Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sestry na život a na smrt 19. díl

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Sestry na život a na smrt 19. dílOmlouvám seza spoždění, ale dřív jsem to nestihla... Tak dodatečně, opět se projeví Belina nešikovnost. A Edwarda nic bolet nebude :D A omluvte mě prosím za ten konec...

10.01.2010 (14:45) • Brambooorka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2045×

Sestry na život a na smrt - 19. Díl

písnička: http://www.youtube.com/watch?v=Nh2xYpwe4ws

Pohled Isabella Marie Swanová:

V zápětí jsem ho ale stáhla, jelikož mi bylo na jednu stranu Edwarda líto. Vím, mám slabou vůli, ale já nemohla. Neměla jsem sílu už absolutně na nic, takže jsem jen naštvaně rozhodila ruce a nadechla se k proslovu. Ale rychle jsem zpátky sevřela rty, protože jsem nejenže netušila, co bych mu měla vlastně říct, ale právě na mě zavolala mě Alice. Otočila jsem se na podpatku lyžařské boty a nechala stát šokovaného Edwarda na parkovišti.

„Bello!“ Zakřičela na mě zvesela a přitančila ke mě. Ovšem jakmile spatřila můj výraz, její úsměv pohasl.

„Stalo se něco?“ Vykoktala ze sebe pomalu a svěsila ramena.

„Nic!“ Odbyla jsem ji a sama se podivila nad ostrostí toho tónu. Musela jsem rychle něco dodat.

„Promiň Alice, nechtěla jsem, to jen, trochu jsme se pohádali.“ A kývla jsem hlavou směrem k Edwardovi a objala ji. Jemně jí zaškubalo v koutku úst na náznak, že už je mi odpuštěno. Mlčky jsme kráčely do lyžárny, místnosti, kde uschováváme své vybavení. Když jsem si zula ty odporné boty, projela mi nepříjemná bolest kotníkem, kterou jsem v utáhnuté obuvi nemohla cítit. Sykla jsem bolestí a o očí se mi nahrnuly slzy. Musela jsem rychle zamrkat, abych je zastavila a zatnula jsem čelist. Přece tady nebudu fňukat. A hlavou mi prolétla vzpomínka na můj poslední pár, kdy jsem si nohu zkroutila, ale po chvíli mě přestala úplně bolet. Je divné, že se to ozývá zrovna až teď. Ale do háje, nemůžu to nasoukat do sněhule! Zaklela jsem v duchu a opatrně, abych nevzbudila něčí pozornost jsem se odpravila v rozepnuté botě do hotelu.

Jakmile jsem za sebou zaklapla dveře, oddychla jsem si a usedla na postel. Myslela jsem, že to nic nebude, ale jakmile jsem si sundala ponožku, zjevila se mi fialově zbarvená, navíc značně oteklá hrůza. Zaklela jsem a odkulhala do koupelny. Posléze jsem si napustila vanu, abych noze ulevila. Jenže v tu chvíli mě zrovna nenapadlo, že bych ji měla spíše chladit a položila se do té spousty pěny. Teplá voda mě laskala po těle, jen kotník stále vysílal do mého těla bolestné impulsy, takže jsem se rozhodla je ignorovat. Po nějaké době voda vychladla, tak jsem se chytla okraje vany a měla v plánu vylézt. Jenže tohle se může stát jen mě,protože jsem úplně zapomněla na svou nohu. Plnou vahou jsem se do ní opřela a pod tíhou těla se svalila na kamennou podlahu. Zaklela jsem a rozhodla se vstát. Jenže najednou všechna ta bolest, jako by se mi nahromadila do hlavy a tlouklo mi v ní miliony kladiv. Neohrabaně jsem se zvedla a osušila se. Když jsem si navlékala pyžamo, zavadila jsem si rukou o čelo. Zela mi na něm obrovská boule a co bylo ze všeho nejhorší, měla jsem na ruce krev. Věděla jsem, že bych měla rychle tuto místnost opustit, protože pro mě zde není bezpečno. Začala jsem být zoufalá, když v tom do místnosti vtrhla Alice. Jednou rukou si přikrývala nos a druhou mě popadla a táhla ke dveřím.

„Pojď!“ Křikla na mě a já za ní klopýtala chodbami. Musel na mě být komický pohled, jenže to mě teď zajímalo ze všeho nejméně. Zastavily jsme se až u pokoje Esme a Carlisla.  Alicemi dotáhla ke stolu, pak mu něco pošeptala a zmizela ve dveřích.

„Bell, co jsi to vyváděla…“ Káral mě Carlisle a nevěřícně kroutil hlavou. Všechno jsem mu tedy vylíčila do nejmenších detailů. Bez debat mi přitiskl na kotník studený obklad a po chvíli mi nohu stáhnul obvazem. Mou ránu na hlavě mi zašil třemi stehy. Pak mi ji přelepil náplastí a popleskal mě starostlivě po zádech.

„Buď opatrná, mám tě doprovodit do pokoje?“ Zeptal se mě, když jsem se chystala k odchodu. Přikývla jsem a potom jsme se odebrali do druhého pochodí. Jelikož tady neměli výtah, cesta trvala o mnoho déle, ale nakonec jsem se tam doplahočila. Poděkovala jsem Carlisleovi za pomoc a opatrně ulehla do peřin. Zachumlala jsem se a za chvíli mě zavalilo příjemné teplo. Naprostým vyčerpáním jsem nakonec usnula. Zdál se mi podivný sen.

Vše v něm bylo tak barevné, tak živé… Seděla jsem v mechu a obklopovala mě svěží vůně lesa.

„Mami?“ Oslovila jsem úzkostně neznámou přicházející. Ale ona mlčela. Byla velice bílá, až průsvitná. Rovněž vypadala velmi nezdravě. Pohlédla na mě svýma unavenýma očima a bezděky ke mně vztáhla ruku. Ucukla jsem před jejím dotekem, který pálil jako oheň. Mámě se zaleskly v očích slzy, otočila se a zmizela v temnotách lesa. Moje nářky a volání nebyly nic platné. Bezmocně jsem ulehla do mechu a stulila se do klubíčka. Plakala jsem a mé slzy vytvořily oceán, ve kterém jsem se nakonec začala topit. Topila jsem se ve vlastních očích… Ale jak jsem později zjistila, nebyly mé, nýbrž Edwardovy.

„Edwarde!“ Vydechla jsem, ale má slova sebral vlahý letní vánek…

 

S trhnutím jsem se posadila na posteli a dezorientovaně jsem se rozhlížela. Postel, peřina, spím či bdím? Pak jsem si uvědomila, že Edward tu byl celou dobu se mnou… Jemně mě pohladil po vlasech, v očích se mu zračila bolest a výčitky.

„Je mi to tak líto… Všechno.“ Dořekl a líbnul mě do vlasů.

„Není to tvá vina.“ Vyvracela jsem mu a znovu se topila v jeho očích, teď už nejen ve snu.

„Včera jsem se choval vážně otřesně a opravdu netuším, co to do mě vjelo… každopádně mě to strašně mrzí Bells, a kdy jsi mi vlastně hodlala říct o té noze?“ Ke konci slov se jeho tvář zachmuřila a přejel pohledem konec mé peřiny.

„Nehodlala.“ Špitla jsem, obavy co bude následovat. Jeho tvář se bolestně skroutila a pohladil mě po tváři.

„Bells, musíš mi říkat všechno, moc tě miluji a nechci tě ztratit…“ Řekl něžně a poté se rozhostilo hrobové ticho. Pokývla jsem váhavě hlavou a přitiskla se k jeho hrudi.Jemně mě objal a kdybych mohla, setrvala bych v jeho náručí věky. Tak přece mě miluje... Ale nejspíš si neuvědomil, co právě vyslovil. Uklidňovala jsem své naděje a držella fantazírování na uzdě. Jak jsem si jen mohla myslet, že by mě někdy někdo mohl milovat!

„Zdálo se ti o matce?“ Prolomil nakonec mlčení. Smutně jsem pokývla.

„Zase jsem mluvila ze spaní?“  Dodala jsem šokovaně. Edward pokývl a pak se nepatrně usmál.

„Co?“ Vydechla jsem a posadila se na posteli.

„Eh, nic.“ Usmál se a zatřásl hlavou.

„Chci to vědět!“ Prohlásila jsem neústupně.

„Nic, jen… říkala i mé jméno.“ A jeho potěšený úsměv se rozšířil. V duchu jsem zaklela. Nenáviděla jsem nevědomost toho, co plácám v říši snů. Bylo to tak nefér, on spát nikdy nemusel. Edward najednou zpozorněl a celý ztuhnul jako socha. Výraz v jeho tváři rozhodně nevěstil nic dobrého. Opatrně mě uložil do postele a šel svižným krokem k oknu.

Do pokoje se přiřítila Alice. Zabouchla za sebou dveře a vyděšeně šeptala:

„Edwarde! Jsou tady! Já… “ Zajíkla se a těkala pohledem střídavě z Edwarda na mě.

Promiňte za ten konec... Dneska je to trošku kratší díleček, snad mi to prominete. Ten nadcházející bude dvojitý, už jenom proto, že budou kulatiny :) Čekejte na kapitolku z pohledu Alice a Edwarda, částečně možná Bells. Doufám, že se vám moje slabá tvorba líbí... Brambooorka

Autor: Brambooorka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sestry na život a na smrt 19. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře