Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Šestnáctiletá matka - epilog

5.Evvelyn-Rosalie


Šestnáctiletá matka - epilogJe to krátký, ale výstižný konec.

Bella:

Chvilku po tom, co odešel Jazz i Carlisle, jsem se rozhodla, že musím pomstít smrt svého otce. Potichu jsem vstala a přešla ke stolu, kde, díky bohu, ležely papíry i tužky. Dala jsem se tedy do psaní, do psaní dopisu, který mi drásal srdce.

Má lásko,

nevyčítej si, prosím, můj odchod. Musím jít pomstít smrt svého otce a to žádné zadržování nenapraví. Doufám, že s tebou bude naše dcera v bezpečí. Trhá mi to srdce, že ji musím opustit a tebe taky. Jsi pro mě vším a odejít od tuď mi trhá srdce na kousky.

Doufala jsem, že budeme moci žít na věky spolu, ale osud to tak nechtěl. Musím se pomstít, ale doufám, že se vrátím. Mám velmi silnou motivaci na návrat. Zatím, prosím, opatruj naši dceru a sebe taky. Kdybych padla, zdědíš vše, co je mé a to i titul, který k tobě přivábí mnoho nemilých lidí. Věřím, že ty si s tím poradíš, ale doufám v to, aby to nebylo nutné.

Budu tě vždy milovat a ani smrt mi v tom bránit nebude.

Miluju tě, Tvá Isabella.

Když jsem dopsala, potichu jsem přešla k oknu a otevřela jsem ho. Vyskočila jsem a velmi opatrně a neslyšně dopadla. Rozeběhla jsem se k lesu a na jeho okraji jsem si naposledy dovolila ohlédnout. Viděla jsem Jazze, jak si hraje s malou a celá jeho rodina byla u nich.

„Miluju vás,“ vzlykla jsem, ale obrátila jsem se a utíkala vstříc pomstě.

O měsíc později:

Konečně. Našla jsem toho, kdo mi zabil otce. Byl to vlkodlačí vůdce.

Teď jsem stála na skále, která se tyčila nad jejich táborem. Noc pomalu připlouvala a já, za pomoci svých vyvinutějších smyslů, viděla, jak ohně pomalu uhasínají. Když již hořelo jen pár ohňů a to uvnitř, tak jsem seskočila ze své vyhlídky dolů.

Blížila jsem se jako šelma při lovu a tomu tak i bylo. Věděla jsem, jaký pach mám stopovat, protože jej sleduji už dva týdny. Mé smysly mě neomylně vedly ke stanu uvnitř tábora. Kolem sice hořely ohně, ale hlídka podřimovala, a tak nebyl problém se proplížit dovnitř.

Vytáhla jsem dýku, kterou jsem měla za pasem a blížila se k posteli, kde vrah spal. Rozmáchla jsem se a bodla. Ucítila jsem krev a odkryla deku. Vrah byl mrtev a já se mohla vrátit domů k rodině. S něčím jsem však nepočítala. V posteli byla i otrokyně, kterou probudil chlad. Začala ječet a já věděla, že je zle.

Dala jsem se na rychlý ústup, ale před stanem již čekala stráž. Vrhla jsem se na ně jako lvice a oháněla jsem se dýkami, které jsem měla. Ano, měla jsem dvě, pro tyto případy. Rozdala jsem mnoho ran, ale ještě víc dostala. Podařilo se mi však uprchnou, ale byla jsem dost ošklivě zraněná. Pořezané ruce i nohy, probodnutý bok i stehno a mnoho dalšího.

Cítila jsem se tak slabá, ale pokračovala jsem. Mé nohy se kmitaly a mě jejich rytmus uklidňoval. Z posledních sil jsem zapadla do jeskyně, kde jsem ztratila vědomý.

Probrala jsem se, až když mnou někdo třásl. Otevřela jsem oči a pohlédla do očí své lásce.

„Žije,“ zavolal na někoho. Já však chtěla spát. Byla jsem tak vyčerpaná a zmožená. Slyšela jsem, jak mě Jazz utěšuje, že jsem v bezpečí a já mu za to byla vděčná.

Jazz:

Aro mi dovolil, abych se vydal stopovat Bellu, ale dal rozkaz gardě, aby mě chránila vlastními životy. Chápal jsem ho a nebránil se.

Když jsem objevil Bellu v té jeskyni, lekl jsem se. Měla mnoho řezných a bodných ran. Musela ztratit mnoho krve. Naštěstí se mi ji podařilo probrat. Byl jsem šťastný, že jsem ji našel a je v pořádku, teda relativním, ale ty rány se zahojí. Hlavní bylo, že byla na živu.

Když se Bella uzdravila, vrátila se se mnou k mé rodině a všichni ji přivítali s otevřenou náručí. Malou nechtěla pustit dobrou hodinu z náruče a to všechny pobavilo.

Měl jsem konečně šťastnou rodinu, ženu co miluju nadevše a dceru, kterou vidím vyrůstat. Konečně jsem našel smysl svojí existence.   

Předchozí - Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Šestnáctiletá matka - epilog:

 1
1. Alis
06.05.2017 [23:10]

Moc krasne a romanticke ale na muj vkus hodne rychle a jednoduche Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!