Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Seš bůh, vole! 14. díl

18.01.2010 (12:30) • Mnaaau • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 1621×

Konečně jsem byla naprosto šťastná. V břiše mi létalo tisíce malých motýlků, kteří nadšeně třepetali křídly a já se mohla konečně naplno oddat svým touhám. Cítila jsem jeho lákavou vůni a naklonila jsem se k němu. Neváhal, vášnivě mě políbil a začal mě pomalu svlékat. Položil mě na postel a vpíjel se do mého těla. Každý milimetr mé hladké kůže jako by  najednou ožil. Jeho doteky, horoucí polibky i dokonce jeho samotná blízkost, ve mně vyvolávaly tisíce nepopsatelných pocitů.

„Edwarde“ vzdychla jsem a on se jemně odtáhl. Chtěla jsem aby pokračoval a přitáhla ho zpět k sobě. Pouliční lampa na malou chvíli osvítila jeho tvář. Proboha! Uvědomila jsem si, že ten, s kým jsem právě v posteli vůbec není Edward, ale přísavka!!!

Okamžitě jsem se probudila a začala se zmateně rozhlížet kolem sebe. Šmátrala jsem ve tmě a slyšela, jak moje srdce bubnuje o mou hruď. Vzpamatuj se Bello, byla to jen noční můra. Nic takového se přeci nemůže stát. O přísavku by sis přece neopřela ani koště. Konečně jsem se probrala zpět do reality a uklidnila se. Hlasitě jsem si oddechla. Bylo půl páté ráno a tak jsem se rozhodla ještě chvíli ležet. Usnout už jsem se ale bála a tak jsem radši přemýšlela.   

S chlapama to není žádna hračka a s upírama to je ještě horší. Jednou jsou celý žhaví a potom zas nic? Kdo se v tom má vyznat. Chtěla jsem říct Edwardovi co k němu cítím, ale copak to šlo? Vypadá to, že má Tanyu opravdu rád a já nechci stát v cestě jejich štěstí… Sakra to mě tak štve. Kdyby jen na upíry platily všechny ty triky z knížek. To bych je oba marinovala na česneku, napíchla na dřevěnej kolík a pomalu opékala na sluníčku. Když už jsme u toho opékání, měla jsem docela hlad, a tak jsem konečně vstala a šla si udělat snídani.

„Čau“ narazila jsem v kuchyni na Edwarda“ nevidělas Emmetta? Potřeboval bych s ním o něčem mluvit. Mám takovej problém…“

„Neviděla, ale jestli chceš, tak ti můžu pomoct já.“ Navrhla jsem. Doufám, že teď řekneš něco jako: „Už mi ta moje holka leze na nervy. Potřebuju se jí zbavit a chci poradit, jak se s ní nejrychleji rozejít, abych mohl být s tebou.“

„No nevím Bello, jestli bych to měl řešit zrovna s tebou… je to tak trochu klučičí záležitost a týká se to Tanyi a mě se zdá, že jí tak trochu nemáš ráda…“ Tak, že bych se přeci jen nemýlila tak moc? Týká se to Tanyi?

„Pfff…Cože? Já? Neee neblázni…“ přetvářka byla v tomto okamžiku mým největším spojencem. Máchla jsem rukou, jakože to vůbec není pravda a pokračovala.  „To se ti opravdu jen zdá. Vždyť my jsme skoro jako nejlepší kamarádky…“ Skoro jako nejlepší kamarádky? Tak teď jsem to uznávám trochu přehnala. No nevadí.

„Tak dobře. Jak víš, tak už s Tanyou nějakou dobu chodíme a všechno je v pohodě, jen… Vážně se o tom chceš bavit?“ Podíval se na mě.

„Jasně. Pokračuj.“ Teď už mi to musíš dopovědět! Zvlášť, když to vypadá, že váš vztah není zas tak idylický, jak se zdá. Napjatě jsem poslouchala a ukusovala rohlík, který jsem si mezitím vzala.

Povzdechl si a povídal dál. „…No takže je všechno v pohodě, až na sex.“ Tak tohle jsem nečekala. Najednou se mi ten rohlík zasekl v krku, začala jsem kašlat a dusit se, ale hned jsem se naštěstí zase vzpamatovala.

