Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sen nebo skutečnost?! 1. kapitola

andulak

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Sen nebo skutečnost?! 1. kapitolaAhojky, tak je tu první kapitolka. Je to teprve začátek, stěhování a zabydlování. Doufám, že se kapitolka bude líbit a že nezapomenete na komentáře. Vaše Kirsten

01.07.2010 (17:30) • Kirsten • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 6679×

1. kapitola

Tak a je to tady, další stěhování. Já a moje rodina jsme doteď žili v jednom malém městě jménem Seward na Aljašce. Teď se stěhujeme do deštivého městečka jménem Forks ve státě Washington. Pořád tam prší a slunce vyjde párkrát do roka, ideální místo pro nás.
Rosalie od rána nakupuje, Emmett si ještě v lese užívá medvídky a Esme zařizuje ještě poslední detaily v našem novém domově, ve Forks.
Do Forks poletíme už dnes odpoledne z letiště v Anchorage. Poletíme do Seattlu, to je do Forks hodina jízdy autem. K večeru už budeme v našem novém domově. Já chtěla jet celou cestu autem, ale Rose mě přemluvila, takže za chvíli vyrážím na letiště, kde už Emmett s Rose budou.
Naposledy jsem si prohlédla celý dům a vydala se na letiště.
Přijela jsem před letiště a všechny pohledy se stočily na mě. Ach jo. Na to si asi nikdy nezvyknu. Svoje autíčko si nechám poslat do Forks.
Vešla jsem do letištní haly a hledala místo odletu. Oba už tam čekali. Jen co mě Emmett spatřil, začal hulákat:

„Bello, Bello, tady jsme!“ Kdybych se mohla červenat, byla bych rudá až na zadku. Emm na mě chtěl ještě něco zařvat, ale Rose mu něco zašeptala do ucha a Emmett si okamžitě spořádaně sednul vedle ní. Rose se spokojeně usmála. Jen jsem nad tím zakroutila hlavou. Sedla jsem si vedle Rose a čekala, až nás pustí do letadla. Emmett celou dobu nadšeně vykládal, jak velkého skolil méďu. Nakonec ho musela Rose zase okřiknout, protože mluvil dost nahlas a lidé se začali divně dívat. Naštěstí už nás pouštěli do letadla. Sedla jsem si k okýnku a zavřela oči. Promítala jsem si před očima všechny ty příhody, co se nám tu staly. 
Třeba jak si Emmett chtěl ochočit medvěda a jednoho si přivedl domů. Jenže během dvou minut nám Béďa (jak ho Emm pojmenoval) zničil půlku obýváku. Esme naštěstí stihla zakročit a medvěda zabila dřív, než zničil celý dům. Pak už byl Béďa jen jako svačinka.
Nebo když si oblékl Rosaliiny nové šaty a promenádoval se po domě. Šaty roztrhl a Rose s ním nemluvila. Musel si ji hodně usmiřovat.
Takhle jsem vzpomínala celý let, až když mi Rose zacloumala ramenem, jsem začal vnímat. Právě jsme přistávali. Letuška nám popřála hezký den a my konečně mohli jít pro kufry a hurá do nového domu.
Jak Esme slíbila, čekala na nás před letištěm. Naskládali jsme kufry a sebe do auta a mohli jsme vyrazit. Esme jela 180km/h, takže jsme za půl hodiny míjely ceduli: Vítejte ve Forks! Projeli jsme celým městem a asi 2 km za městem jsme odbočili na lehce přehlédnutelnou lesní cestu. Chvíli jsme jeli a dojeli jsme na velikou luku, kde stál překrásný dům.
„Wow. Páni,“ řekla Rose.
„Teda mami, to je snad ještě krásnější než ten předchozí,“ řekla jsem. Esme se usmála.

„Děkuju, holčičko, doufám, že se vám bude líbit.,“ řekla dojatě. Já se na ní taky usmála a objala ji.
Pořádně jsem se na dům podívala. Měl dvě patra. Jedna strana byla celá prosklená a zbytek byl ze světlého až bílého dřeva. Šla jsem se podívat za ostatními dovnitř.
Vešla jsem do malé předsíně a pokračovala dál. Byl tam obrovský obývák. Bíle vymalované stěny, velké okno, tmavší dřevěný nábytek, bílý koberec, béžová pohovka a veliká plazmová televize přes celou stěnu. Hned vedle byla luxusně vybavená kuchyň i s jídelnou. Škoda, že to nikdy nevyužijeme.
Vrátila jsem se do obýváku a šla po schodech do prvního patra. Tam měla Esme pracovnu, ložnici se šatnou a koupelnou a taky tam byl pokoj Emmetta a Rose. Měli obrovskou šatnu a taky koupelnu. Šla jsem do druhého patra a tam byli dva pokoje, pro hosty a můj pokoj. Vešla jsem dovnitř a pusa se mi otevřela úžasem.
Stěna naproti dveřím byla celá prosklená a vedly tam i dveře na balkón. Strop byl bílý a stěny světle modré. Nábytek byl sladěn ve světlé barvě. Na pravé straně byla knihovna, poličky s CDčky a stůl. V rohu bylo piano. Na druhé straně byla bílá pohovka a veliká postel s modrým povlečením. Byly tam dvoje dveře. Jedny vedly do obrovské šatny a druhé do krásné modré koupelny.
Vyšla jsem na balkón. Byly tam dvě židle a malý stolek. Měla jsem krásný výhled na les a potůček, co tekl podél domu. Musím jít poděkovat Esme.
Sešla jsem dolů, kde už Emmett koukal na baseball. Esme s Rose byly v kuchyni a něco tam řešily.
„Děkuji moc za pokoj, Esme. Celý dům je opravdu nádherný,“ řekla jsem a objala ji.
„Ale nemáš zač, jsem ráda, že se ti líbí,“ řekla.
„No a jistě sis všimla, že máš skoro prázdnou šatnu, takže zítra ráno vyrážíme na nákupy,“ řekla vesele Rose a odběhla. Povzdechla jsem si. Ach jo. Zase nákupy. Esme se na mě povzbudivě usmála. Taky jsem se usmála a šla do pokoje. Lehla jsem si do nové postele a začetla se do knížky.
Asi v osm zaťukala Rose, abych se připravila. Znovu jsem si povzdechla a šla se vysprchovat. Oblékla jsem si černé spodní prádlo, fialové triko s krátkým rukávem a džíny. K tomu baleríny, abych udělala Rose radost. Ještě jsme se učesala a lehce nalíčila a můžu jít.
Když jsem sešla dolů, Rose už netrpělivě seděla na gauči. Jen co mě uviděla, vylítla z obýváku a zmizela v nějakých dveřích, kterých jsem si včera nevšimla. Pokrčila jsem rameny a šla za ní. Zjistila jsem, že je to garáž. Byl tu Emmettův červený Jeep, Esmin stříbrný Mercedes, moji dva miláčkové, modré Porsche 911 Turbo a bílá Mazda 6. Rose už seděla ve svém červeném BMW kabriolet.


„Bello, vezmi si svoje, budeme toho mít hodně,“ řekla a už vyrazila. Já upíří rychlostí nasedla do Porsche a vyjela za ní. Na dálnici jsme se předháněly a já vyhrávala. Za chvilku už jsme parkovaly v obchodním centru v Seattlu.
Rose celý den chodila od krámu ke krámu a vždy mi něco dala, ať si to vyzkouším. Sama jsem si něco našla, takže když jsme odcházely, měla jsme asi třicet tašek oblečení. Rose ale ještě chtěla do bot a do doplňků. Takže jsem měla dalších deset tašek navíc. Nakonec jsem Rose přesvědčila a zašla si do knihkupectví. Koupila jsem si asi 15 knížek, takže prodavač se dost divil, že to nesu sama. Domů jsme se vrátily asi kolem šesté. Společně s Rose a Emmettem jsem si ještě skočila na lov, protože zítra musíme do školy.
Jen tak jsem si pobíhala po lese a užívala si tu volnost. Rose s Emmettem už šli domů. Prý ještě něco musí stihnout. Ušklíbla jsem se. Je strašný to každou noc poslouchat. Proto noci často trávím venku.
Všimla jsem si, že začíná svítat. Tak jsem se rozběhla domů. Vysprchovala jsem se, umyla a vysušila hlavu. Oblíkla jsem si již od Rose připravené oblečení. Úzké džíny, modrý přiléhavý top a baleríny. Lehce jsem se nalíčila a mohla jsem vyrazit.
Dole jsem se rozloučila s Esme, vzala si svetřík a klíče od auta. A můžeme vyrazit do nové školy.

 

Prolog Shrnutí 2. kapitola

Poznámka: Obrázky jsou jen orientační, jsou poze pro představu, aby jste věděli, jak si to zhruba představuju...

Autor: Kirsten (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sen nebo skutečnost?! 1. kapitola:

 1
4. Janča148
15.09.2013 [11:39]

Hele chceš vědět co já na tohle dodám ? Tak teda pozorně poslouchej !!!! - Je to Úžasné s velkým Ú ... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Ale některé obrázky se mi neukazují tak jak maj ... No ale to je jedno to je muj chyboví PC jsem na to zvyklá Emoticon

3. alicecullen105
01.01.2012 [18:19]

alicecullen105 Emoticon Emoticon

2. kikuska
08.10.2011 [19:53]

kikuska Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Kačka
30.07.2011 [19:09]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře