Pokračování prvního dílu. Rosalie se pomalu poznává s Cullenovými, ale její rodina se jí ztrácí...
01.11.2010 (21:15) • hanculin98 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1779×
Zklamala jsem rodiče. Včera jsem měla dohlédnout na sestru, ale po hodině biologie si mě profesor Carlisle Cullen zavolal do svého kabinetu. Co mi mohl chtít? Známky jsem měla dobré, drzá jsem nebyla, tak proč? Cullen si vždy volal jen problémové žáky. To mou sestru by si měl zavolat. Statečně jsem se vydala k jeho kabinetu a opatrně zaklepala na dveře. Z kabinetu se ozvalo radostné. „Vstupte!“ snad mě neseřve.
Stiskla jsem kliku a otevřela dveře. Profesor se tvářil mile a nevypadalo to, že by se na mne nějak zlobil. Na tváři měl opravdu dokonalý úsměv a na sestru jsem rychle zapomněla. Seděl na křesle u okna. Kabinet byl zařízen moderně v černo-bílé, byl velmi elegantní. Pak mou pozornost zase upoutala profesorova tvář. Pokynul mi, abych se posadila. Druhé křeslo stálo naproti němu, bylo měkké, kožené. Opatrně jsem se posadila a čekala, až začne.
„Slečno Haleová, byl jsem mile překvapen, když jsem zjistil, že vynikáte i v ostatních předmětech, nejen biologii. Také jsem ovšem zjistil, že nemáte moc přátel, rád bych vám představil mojí dceru, jste stejně staré a myslím, že si budete rozumět, a pomůže vám k dalším přátelům.“ Do pokoje vcupitala drobná dívenka jako by to měla nacvičeno
„Ahoj, já jsem Alice, ty jsi Rose, viď? Táta o tobě pořád básní, jaká jsi nadaná studentka.“ To hnědovlasé stvoření pořád mlelo a mlelo. Měla stejné oči jako Cullen, jen o malinko tmavší, ale pleť měla stejně průsvitnou. Vyšla jsem s ní z kabinetu, myslím, že bychom se mohly spřátelit. Než jsem se nadála, stála jsem v nejbližším obchodním centru. A tam jsem ho potkala, profesor Cullen byl moje platonická láska, ale tenhle, toho jsem mohla mít, aspoň myslím. Vypadal krásně, pevné vytvarované tělo pod našponovaným trikem, černé vlasy ostříhané nakrátko, a krásné tmavě hnědé oči. Z jeho pohledu vyzařovala jistá inteligence, byl dokonalý. Alice sebou cukla a dostala takový nadpřirozený výraz. Po chvíli zase vypadala normálně a usmívala se jako v nějakém snu, ve světě sama pro sebe. V obchodním domě se vyznala, to se musí nechat. Lítala od jednoho regálu k druhému a nabírala šperky, šminky a oblečení. Kopce oblečení. Hory oblečení. Doufám, že si to nebude všechno zkoušet. Ne, nezkoušela si to ona, nýbrž já, to bylo utrpení. Ten záhadný, krásný kluk nás pozoroval zvenčí, tajně jsem doufala, že ho Alice zná a seznámí mě s ním. Když jsme zaplatily a vylezly z obchodu s obrovskými taškami narvanými samým oblečením, Alice zamířila ještě k obchodu s kosmetikou, myslela jsem, že to moje psychika nepřežije. Alice na mě napatlala asi tunu šminek, ale byla neuvěřitelně rychlá a přesná. Podívala jsem se do zrcadla, to jsem nebyla já, byla jsem snad i hezká! Alice všechno zaplatila, i když jsem na celý obchod řvala, že to zaplatím já. Konečně jsme se usadily v kavárně a objednaly si něco dobrého. Když nám přinesli jídlo, Alice se jemně ušklíbla. Pomalu do sebe nasoukala jedno sousto a vypadalo to jako by se přemáhala, přitom bylo to jídlo výborné.
Asi po půl hodině jsme se rozloučily a já šla domů. Měla jsem skvělou náladu, dokud máma prudce nerozrazila dveře a začala řvát:
„Prosím tě, kde jste byly? Kde je Judita? Měli jste jít spolu, tak kde je?" Pomalu jsem mámě začala vysvětlovat celé odpoledne. Začala brečet, už se stmívalo a Judita pořád nikde, hrozně se o ni bála.
Zklamala jsem rodiče, už je dávno po půlnoci, táta Juditu hledá po celém městě, zavolali jsme policii. No tak Judito, kde jsi?
Doufám, že se vám 2. díl líbil. A kdo uhodne, co měla Alice za vidinu?
« Předchozí díl Následující díl »
Autor: hanculin98 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Šedá myška - Rosalie Hale 2. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!