Příjemné počteníčko.
11.05.2010 (16:15) • Naomi • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 4222×
„Carlisle, ta malá je moje a Bellinina dcera.“ Carlisle zbledl a já tušila, že to je kvůli tomu, že jsem Voltury.
„Carlisle? Oni o tom neví,“ ujistila jsem ho a moje láska se na mě tázavě podíval.
„Opravdu o tom neví?“ Carlisle mi moc nevěřil a tak jsem spustila. Když jsem skončila zrovna mi zazvonil mobil.
„Ano?“ Zvedla jsem ho a ani jsem se nekoukla, kdo volá.
„Isabello?“ Byl to Aro.
„Ano, Aro?“ Netušila jsem proč volá. Měl mě sice rád, ale volá vždy v pátek večer stejně jako rodiče.
„Isabello, mám pro tebe špatnou zprávu.“ Začala jsem se klepat a Jasper mě, proto chytil a přivinul si mě k sobe.
„Co-Co se stalo?“ Moc jsem se bála odpovědi, ale musím to vědět.
„Bello, tvůj otec byl ve válce zabit.“ Telefon mi vypadl z rukou a já se zhroutila. Slzy mi tekly proudem a já je nedokázala zastavit.
Kvůli válce teda moji rodiče odjeli.
Válka mezi upíry a vlkodlaky se táhne už od dob Alexandra Makedonského. Kdyby totiž vyhráli vlkodlaci naše rasa zmizí a naopak. Je to tvrdý boj a je poznamenán dobou. Oni i mi hledáme nové a účinnější zbraně.
„Zavolejte později,“ řekl Jasper do telefonu a položil to.
„Miláčku, co se stalo?“ Moc se o mě bál a tak jsem sebrala poslední síly a odpověděla mu.
„Tá-tátu za-zabili. Tá-táta už ne-není.“ Víc jsem ze sebe nedostala, protože jsem upadla do temnoty.
Jasper:
Bella po tom telefonátu omdlela a já se o ni hrozně bál. Carlisle mě sice ujistil, že se jenom složila z nervů a že bude zas v pořádku, ale stále jsem se o ni bál. Teď spala u mě v pokoji a malá si hrála s mými prsty. Byla moc roztomilá a dost podobná matce, ale oči i vlásky měla po mně. Byl to můj andílek.
„Jaspere, nemá ta malá hlad?“ strachovala se o malou Esmé a já jí musela dát za pravdu.
„Nevím, ale zatím neplakala.“
„To sice ne, ale je na tvém prstu tak nasátá, že asi má hlad.“ Podíval jsem se teda na toho andílka a Esmé měla zas pravdu. Sáhl jsem tedy do kabelky a vytáhl lahvičku. Jen co ji malá zpozorovala, tak se odlepila od mého prstu a dožadovala se lahvičky. Rychle jsem ji teda lahvičku podal a ona začala papat.
Mezitím přijel zbytek rodiny, ale bez Emmetta, což jsem se dost divil.
„Jaspere. Co to má znamenat? Ty si se dal na kradení mimin,“ spustila Alice.
Bella:
Konečně jsem se probrala, ale když jsem otevřela oči málem jsem zase omdlela. Nademnou se skláněl ten Emmett. To mě naštvalo, a tak jsem po něm skočila. Prorazila jsem s ním dveře a jak jsem do něj kopala blížili jsme se ke schodům, ale když začal padat, tak mě stačil chytit za nohu.
Dopadli jsme do obýváku, kde byl i zbytek rodiny. Naštěstí jsem spadla na Emmetta, tak snad nebudu mít nic vážného. Než mě Jasper stihl zvednout pořádně jsem nakopla Emmetta do koulí, kde jsem měla nohu. Ten zavil jako pes a stočil se do klubíčka.
„Co to má znamenat?“ začal vyzvídat Carlisle. Jasper mě chtěl teda postavit na nohy, ale jen co jsem došlápla, uniklo mi bolestné syknutí.
„Vysvětlování později. Bella má něco s nohou. Carlisle, mohl bys jí to ošetřit a Esmé, mohla bys pohlídat malou?“
„Nemusíš se o ni bát, Jaspere.“ Potom menším rozdělení úkolů mě Jasper odnesl nahoru, kde mě Carlisle vyšetřil.
Předchozí - Shrnutí - Následující
Autor: Naomi (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Šestnáctiletá matka 5:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!