„Tak špatnej sex říkáš… no tak to… to bys asi měl… to je blbý… já… ehh…“ Jediné, co jsem chtěla odpovědět bylo, aby se s ní rozešel. Ovšem to jsem nahlas říct v tuhle chvíli nechtěla.

„Ale ne, sex není špatnej. Teda vlastně není vůbec.“ On s ní vůbec nespal? Tak to se mi možná zamlouvá ještě víc. „My jsme se dohodli, že nic nechceme uspěchat, jenže problém je, že už je to tak nějak moc dlouho, tak jsem se rozhodl, že dneska večer už je možná čas…“ No to víš, Tanya už se na tebe určitě taky celá třese. Mě se to ovšem vůbec nelíbí.

„Ok. Edwarde, jestli chceš mojí radu, tak to nedělej. Víš, ženským nepřijde nic víc sexy, než čekání.“ No jo, byla jsem trochu mrcha, ale kdo by nebyl že?

„To se mi nějak nezdá“ měřil si mě pochybovačným pohledem.

„Ne vážně! Čím dýl, tím líp. Pěkně dlooooouho vydrž. A ona bude nadšená…“

„Fakt? Ale mě už moc se nechce čekat. Stejně to dneska asi udělám. Ale dík za radu.“  Ne. Ne. NE! Proč mi nikdy nic nevyjde tak, jak bych chtěla. Už jsem otevírala pusu, že ještě něco řeknu, ale on už odcházel. Ještě na mě ale ze dveří křikl. „Tak večer v baru. Pa.“ A byl pryč. 

To jsem se zas do něčeho uvrtala. Že já jsem mu tak ochotně nabízela svojí pomoc. Prej jestli chceš, můžu ti pomoct já. Pche. Teď celej den nebudu moct vytěsnit z hlavy představu nahé Tanyi vzdechající a svíjející se pod Edwardem. Přála bych si máchnou kouzelným proutkem a ihned se odmilovat. Kéž by to bylo tak lehké.

Rozhodla jsem se, že nemůžu dopustit, aby se ti dva spolu večer vyspali. Jasně, že mi došlo, že Edward měl už žen v posteli určitě víc, než je zdrávo. To mi nevadilo. Jenže když šlo o Tanyu a ještě navíc jsem věděla kdy se to stane… Chtěla jsem večer v baru vypadat neodolatelně, a tak jsem se zkrášlovala celé odpoledne. Konečně jsem skončila. Byl už čas vyrazit. Přišla jsem jako poslední, a když jsem přicházela ke stolu, měla jsem dojem, že jsem na chvilku zahlédla Edwardův fascinovaný  pohled.

„Sakra Bello, to mi děláš naschvál viď?“ Naoko se na mě mračil Emmett. „Vždyť víš, že chci vždycky ulovit tu největší kočku a ty si sem nakráčíš a vypadáš tak nebezpečně neodolatelně. Co se dá dělat, asi budu dneska pokoušet tebe.“ Usmál se a ostatní s ním. Já měla ale zase pocit, že jsem zaslechla tiché zavrčení.

Celý večer by byl příjemný. Snažila jsem se být neodolatelná a asi se mi to i dařilo, protože jen za jednu cestu k baru, jsem odmítla tři pozvání na rande. Za normálních okolností, by mě tento druh pozornosti obtěžoval a rychle bych se odebrala domů, se schůzkami, jsem po tom fiasku naposledy, na dlouho skončila, jenže dneska jsem náš pobyt v baru chtěla co nejdéle protáhnout. Čím déle bude trvat, než se Tanya s Edwardem odeberou pryč, tím lépe. Čas ale neúprosně plynul stále dál a mě pomalu docházela témata ke konverzaci, až se přiblížil ten okamžik, kterého jsem se obávala.

Tanya se zvedla. „Půjdeme už?“ zeptala se Edwarda a ten jen kývl hlavou.

„Jdi napřed ano? Půjdu ještě zaplatit. Sejdeme se nahoře.“ Já jsem mezitím jen smutně sledovala, jak jí pomáhá do kabátu a ona potom odchází. Edward stál na baru a čekal, než mu přinese servírka účet.

„No tak Bello, udělej něco. Přece to tak nenecháš.“ Mluvil ke mně můj vnitřní hlas.

„A co má podle tebe asi tak dělat?“

„No co asi, běž za ním!“ Chvíli jsem tuto možnost zvažovala, a když jsem usoudila, že má můj vnitřní hlas pravdu, podívala jsem se k baru, ale Edward už tam nebyl. Rychle jsem se za ním rozběhla nahoru a měla jsem štěstí, protože jsem na něho narazila akorát na chodbě před naším bytem.

„Edwarde počkej!“ Křikla jsem ne něj, i když to nebylo nutné. „Můžu s tebou ještě na moment mluvit?“

„Teď? Víš, já už bych docela rád šel.“

„Takže ses rozhodl přeci jen… víš co?“ Nějak mi nešlo vyslovit nahlas – vyspat se s Tanyou.

„No jo.“ Ach jo. Dobře tak to vypadá, že se už rozhodl. Budu to muset překousnout. Tak mu aspoň pomůžu, když už jsem tady…

„A už víš, jak to uděláš? Jsi nervózní?“

„Ani ne… Prostě tam vejdu a ono to nějak vyplyne.“

„Ale no tak, vždyť je to pro vás poprvé. Je důležitý, aby se jí to líbilo a tobě taky.“

Zamračil se ne mě. „No tak dík, teď už jsem nervózní. Co navrhuješ?“ Co navrhuju? Upřímě nechtěla jsem si tuhle celou situaci představovat s Tanyou, a tak jsem se prostě rozhodla představit si a popsat, jak by se to líbilo mě.

Vžila jsem se do toho kouzelného okamžiku a začala potichu, skoro šeptem vyprávět.

„Až za sebou zavřeš dveře, jdi pomalu k ní a přitom se jí dívej do očí. Do toho pohledu dej všechnu lásku, co k ní cítíš. Odhrň jí vlasy z obličeje a pohlaď ji po tváři. Pak pokračuj k jejím rtům a svým chladným dotykem je jemně pootevři. Zakloní hlavu a ty svou rukou putuj dál po jejím krku a stále níž. Sleduj každý její pohyb a poslouchej i ten nejnepatrnější vzdech. Bude vás oba spalovat touha, kterou nejdříve pocítíte jen jako lehké mravenčení v konečcích prstů, ale čím dál víc se bude jako divoké zvíře drát na povrch, až se usídlí na vašich rtech.“ Podle svého vyprávění jsem putovala rukou v náznacích po svém těle. Moje fantazie v tu chvíli neznala mezí. Poddala jsem se svým představám a zavřela oči.

„Pak jí konečně polib. Líbej jí tak, jako by byla první a poslední, kterou jsi kdy políbil. Líbej jí vášnivě a přitom jemně. Líbej jí…“ Jenže myšlenku už jsem nedokončila.

Edward se lačně přisál na mé rty. Překvapeně jsem otevřela oči. Tohle se mi nezdálo. Byla to skutečnost. Přitáhla jsem si ho blíž a polibky mu se stejnou dravostí oplácela. Ihned jsem pocítila to samé, jako v noci ve svém snu, akorát, že tentokrát, jako bych se se svými motýlky v břiše vznášela i já. Chtěla bych v jeho obětí strávit věčnost. Jen co jsem si tohle pomyslela, Edward se ode mě udýchaně odtáhl. Dlouho jsme jeden druhého pozorovali, až nakonec on prolomil to ticho, které vyselo mezi námi.

„Bello já… tohle…“ Nechtěla jsem aby tuto chvíli zkazil tím, že se mi bude třeba omlouvat, a tak jsem mu přiložila prst na rty.

„Edwarde nic neříkej a já taky nebudu. Jen bych tě chtěla o něco poprosit.“ Něžně jsem se na něho podívala.   

„Prosím, nevyspi se dnes s Tanyou.“

Autor: Mnaaau (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Seš bůh, vole! 14. díl: