Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sestry na život a na smrt 12. díl

Bella a Carlisle


Sestry na život a na smrt 12. dílTaky tady máte další kapitolku. Je z pohledu Rosalie jako upírky a její první lov:) Není to zrovna nějaká smiley kapitolka, ale i tak si snad počtete :o))

Sestry na život a na smrt - 12. Díl

Písnička:http://www.youtube.com/watch?v=g0SUG6Fv15Y

Pohled Rosalie Swanová

Poslední řádky, které jsem psala mezi slzami byly strašně těžké. Nedokázala jsem dopisy na rozloučenou dopsat najednou. Jeden byl pro Emmeta a Alici, druhý pro Bellu. Položila jsem je opatrně na okenní parapet, a třesoucíma rukama si nemotorně sňala z krku matčin medajlonek. Přiložila jsem ho k dopisu a poté zavřela okno.

Klečela jsem na zemi, v dlani třímajíc žiletku. Ruce se mi stále třásly, takže chvíli trvalo, než jsem se uklidnila. Ale byla jsem pevně rozhodnuta vše ukončit právě teď. Ani dříve, ani později, teď je ta vhodná doba. Bella bude mít šťastný život, ale mě už nic dobrého nečeká. Osud si člověk sám nevybere. Při těch myšlenkách jsem zaťala zuby a pevně potáhla. Ten odporný zvuk mě děsil. Ale brzy bude po všem. Provedla jsem tah i na druhém zápěstí, jenže jsem si uvědomila, že to bude trval dlouho. Přiložila jsem tedy krvácející ruku ke krku, a znova prudce škubla. Vítězoslavně jsem se pousmála a sesunula se k zemi. Cítila jsem, jak pomalu ztrácím vědomí. Pak hlasy, které jakoby zněly na míle daleko.

Ten šílený oheň mne zpaloval. Netušila jsem, že sebevražda takhle bolí. Přála jsem si, aby mě někdo rychle dorazil, než se před smrtí ještě zblázním. Ale to už je vlastně jedno. Už mi nemusí na ničem záležet. Cítila jsem jak mé srdce naposled odbilo, a pak jen tu šílenou neskutečnou bolest. Třásla jsem se a na tváři mi vyskakoval pot. Jenže pak...

Najednou nic. Bolest zmizela, stejně jako přišla. Jsem mrtvá?! Konečně jsem v nebi... Mami? Otevřela jsem ztěžklá víčka, a uvědomila si krutou skutečnost. žiju. Nademnou se skláněla Alice. Stále jsem byla v té místnosti. Kolem mě byla sposta krve, ale má zápěstí byla zhojená. Ruka mi automaticky vystřelila ke krku. Cože?! Jakoby tam žádná nebyla...

„Kde to jsem? Kdo jsem? A proč tady jste? Vy jste taky mrtvé? Copak..." Alice mě větu nenechala doříct, ale já měla tolik otázek! Nesouhlasně jsem zatřásla hlavou.

„Všechno se dozvíš Rosalie, prosím. Poslouchej mne..." a Začala:

„Jsi teď jako já. Jako Emmet, Esme... a zbytek mé rodiny. Teď do ní patříte i ty a Bella. Normálně bych už nežila, jenže já nejsem člověk. Jsme nesmrtelní Rosalie, a ty teď s námi." Opatrně se na mě podívala, ale chápala jsem.

„Co tedy jst.. Jsme?" Zeptala jsem se nejistě. Ale bylo mi to vlastně jedno, protože odtud se stejně nedostanu.

„Teď jsi novorozená upírka, Rosali. Je mi 148 let, ale stále vypadám na 17. Tak to bude až... navěky. Zbledla jsi, tvá krása a rysy se zvýraznily. Máš rudé rty, a teď už stejné oči jako já. Topazově zlatavé. Jsi teď určitě vyhládlá. Pojď, stejně nás za chvíli začnou hledat. Nesmí přijít na to, co se stalo." Po těchto slovech jsme se odebrali k oknu. Alice byla velmi rychlá, takže mi sbalila věci předem.

„Alice, ale já nevstanu!"

„Zkus to a vstaneš." Pokynula klidným hlasem. A opravdu. Stála jsem, mohla jsem chodit! Objala jsem ji, ale už nebyl čas nazbyt. Museli jsme jít. Skočili jsme oknem a letěli k autu. Byla sranda pohybovat se, a vůbec běžet takovou rychlostí. Jen škoda, že u parkoviště jsme musely zpomalit. Nasedly jsme do auta a za chvíli jsme se rozjeli.

„Alice, kam to vlastně jedeme?" Zeptala jsem se jí.

