Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sestry na život a na smrt 9.díl

Edwardsprej

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Sestry na život a na smrt 9.dílDobře, dobře. Vidím, že jste velice nedočkavé, dámy :) Poslední kapitolka z pohledu Rosalie, příští díl bude vyprávět Bella :) Po těch depresivních kapitolkách je tu jeden trošičku... přislazený. Tak a teď se dozvíte, kdože to neomaleně vtrhnul do té místnosti. Tak pěkné čtení.

23.12.2009 (15:00) • Brambooorka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1722×

Sestry na život a na smrt - 9. Díl

Písnička: http://www.youtube.com/watch?v=cNDupepMg7c

Pohled Rosalie Swanová

Ten kluk si mě měřil pohledem a  stěží zakrýval zděšení. Ano, po TÉ minulé události jsem zjistila, že fyzická bolest zmenšuje tu psychickou. Na zápěstí už jsem měla ranek několik. Zpočátku jsem nevěděla, kdo to je. Naháněl mi trošku strach. Ale jeho blyštivě bílé zuby ho prozradily. Pak si sundal kapuci, která byla nejspíše maskováním.

 „Rosalie, okamžitě přestaň!“ Hlas se mu zlomil.

„Emmete?“ Vypískla jsem. „C-o ta-tady..“ Ani jsem to ještě nedořekla, a Emm mi přiložil přes ústa zdvižený ukazováček a hbitě mi vytrhl z ruky žiletku. Zlomil ji na čtyři kousky a vyhodil z okna.

„Rose, co to.. - “ Neschopen slov prudce zatřásl hlavou. Pak poodešel ke skříni, a vytáhl osušku .

„Myslím, že tohle by se ti hodilo. A přehodil mi ji přes ramena. Úplně jsem zapomněla že stále sedím ve vaně, a pažemi zakrývám ňadra. Zastyděla jsem se a musela jsem v tu chvíli být rudá jako rajče. Dal mi chvilku, abych se stihla osušit, a potom zaklepal na dveře koupelny.

„Jo, můžeš.“ Odpověděla jsem na nevyslovenou otázku. Podal mi nějaké oblečení. Byly to úzké džíny, bílá halenka a tmavě zelený volnější svetřík. Někdo kdo tohle oblečení vybíral, má hodně dobrý vkus. Seděla jsem na okraji vany, a podpírala se rukama. Snažila jsem se navlíknout si tričko. Po delší snaze jsem na sebe natáhla všechno, kromě kalhot.

„Emmete? Můžeš sem prosím tě na chvilku? Já…“ zhluboka  jsem se nadechla.

„Sama to nezvládnu.“ Dořekla jsem smutně a cítila jsem, jak mi  na tváři kanula slza. Emoce na mě zcela dolehly. Ve vteřině byl u mě, a já se ocitla v jeho náruči.

„Neplač, ani nevíš, jak moc mě mrzí, co se stalo“A pomohl mi se obléknout.

„Co tady vlastně děláš?“ Zeptala jsem se a pohlédla mu do jeho nádherných očí. Bylo mi s ním hrozně příjemně. Bylo to… jiné. – o hodně jiné, než když jsem byla s Mikem. Emmet byl hrozně něžný. Místo přímé odpovědi mi jen krátce pohlédl do očí, a nadechl se.

„Jednou mi za tohle poděkuješ, víš.... Jak sis mohla myslet, že tě nechám zbaběle ukončit svůj život? Rosalie, tohle není řešení! Od první chvíle, co jsem tě spatřil…“  Nechal slova doznít, jako by se zajíkl. Nenutila jsem ho pokračovat.  Dojalo mě to, a po tváři se mi opět řinuly slzy. Zabořila jsem obličej do jeho košile. Stále mě ještě držel v náruči.

„Za chvíli jsem zpátky. Počkej tady, a nevstávej, mohla by sis ublížit.“ Dodal starostlivě. Měla jsem tak moc otázek, ale nebyla jsem schopna slova. Vrátil se s nějakými papíry v ruce.

Mlčky usedl ke mně na postel. Na jeho utrápeném výrazu bylo vidět, že není kde má začít. Očividně nesl špatné zprávy.

„Je mi to tak líto - “ Odmlčel se, a vraz mě do náruče. Připadala jsem si u něj v naprostém bezpečí. Znovu mi pohlédl do očí. Měl toho hodně co říct, tak jsem mu nechala prostor pro slova…

„Ale nevzdáme to, Rose.“ Pátral v mých očích, jako by hledal pochopení.

„Kdybys mi vysvětlil, oč tady kráčí, byla bych mnohem klidnější…“

„Chceme vás s Bellou odtud dostat. Tahle špinavá díra mi nahání vážně hrůzu. A podívej se na sebe.. Kde je ta stará Rose? Udělali z tebe trosku, a já vidím, že pokud tě odtud nedostanu, už se z toho nevyhrabeš. A to by mě moc mrzelo. Hned to ale nepůjde.“ Dodal smutně.  Mrskla jsem pohledem k rozbitému oknu. Ale co to… Jako by vycítil, co tím míním.

„Alice se o to už postarala, a patřičně ho upravila. Takhle tě budeme moct častěji navštěvovat. Pokud tedy budeš chtít.“ Odmlčel se. Pohlédla jsem mu do jeho nádherných zlatavých očí. Pocítila jsem neodolatelnou chuť políbit ho. Naklonila jsem se k němu, a naše rty dělil už jen malý kousíček. Někdo si za oknem decentně odkašlal.

„Hrdličky,  nechci vás rušit, ale jde sem ta vedoucí.“ Zašvitořila Alice, a pokynula mi na pozdrav. Oplatila jsem jí to úsměvem. Emmet se obrátil zpátky k oknu, a chystal se ke skoku.

Útrpně na mě pohlédl, a v momentě, kdy zarachotil klíč v zámku, skočil. Lehla jsem si pod peřinu, abych nebyla příliš nápadná. Ve dveřích se objevila paní Carterová a spustila:

„Tak jak se cítíš, Rose? Vypadáš lépe.“ Pronesla až přespříliš přeslazeně. Nesnáším je. Do jednoho.

„Jak bych se asi tady mohla mít?“  Odsekla jsem a věnovala jí smutný pohled.

„Moc mě to mrzí, ale předpisy jsou od toho, aby se dodržovaly. Jsem ochotna ti pomoct Rosalie. Myslím, že nás bude víc.“ Odmlčela se a čekala na mou reakci.

„Jak víc?“ Řekla jsem naoko udiveně.

„Všechno se dozvíš, nejdřív budeš muset ale spolupracovat. Pak jsem ochotna něco pro tebe udělat. Znám tě již velmi dlouho. Jsi silná holka, a já věřím že ty to dokážeš. Ale musíme tě podrobit nějakým testům. Má o tebe a Bellu zájem jedna rodina. Moc si jich vážíme, mají od nás již pár dětí v adopci a starají se o ně vzorově. Přijímáš mou nabídku za to, že dnes sníš večeři? Prosím,kvůli mně.“ Dokončila řeč a mě skoro spadla čelist. Testy? Proboha jaké zase? A co když se to podělá a vůbec…  Ale chci vypadnout z téhle díry vypadnout za každou cenu.  Pak pro mě přišlo zase několik doktorů, a zavázali mi oči šátkem. Vezli mě nějakou chodbou, pryč od mého ´vězení´. Nemuseli se obávat, že bych utekla. Jak taky, že? Já bych jim neskočila z okna, neutekla dveřmi, ani sklepením. To mě rozmrzelo nejvíc. Jsem jako hadrová panenka, se kterou si můžou dělat, co se jim zamane!  Dovezli mě do nějaké páchnoucí místnosti. Bylo tu cítit čpavek, síru a nejspíš i kouř.  Pak mi teprve sundali z očí ten zpropadený šátek.

Tak doufám, že se vám to líbilo. Ještě večer sem přibude desátá, ta bude z pohledu Bell. Tak pěkné čtení :) Brambooorka

Autor: Brambooorka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sestry na život a na smrt 9.díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře