. moc moc, moc děkuju, holky. :D
A rozhodla jsem se, že nebude další kapitola, dokud u povídky nebude alespoň 10 komentů, klidně i záporných.
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: Janie55 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Shledání 4. kapitola:
já se rozbrečela, přísaham že sem měla v očích slzy!
Jsi opravdu dobrá, ale já to vím už dlouho.
No, za pár dní se na to vrhnu, zatím, ale nevím, kdy. Máme úkoly a zítra jedu s mamkou do divadla. Takže další kapitola bude asi příští týden, opravdu jenom asi. Hlavně mě nechtějte zastřelit.
Parádna poviedka .... prosím pokračovanie .... :)
supér kaitola
Tak k téhle povídce jsem se dostala díky svojí kámošce Zizce a je je fakt úžo! Moc se těším na další!
Tééééda to je bezvadnej nápad! Rychle se uzdrav a piš!
děkuju za komenty, ale vzhledem k tomu, že jich ještě není 10 (bez admina a mých) a s přhlédnutím k tomu, že jsem nemocná a nemám moc náladu na psaní zatím nevím, kdy bude další
je to úžasné kedy bude dalšia????? Nemôžem sa dočkať Rýchlo píš
Super kapča!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!