Právě jsem přišla domů a hned jsem zapla počítač. Jelikož jsem vám slíbila třetí dílek co nejdříve, věřím že i vy když přijdete ze školy, zapnete počítač a jste plní očekávání nových povídek na tomto webu. Doufám že se v psaní zlepším, protože sama nejsem spokojena s kvalitou mých článků. Dneska se konečně Bella seznámí s Culleny. No prostě čtěte a pište komentáře. :) Kapitolka je z pohledu Rosalie a Belly.
16.12.2009 (09:30) • Brambooorka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1934×
Sestry na život a na smrt – 3. Díl
V našem novém domově se mi hrozně líbí. Ale stále se mi stýská po mých starých kamarádech. Tak dlouho trvalo, než jsem si našla opravdové přátele. Všichni mě odsuzují podle toho, jaká jsem navenek. Ale mí přátelé mě vždy dokázali pochopit. Obzvlášť Mary. Uvidím ji ještě někdy?Připomnělo mi to, že jsem slíbila hned po příjezdu napsat dopis. Vytáhla jsem nepopsaný list papíru, a plnící pero:
„Milá Mary, ve Forks se mi líbí, máme úžasnou rodinu…“ Toto slovo mi hořce uvízlo v ústech. Pro mě bude rodina vždy jen má maminka. Dál jsem nebyla schopna pokračovat, ukápla mi slza a inkoust na papíře se v tom místě roztekl na malou kaluž. Odložila jsem tedy papír, a vyčerpaně jsem se svalila na postel. Slyšela jsem jak někdo stoupá po chodech. Rychle jsem osušila slzy, Chtěla jsem být o samotě, tak jsem si přetáhla přes hlavu peřinu a předstírala spánek. Právě v ten okamžik někdo pomalu začal otevírat dveře. Byla to Bells. Odešla… Teď už tu můžu být sama se svými myšlenkami. V New Yorku už si všichni zvykli, ale tady? Malá škola… Bude každý vědět jaká jsem? Nebo přijdou znechucené pohledy až budu projíždět chodbou? Nebo budou naopak až moc lítostiví? Lidé z maloměsta. Nedokázala jsem předvídat jací budou. Sama jsem si ten život moc dobře nepamatovala. To je to poslední o co stojím. Lítost a soucit. Odhodila jsem vzteky peřinu, a pokoušela se nalézt cit v nohou. Za celou tu dobu jsem nepřestala doufat v zázrak. Pomalu jsem se přidržovala okraje postele, a přenesla váhu na obě nohy, ale jen lehce. Necítila jsem nic, jako bych je vůbec neměla. Kolena se mi ihned podlomila, a následovala tupá rána. Hned na to druhá – jak jsem zaťatou pěstí prudce udeřila do podlahy a zaklela jsem. Z očí mi vytryskly slzy bezmoci, vzteku, sebelítosti, a já nevím jakých ještě možných pocitů. Chvíli jsem bezmocně klečela na podlaze. Bylo mi prd platné, že se mohu hýbat od kolen nahoru. Já chtěla Jen zase chodit. Nic víc.
„Proč jen ten svět byl a je ke mně neustále krutý? Nic zlého jsem neudělala. A pochybuju, že nějaký pitomý bůh vůbec existuje!“Zoufala jsem si mezi vzlyky. Pak jsem se doplazila k posteli a pevně uchopila její okraj. Ani netuším po jak dlouhé době a jak se mi to vůbec povedlo, ale bez cizí pomoci jsem se ze země zvedla na postel. Což se mi vždycky podařilo jen z vozíku. Na chvíli mě zaplnila trocha radosti. Ale hned zase zmizela , když jsem si uvědomila co všechno mě zítra čeká. Dnešek mě hodně zmohl, a tak jsem upadla ihned do hlubokého spánku.
***
Pohled Isabella Marie Swanová:
Jessica nás provedla školou, poté jsme s Bellou vyřídily potřebné papíry a vyzvedly jsme si učebnice. Pak jsme musely jít na hodinu. Všichni si mě měřili pohledem. Tohle nesnáším. Ale co tenhle? Přišel ke mně jeden kluk.
„Ahoj,já jsem Mike…Mike Newton“. Jessica se na mě podívala opravdu nehezkým pohledem.
„a-ahoj!“ vykoktala ze sebe. Ale nevšímal si ji. Tvářila se dotčeně, když se obrátil pohledem na mě.
„Můžu?“ „Jasně“. Zrovna jsme spolu měli hodinu. Mike je příjemný kluk. Když jsme došly k učebně, pan Masen mě vyzval,abych se třídě představila. Jen to ne! Ale už jsem se trochu uklidnila, a měla jsem to celé za sebou. Všichni po mě koukají. Proč jsem jen středem pozornosti.. achjo. Sedla jsem si vedle Mika a nevěnovala žádnou pozornost panu profesorovi,který zrovna vysvětloval nějakou nudnou látku.Došla jsem k učebně Fyziky. Jessica už seděla s Angelou, tak jsem se odebrala na poslední volné místo. Vedle dívky s krátkými hnědými vlasy, a bledou pokožkou až podobající se elfu. Je neuvěřitelně krásná.
„Ahoj“ pozdravila mě vesele.
„Ehm.. Ahoj“ odpověděla jsem jí..
„Já jsem Alice. A Ty budeš Asi Bella,že?“ A přátelsky mě objala. Je moc milá,pomyslela jsem si. Ne jako ty nafoukané holky z New Yorku. Tam se na mě dívaly jako na odpad z děcáku. Náruživě jsme si povídaly, dokud nás nepřerušil profesor. Zbytek hodiny proběhl v mlčení.
O přestávce zase Alice nahodila téma ke konverzaci.
„Co tě přivedlo do Forks?“ Zeptala se a mile se usmála.
„Víš, to je složité.“ Odpověděla jsem. Jen pokrčila rameny.
„Nevadí,povíš mi to jindy. Až budeš chtít,kdykoliv za mnou přijď.“ . Znovu se povzbudivě usmála. Nedalo Dřív než jsem se na cokoliv zmohla, odcházela. Chodí tak půvabně.. pomyslela jsem si a projel mnou osten závisti. Hned jsem ho ale zaplašila. Posmutněla jsem, protože dnes už žádnou společnou hodinu mít nebudeme. Na obědě jsem si sedla sama ke stolu. Nemám moc ráda společnost. Rose už seděla u stolu s Mikem,Angelou, Jessicou, a dalšíma dvěma klukama,které jsem neznala. Ani nevím jak,ale najednou se u mě ocitla Alice. Ano, ta malá ztřeštěná dívka.
„Nepůjdeš si sednout k nám?“ a už mě táhla za ruku směrem k jejímu stolu. Aniž bych stačila cokoliv namítnout, už jsem přistála vedle ní na židli.
„ Tohle je můj bratr Emmet , a můj přítel Jasper. Ještě mám jednoho bratra, ale jak se zdá, dnes asi na oběd neměl chuť.“ Dodala poněkud smutně, i když jsem z toho cítila nějaký skrytý podtext. Pak byla řada na mě.
„ Ahoj, já jsem Bella“. Vypravila jsem rychle ze sebe. Emm se ke mně vrhnul, a v jeho mohutném objetí mě div nerozmačkal. Jasper mi podal ruku, ale byl poněkud odtažitější. Nevnímala jsem její chlad, protože mě upoutal Jasperův obličej. Vypadal bolestně, i přes svou veškerou krásu. Ostatně krásný jako všichni u stolu. A nejvíc jsem byla zvědavá na toho posledního anděla. Chvíli jsme se jen tak bezcílně bavili, a já už nevěděla, na co zavést řeč. Naštěstí zazvonilo a rychle jsme odešli na své hodiny..
___________________________________________________________________________________________
Nesmutněte že se Bella ještě neseznámila s Edwardem. Bohužel i mezikapitoly musí být. Když budete hodní,přidám další kapču ještě dneska :). Vysvětlení Edwardova chování se dočtete v příští kapitolce, která bude z jeho pohledu... Vaše Brambooorka
Autor: Brambooorka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Sestry na život a na smrt 3.díl:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!