„K nám domů teď nemůžeš, je tam Bella." Alice se ztěžka nadechla. "Mohla bys jí ublížit, ale teď na to nemysli. Naučím tě lovit."

Po těch slovech jsem zůstala zkoprnělá, a nedokázala jsem si to moc srovnat v hlavě. Měla jsem tolik otázek... Snad se na ně dostane čas. Zastavily jsme u kraje silnice, kde Alice nechala auto. Dál jsme se již plahočili pěšky.

„Alice, dokážu to?!" Zeptala sjem se opatrně, nejistá svým nastávajícím výkonem.

„Nech se vést svými smysly. Lovíme zvířata, nejprve se pokus ulovit něco jednoduššího. Třeba srnku." Pokývla jsem a rozběhla se. Nejdřív mě do nosu udeřila silná vůně. Přitahovala neneuvěřitelnou silou, takže jsem se za ní rozběhla. Snad poprvé jsem si uvědomila svou neuhašenou žízeň tak intenzivně.

“Nééééé Rosalieee!" Křičela za mnou Alice. Neposlouchala jsem ji až do doby, kdy se přede mnou objevil člověk. Uvědomila jsem si tohle nebezpečí. Zacpala jsem si nos, a pokusila se utéci. Nešlo to, musela jsem se pořád vracet a opakovat si, kdo jsem. To už mně zezadu popadla Alice, i když věděla, že proti novorozené nemá šanci. Nechtěla jsem ublížit ještě Alici. Měla jsem na sebe šílený vztek. Jenže to prostě nešlo vydržet. Mé smysly mě dočista přemohly, odhodila jsem Alici a vydala se střemhlav proti té nevinné bytosti. Popadla jsem ji, a zabořila jí zuby do zátylku. Neskonaná slast mě zaplnila jako nejsladší droga. Cítila jsem, že už jsem mladou dívku usmrtila. Bylo po všem. Začala jsem vzlykat nad tím, co jsem způsobila. Nadávala jsem si do nejproklatějších ďáblů a já nevím čeho ještě. Alice mě objala

„Je to má vina, že jsem nic neviděla.  Víš, skoro každý upír má nějaký skrytý dar, který se po proměně zesílí a vypluje na povrch. Já vidím budoucnost, ale nechápu tohle... Nic jsem neviděla. Je mi to strašně líto, Rose." Sotva to dořekla, sesypala se vedle mě a začala na sucho vzlykat. Potom mě popadla za ramena, a odtáhla do auta.

„Alice, mě to strašně mrzí... já, já... Zklamala jsem. A moc." S těmito slovy se mi v hlavě začal rodit nový plán. Uteču, nesmím ublížit ještě Belle. Stala se ze mě zrůda! Není to ničí vina, než jen moje! Zklamala jsem všechny na plné čáře. Už nikdy si nezískám jejich důvěru. A Bella... Co když se před ní neovládnu? Ne, tohle nemůžu dopustit!

„Alice, kam máme namířeno teď?" Zeptala jsem se jí. Neodpovídala

„Alice!!" Zavrčela jsem. Přišlápla na brzdu, a zajela k okraji. Nejspíš si chce promluvit.

„Tohle mi nedělej Rosalie, útěk není řešení! A Emmet tě potřebuje! Sakra vzpamatj se, nejsi jediná, komu se to stalo..." Zlomil se jí hlas.

„Já dřív lovila lidi, než jsem měla ve vizi Jaspera, kterého jsem se rozhodla hledat. Potom jsme společně našli Carlislea a jeho rodinu. Od té doby jsme vegetariáni. Lovíme jen zvířata, ale nám tento život vyhovuje. Ovšem lidskákrev je pro nás přirozená, a je pochopitelně snadné podlehnout. To nic Rosalie." Objala mě a strávlily bychom
takt nejméně další hodinu, kdyby nás nepřerušil Emmet s Jasperem. Seznámili jsme se a odjeli v Alicině autě. Podle všeho jsme mířili k domu Cullenových.


Omlouvám se, že dopoledne tu byla jenom část, ale učitel mě to nenechal dopsat xD. Jsme měli volnou hodinu na počítačích, jenže mi zazvonilo dřív,než jsem byla hotová :)  A odpoledne jsem jela za svým koníkem, tak se nezlobte, že to tady dávám až teď :)  Příští kapitolka bude z pohledu Belly, a její seznámení s obyvately Cullenovic domu. Také se dočkáte příjezdu Rose a jak bude reagovat na Bellu. Díky za pochopení. Brambooorka =)

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sestry na život a na smrt 12. díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!