Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sestry na život a na smrt 13. díl

Sraz Ostrava!!! 04

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Sestry na život a na smrt 13. dílTady máte pokračování. Je to z pohledu Belly. Jak dopadne její seznámení s přeměněnou Rose? A že je ten štědrý večer tak tambude i zmínka o štědrém večeru u Cullenů.

27.12.2009 (07:15) • Brambooorka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1597×

Sestry na život a na smrt - 13. Díl

Písnička: http://www.youtube.com/watch?v=SXp4gB-bgjs&feature=related

Pohled Isabella Marie Swanová:

Ve dveřích jsem spatřila Edwarda s Emmetem. Mlčky jsem jim pokývla na pozdrav, a dál se věnovala Rosalie. Alice promluvila něco šeptem k Edwardovi, který jí pokývl, a vzal mě za ruku.

„Bell, teď pojedeš se mnou, prosím.“ A podíval se mi do očí. Nevydržela jsem jeho podmanivý pohled a sklopila jsem hlavu. Pak jsem se pomalu zvedla a naposled se ohlédla za Alice a Rosalií. Spěchali jsme dlouhou chodbou dál, kolem recepce až jsme došli na parkoviště. Edward mi podržel dveře, tak jsem mohla nastoupit. Sám byl v autě tak rychle, že jsem si toho ani nestačila všimnout. Když motor nastartoval, chtěla jsem se ho zeptat na tolik věcí… Ale odvaha mi nepřála. Zeptal se mě asi po pěti minutách mlčení Edward…

„Asi bych ti měl vysvětlit dnešek… Víš, možná už ti o nás něco Alice říkala…“ Zavrtěla jsem hlavou. Trochu jsem tušila, ale chtěla jsem, aby mluvil. Má nádherný hlas… Vysvětlil mi tedy všechno do detailů o upírech.

„Edwarde?“ Promluvila jsem na něj v naději.

„Ano Bello?“ A zadíval se do mých očí, že jsem málem ztratila řeč.

„Když je teď Rosalie upír, kdy proměníte mě?“ Zeptala jsem se tiše. Ale on dupnul na brzdu, zajel na nejbližší odstavovaní plochu a spustil:

„Bello! Myslíš, že kdokoliv z nás si tento život vybral? Kohokoliv by ses zeptala, by dal nevím co, aby mohl být zase člověkem. Chceš být zrůda jako já? Po tomhle tedy toužíš? To nikdy nedovolím, Bell, já… no nic.“ Dořekl a rozjel se zase směrem domů. To tíživé ticho mě ještě více znervózňovalo.

Dojeli jsme před nádherný moderně stavěný dům. Myslím že mi spadly čelist, možná, že mi i slina ukápla. Prostě nádhera, jakou člověk za svůj život nespatřil. Pochopitelně, že jsou bohatí. Vždyť je jich 6, a žijí dohromady několik století. Za tu dobu… Ale že až takhle?

Vystoupili jsme z auta a Edward mi vzal zavazadla. Mezitím, co jsme procházeli domem jsem obdivovala krásné piáno v hale.

„Ty umíš hrát?“ Řekla jsem Edwardovi

„Jo, nějakou dobu. Mám rád vážnou hudbu. A co máš ráda ty?“

„Jako malá jsem chvíli hrála taky na klavír, ale už jsem to nejspíš všechno zapomněla.“ Došli jsme do druhého patra, kde jsem usuzovala, že by mohly být ložnice.

„Bell, tady je tvůj pokoj. Je hned vedle mého, takže kdybys něco potřebovala, víš kde mě najdeš.“ Potom mlčky položil můj kufr na zem a ztratil se neslyšně ve dveřích. Můj pokoj byl neskutečně prostorný, a bylo v něm cokoliv bych si jen zamanula. Na protější stěně bylo velké francouzské okno, které vedlo na balkón. Vyšla jsem na něj, a naskytl se mi pohled na rozlehlou krajinu. Ve Forks to bylo tak nádherné… Byla mi ale trochu zima, tak jsem šla zpátky do místnosti. V rohu pokoje stála mohutná postel s nebesy a vedle ní nádherný noční stolek a zrcadla. Celý pokoj byl sladěn do světlých barev, převážně bílá či žlutá. Zajímaly mě jedny dveře, které byly hned vedle velkého stolu. Otevřela jsem je, a spatřila neskutečnou krásu. Byla to největší místnost na šaty, jakou jsem kdy viděla. Oblečení bylo roztřízeno úhledně podle barev a materiálu. Začala se mi z toho nepřeberného množství šatstva motat hlava, tak jsem raději zamířila k posteli. Svalila jsem se do měkkoučkých peřin, a na chvíli jsem nejspíš usnula…

„Edwarde! Uteč… Je za tebou! Usmívající se Edward mluvil klidně:

„Ale no tak, vždyť tam nic není!“

„Edwarde, ten upír!“ Ale už bylo pozdě. Padám hlouběji a hlouběji, do neznáma…

„Nééééééé!!“

„Bello, Bello! Šššš.. Už je to pryč.“ Pohladil mě konejšivě po vlasech, a já si uvědomila, že se mi zdála nějaká noční můra.

„Edwa..“ Ani jsem to nestihla doříct, a přerušil mě. Položil mi prst přes ústa.

„Teď spi, potřebuješ to Bells.“ A políbil mě na čelo.

„Neodcházej, prosím…“ Žadonila jsem.

„Dobře, budu tady s tebou.“ A přilehl si na okraj postele.

***

písnička: http://www.youtube.com/watch?v=NG2zyeVRcbs

„Dobré ráno!“ Vypískl někdo. Zamžourala jsem očima. Byla to Alice. Když sjem se podívala vedle sebe, Edward už vedle mě nebyl.

„Ahoj, Alice.“ Přivítala jsem ji a posadila se.

„Kde je Rosalie?“ Začala jsem opatrně Alici zpovídat.

„Bell, přijela dnes ráno se mnou, nicméně nemyslím si, že je dobrý nápad, abys za ní teď šla.“ A letmo mi zahradila cestu. Za ní se objevila Rose.

„Ahoj Bello!“  Vykřikla a vrhla se mi do náruče. Copak zapomněla že je upír a já jen člověk? Alice nás zděšeně pozorovala.

„Jsi v pořádku, Bell?“ Zeptala se mě. Já jen přikývla.

„Rosalie? Jak ti voní Bella?“ Zeptala se Alice nejistě.

„Necítím vůni člověka, nejspíš proto, že je moje sestra. Nemusím se nijak omezovat, když ji vidím.“ Dořekla a Alice si viditelně oddychla.

„Převleču se a hned budu dole, Alice!“ Hned na to jsem se vrhla do sprchy. Byla jsem nesmírně šťastná, že to s Rosali dopadlo tak snadno. Horká voda byla příjemná. Osušila jsem se a šla jsem pátrat do šatny. V tom okamžiku u mě byla Alice a začala na mě navlékat oblečení a patlat na mě make-up. Za chvilku jsem stála před zrcadlem, a musím uznat že i na člověka mi to velice slušelo. Poděkovala jsem jí a sešly jsme dolů do haly. Uprostřed čněl veliký nazdobený smrk a pod ním hotová záplava dárků v nejrůznějších obalech.

„Veselé vánoce!“ Začali všichni povykovat, jakmile jsme vstoupily dovnitř a začali po mě házet dárky.

„Ale… Já pro vás nic nemám!“ Vyhrkla jsem zklamaně.

„Bello, daly jste nám dárek už jen tím, že jste tady s námi.“ Řekla za všechny přelaskavá Esme. Je hrozně milá, stejně tak Carlisle. Lepší rodiče bychom si těžko mohli přát. Usmála jsem se na ni tím nejlepším úsměvem, jaký jsem dokázala vykouzlit na tváři.

Začali jsme tedy rozbalovat. První na řadě jsem byla já s Rose. Pod ruku mi přišel první dárek. „Od Edwarda pro Bellu.“ Bylo na něm napsáno úhledným krasopisem. Opatrně, abych neporušila hedvábný papír jsem vysoukala dárek ven. Byla to objemná krabice. Uvnitř se nacházel obrovský, bílý plyšový medvěd. Měl na břichu vyšit stejný nápis, jako na štítku krabice. Byl tak heboučký…

„Děkuji.“ Sotva jsem to dořekla, začaly se i lesknout v očích slzy. Moc mě to dojalo, a potěšilo. Přitiskla jsem své rty na Edwardovu tvář a letmo ji políbila. Všichni na chvíli zadrželi napětím dech. Jakmile jsem se odtáhla, Edward se doširoka usmál a všichni si vydechli…

Večer mi připravili štědrovečerní večeři, ale bohužel jsem byla jediná, kdo jedl. I když chápu je, kdo by jedl něco, co mu chutná jako bláto. Ale přestože  tady nikdo obvykle nevaří, bylo jídlo vynikající. Přisednul si ke mě Edward. Nechápavě jsem se na něj podívala.

„Rád se dívám, když jíš. Je to svým způsobem fascinující.“

Když jsem dojedla, šli jsme do velkého sálu k piánu. Hráli jsme nějaké koledy. Edward to s tím klavírem očividně umí… Myslím že se dnešní den dokonale vyvedl, až na Emmeta, který ještě týden poté běhal po baráku a skřehotal:

„Vánoce, vánoce přicházejí, zpívéééjme přááteléé…“

 

 

Snad se vám dílek líbil, zítra s dalším moc nepočítejte :/ I Když kdoví možná že si najdu čas... Vaše Brambooorka

Autor: Brambooorka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sestry na život a na smrt 13. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře