Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Sacrifice 1. kapitola

Stephenie Meyer


Sacrifice 1. kapitolaTak tady je první kapitolka. Není to nic moc, ale s Elushkou doufáme, že vás námět povídky aspoň trochu zaujal, a tak byste mohli zanechat komentář. Předem děkujeme.

Bylo krásné sluneční ráno. Rodiče vyháněli své ratolesti do školy. Matky jim připravovaly svačinu a připomínaly jim, co mají udělat. Tátové si četli ranní noviny a popíjeli kafe. Byl obyčejný všední den v Americe. Jenže pro jednu rodinu se měl stát osudným.

V městečku Lousville ve státě Kentucky se celá rodina Prenstnových připravovala na svoje každodenní povinnosti. Dvojčata Annie a Alex se dohadovali o domácím úkolu z matiky. Alex po Annie chtěl, aby mu to dala opsat, ale Annie říkala ne, protože už jí nebavilo dělat vše za něj. Pokaždé ji přemluvil, ale dnes si stála za svým. Jen ať se potrápí, měl si to udělat včera večer a ne se hnát na každou párty, pomyslela si.

„Prosím, Annie, dnes je to opravdu naposledy,“ přesvědčoval ji Alex.

„Na to zapomeň, to slibuješ pořád!“

„Tak já se polepším, prosím!“ Mučednicky se na ní zadíval.

Annie samozřejmě nakonec polevila. Jako vždy. „Tak dobře. Ale je to naposledy!“

„Ok, slibuji.“ Okamžitě začal opisovat příklady.

Rodiče si nikdy nemohli vysvětlit, proč se Annie vždycky smiluje. Ale dnes neměli čas tomu věnovat tak velkou pozornost. Dnes měli svůj den D. Charlotte a Matthew byli realitní makléři a dnes mohli prodat velice drahý dům, a to velice bohaté rodině někde v Evropě. Byla to jejich šance na vydělání hodně peněz. V Evropě měli strávit 3 dny.

„Tak, my vyrážíme!“ zvolala maminka. „Nezapomeňte, že jídlo máte v lednici a nechoďte večer pryč! Doufám, že se na vás můžeme spolehnout,“ kladla jim na srdce.

„Jasně!“ zakřičel Alex. Annie jen přikývla a představovala si, co už plánuje její bratr. S hrůzou obrátila oči v sloup, když uviděla Alexův potutelný úsměv.

Zatímco po cestě do školy Alex spřádal velké plány, Annie se ho snažila krotit. Panebože, jak my můžeme být dvojčata? Opakovala si. Ano, co se týče vzhledu si podobní jsou, ale jinak…

Alex je sportovnější postavy a je vyšší než Annie. Má tmavě hnědé vlasy, dlouhé ke krku a krásně zelené oči. Všechny holky v ročníku s ním něco chtějí něco mít a on toho taky pěkně zneužívá.

Annie nosí věčně rozpuštěné, tmavě hnědé kudrnaté vlasy a oči má tmavě modré po matce. Je klidná a nemá moc ráda pozornost…

Celé dva dny proběhly celkem normálně. Annie byla doma a Alex někde na flámu… takže všechno při starém.

Třetí den, když už měli rodiče přijet, začal být Alex nervózní.

„Už by tady měli být!“ Chtěl to mít za sebou. Celé to hlášení jak se oba měli a co dělali… už chtěl zase vypadnout. Rodiče ale pořád nepřijížděli a mobil měli nedostupný.

Když už se Annie zvedala, že půjde k sobě do pokoje, zazvonil zvonek. Rychle popoběhla ke dveřím, a jakmile otevřela, nestačila se divit.

„Dobrý den. Vy jste Annie Prenstnová?“ zeptal se muž v obleku. Ukázal Annie odznak, byl to kriminalista.

„Přejete si?“ vykoktala ze sebe.

„Můžu dál?“ pozval se sám. Annie jen s povzdechem pohlédla na svého bratra, který seděl v kuchyni. Neměla tušení co se děje, ale nemohlo to být nic pěkného.

„Jste doma sami?“ Porozhlédl se po domě a kývnul Alexovi na pozdrav.

„Rodiče musí každou chvílí přijet,“ odpověděla mu bez zaváhání. Na zádech jí naskočila husí kůže.

„Je mi to líto,“ snažil se o upřímnost, ,,ale to se nestane. Je to strašná tragédie, ale…"

„Cože?“ ozval se Alex. Nemohl uvěřit tomu, že se rodiče už nemají vrátit.

„Alexi!“ okřikla ho Annie. „Co se stalo?“

„Vaši rodiče se pohřešují. Jejich auto dostalo smyk a sjelo do řeky. Sice se nenašla těla, ale vzhledem k tomu, jaké jsou okolo podmínky, jsou pravděpodobně mrtví. Je mi to líto.“

Annie nebyla schopná ze sebe vydat jedinou hlásku. Stála mezi dveřmi jako opařená a po chvíli se svezla dolů na podlahu. Alex měl pusu dokořán a s lítostí pozoroval sestru, jak se jí po tváři začínají koulet slzy. Po pěti minutách se odvážil porušit ticho.

„A co dál? Co bude dál? S námi.“

„Máme informace, že ve Forks máte tetu, než se vaši rodiče najdou, soud ji pověří, aby se o vás postarala. Zatím nemůžeme nic víc pro vás udělat. Je mi to líto.“

„Není!“ zařval na něj zčistajasna Alex a vší silou do něj vrazil. Pak vyběhl nahoru po schodech do svého pokoje.

2. kapitola >



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Sacrifice 1. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!